Michl: Je možné, že inflace na podzim dosáhne úrovně 20 procent

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Bankovní rada jednala o sazbách podruhé po personální obměně v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem jejich zvyšování.

Pro rozhodnutí ponechat sazby beze změny hlasovalo pět členů bankovní rady, dva hlasovali pro zvýšení o tři čtvrtiny procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci po zasedání rady zdůraznil, že o případném poklesu sazeb nepadlo na čtvrtečním jednání ani slovo.

Šlo již o druhé ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšení sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Poprvé v novém složení bankovní rada ČNB rozhodovala o sazbách na začátku minulého měsíce.

Rada má od počátku července tři nové členy a post guvernéra převzal Michl, který ještě v pozici „řadového“ člena rady hlasoval ve stávajícím cyklu zvyšování úroků vždy proti jejich růstu.

ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Pro finanční trh nejde o překvapení, jakákoliv změna v aktuálním nastavení sazeb byla vysoce nepravděpodobná. Analytici jednomyslně očekávali stabilitu, čemuž nahrávaly i komentáře členů bankovní rady z posledních týdnů a pravděpodobně také poslední vývoj inflace.

Ta v meziročním vyjádření klesla z červencových 17,5 procenta na 17,2 procenta v srpnu. Centrální banka přitom v obou měsících čekala výrazně vyšší růst. Cenová dynamika klesá také v meziměsíčním vyjádření, po sezonním očištění již čtvrtý měsíc v řadě. Guvernér Michl na tiskové konferenci ve svém projevu ovšem připustil, že inflace by mohla na podzim dosáhnout hodnot kolem 20 procent.

„Zářijové tempo zdražování by se mělo pohybovat v podobných intencích, takže pro prudké navyšování sazeb není důvod. Jelikož je výsledek čtvrtečního zasedání v souladu s očekáváním, koruna na něj téměř nereaguje a drží se v blízkosti 24,67 Kč/EUR a 25,40 Kč/USD,“ komentuje výsledek zasedání analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin.

„Vzhledem k postoji, který k charakteru české inflace zaujímá bankovní rada ČNB ve svém novém složení, lze její čtvrteční rozhodnutí hodnotit jako logické. Stávající pětičlenná většina bankéřů se netají skeptickým postojem k účinnosti úrokových sazeb v aktuálním prostředí a s ohledem na inflační statistiky i očekávané ekonomické ochlazení bylo zřejmé, že nebude mít důvod ke změnám,“ vysvětluje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Je ovšem podle něj otázkou, zda bude tento přístup dlouhodobě udržitelný. Pod tlakem totiž zůstává česká koruna, které nesvědčí ani probíhající evropská energetická krize, ani nárůst globální averze k riziku, který stahuje kapitál do bezpečnějších přístavů.

„Oporu pak koruně přestává dodávat i rozdíl mezi českými a zahraničními úrokovými sazbami. Zatímco ty české totiž svůj růst zastavily, od centrálních bank Spojených států a eurozóny se všeobecně očekává jejich další zvyšování, což činí korunu méně atraktivní,“ dodává Hradil.

Důležité je pro finanční trh také to, co zaznělo na tiskové konferenci ohledně dalšího intervenování ve prospěch koruny. Česká měna se totiž vůči euru znovu dostává do pásma kolem 24,60 až 24,75 Kč/EUR, kde ČNB v předchozích měsících intervenovala proti jejímu oslabování. Guvernér Michl zopakoval, že centrální banka bude kurz koruny proti výrazným výkyvům i nadále bránit.

„Nemáme stanovenou hranici, pod kterou bychom nechali klesnout devizové rezervy při obraně koruny,“ řekl.

Za období květen až červenec vynaložila centrální banka na devizové intervence 20,5 miliardy eur (přibližně půl bilionu Kč), přičemž na konci srpna devizové rezervy ČNB činily 142,3 miliard korun. Vyplývá to z údajů centrální banky o stavu devizových rezerv.

„Pokud by ČNB v nejbližší budoucnosti intervenovala v podobném tempu, tedy přibližně 20 miliard eur za čtvrtletí, tak by se výše devizových rezerv dostala na hranu zhruba v polovině příštího roku. Jedná se však o velmi zjednodušující předpoklad, protože průběh intervencí není lineární,“ vysvětluje pro SZ Byznys analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.

V případě, že je vysoká nervozita na finančním trhu a koruna pod silným prodejním tlakem, tak ČNB musí intervenovat ve vysokých objemech, aby kurz koruny udržela stabilní. V klidnějším období však zase ČNB může intervenovat jen minimálně nebo dokonce vůbec.

A jak dlouho může centrální banka ještě intervenovat? Podle Nováka se standardně uvádí, že minimální hodnota devizových rezerv centrální banky by měla pokrýt minimálně tříměsíční dovoz země až dovoz na šest měsíců, což už lze považovat za hodně bezpečnou hranici.

„Tuzemský tříměsíční dovoz činí lehce přes 50 miliard eur a šestiměsíční dovoz necelých 110 miliard eur, vycházím-li z údajů Eurostatu za první polovinu letošního roku. Pokud tedy určím rozmezí 80 až 100 miliard eur jako opravdu stále bezpečnou úroveň devizových rezerv ČNB, tak by se ČNB do tohoto rozmezí s devizovými rezervami mohla dostat ve druhém čtvrtletí příštího roku. Ale jedná se o velmi hrubý a zjednodušený odhad,“ dodává Novák.