Ceny plynu se mohou přiblížit i ke 100 eurům, říká energetik

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Doprava i produkce zkapalněného zemního plynu z Kataru kvůli válce v Íránu se zastavila, cena plynu na světových trzích naopak roste. Katar pokrýval 20 procent světových dodávek plynu a jeho přínos pro Evropu nebyl tak vysoký. Přesto ale výpadek ovlivňuje cenovou hladinu na celém světě. V Evropě od začátku války stoupaly až na dvojnásobek únorové ceny.

Stejně jako geopolitický vývoj na Blízkém východě se ceny na burze mění každým dnem. Před začátkem konfliktu se cena pohybovala kolem 30 eur, v prvním týdnu války už překročila 60 eur za MWh.

„Je velmi složité věštit, kam ceny mohou zajít. Viděli jsme ceny, když začala ukrajinská válka. Myslím si, že těch úrovní nedosáhnou, ale dovedu si představit, že se klidně můžeme v případě vleklejší krize nebo větších problémů podívat i k těm 100 eurům za MWh,“ říká v pořadu Agenda Seznam Zpráv Byznys Martin Pacovský, investiční ředitel fondu Arete Energy Transition. Bude však záležet na tom, jak dlouho válka potrvá.

Pro představu, v rodinném zatepleném domě může být spotřeba plynu 8 až 12 MWh ročně, u starých domů a bez zateplení i přes 20 MWh.

Otázka, kdy konečně konflikt skončí, je zásadní hlavně pro Evropu, která už v příštích letních měsících musí začít plnit své zásobníky před nadcházející zimou.

„Už teď je jasné, že dodávky na naplnění těch zásobníků budou limitované. To znamená - pro nás, coby pro Evropany, je důležité, zda bude dodávka plynulá a dostatečná na naplnění zásobníků před zimou,“ říká Pacovský.

Většina spolehlivých dodavatelů má energie nakoupené dopředu, a to na dva roky. „Zásobníky se budou doplňovat víceméně v cenách, které byly domluveny před rokem nebo před dvěma lety. A samozřejmě nějaká část spotových cen se určitě v zásobnících objeví a je na obchodní politice každého dodavatele, jak s cenami v zásobníku bude pracovat,“ popisuje Pacovský.

To podle něj ale nebude dodavatelům bránit, aby se některé cenové vlivy projevily i v koncových cenách pro zákazníky. Nárůst už se u některých dodavatelů začal propisovat do jejich nabídky. Někteří přestali uzavírat fixované smlouvy, jiní cenu fixací pro nové zákazníky zvedli. Další zatím váhají.

Pacovský předpokládá, že nárůst velkoobchodních cen se bude v nabídkách koncových zákazníků projevovat postupně.

„Nejdřív zmizí podpultové akční nabídky, podpora pro nové zákazníky a přetahování zákazníků prostřednictvím nových nabídek. Ale já bych očekával, že se ceny zvednou. Dodavatelé určitě využijí této příležitosti k tomu, aby ceny upravili,“ popisuje Pacovský.

Očekává, že větší úpravu cen ukáže až podzimní prodejní kampaň. „Myslím si, že v současné době to bude trochu taková přetahovaná mezi těmi dodavateli, ale hlavní prodejní sezóna plynu je na podzim, to znamená před topnou sezónou. V té době už bude vidět, jaká bude cena plynu, jak budou naplněny zásobníky a za kolik. A tam si myslím, že se bude rozhodovat, kolik bude finální cenová hladina,“ říká.

Ceny na burze jsou nyní sice vyšší než v únoru, ale ve srovnání s cenami z roku 2024 jsou nižší. I proto podle Pacovského není třeba, aby stát nějak do cen energií zasahoval. „Myslím si, že trh je schopen se s tím popasovat. Kdyby ta situace byla horší, tak samozřejmě stát už má nějaké nástroje, jak s tou cenou pracovat. Zastropování cen tady fungovalo v případě ukrajinské krize celkem spolehlivě,“ uvedl.

Za řešení krizové situace nepovažuje ani návrat Evropy k ruskému plynu, minimálně v příštích dvou topných sezonách.

„Fyzicky dodávka problematická nebude. Je norský plyn a plyn ze Spojených států. Globálně je ho stále dostatek, ale záleží na tom, kolik bude stát. Zprovoznění plynovodu Nord Stream určitě nějakou dobu zabere a budou to spíš roky, ale je potřeba se připravit na to, že po skončení ukrajinské války ta diskuze znovu nastane. A bude o tom, jestli brát levný plyn z Ruska, nebo drahé LNG, a také o bezpečnosti dodávek,“ říká Pacovský s tím, že jde o čistě politické rozhodnutí.

Role plynu v energetice a jeho spotřeba bude v příštích letech narůstat. Počítá se s ním totiž jako s částečnou náhradou za končící uhelné elektrárny a teplárny.

Pacovský proto považuje za výhodnější, aby Evropa uzavírala více dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu a méně nakupovala na denním trhu. „Evropa by si měla prostě udělat dlouhodobé smlouvy s nějakými dodavateli LNG ze Spojených států, kde by byla ta dodávka předem zasmluvněná třeba na 15 let za nějakou fixní cenu,“ dodává. Zákazníci by tak byli vystaveni menším cenovým výkyvům.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.