Článek
Americká centrální banka (Fed) na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru oznámila rozhodnutí o úrokových sazbách. Podle očekávání zvýšila základní úrok o půl procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Cokoli jiného mohlo pro trhy představovat velký šok.
Na následné tiskové konferenci šéf Fedu uvedl, že americká ekonomika oproti loňskému roku výrazně zpomalila. „Plné účinky zpřísnění měnové politiky se teprve projeví. Zdá se ale, že vyšší sazby zatěžují podnikatelské investice a trh práce zůstává extrémně napjatý. Inflace nadále zůstává výrazně nad dlouhodobým dvouprocentním cílem centrální banky.“
„Bude zapotřebí podstatně více indicií, abychom si byli jisti, že inflace je na udržitelné cestě směrem dolů. Stabilní inflační očekávání nejsou důvodem k uspokojení. Máme před sebou ještě kus cesty a v nastoleném kurzu budeme pokračovat, dokud nebude náš úkol splněn,“ řekl také Powell.
Americký Fed ve snaze srazit vysokou inflaci zvýšil svou hlavní sazbu již po sedmé v letošním roce, ale poprvé od června, po navyšování o 0,75 procentního bodu, zvolil mírnější tempo. Centrální banka v čele s guvernérem Jeromem Powellem se takto rozhodla díky zpomalující inflaci.
Ta letos v červnu v USA vzrostla až na 9,1 procenta, což bylo nejvýše od listopadu 1981. Úterní zpráva amerického ministerstva práce však ukázala, že už pátý měsíc po sobě postupně klesá.
Z říjnové hodnoty 7,7 procenta míra inflace klesla na 7,1 procenta a dostala se nejníže od loňského prosince. Pozitivní byl i vývoj jádrové inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií. Ta v listopadu zpomalila na šest procent z říjnových 6,3 procenta.
„Fed si může dovolit jít se sazbou nahoru pomaleji, protože dobré zprávy hlásí i tamní trh práce, a to jak v oblasti nových, tak pokračujících dávek v nezaměstnanosti. Jejich počet je prakticky totožný jako začátkem roku 2020. Příliš rychlý růst sazeb by mohl přiškrtit výkon ekonomiky, což by znamenalo problémy právě na trhu práce, ale tohoto scénáře se zatím Fed bát nemusí,“ vysvětluje analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.
„Ačkoli zvyšování sazeb bude ještě několik měsíců pokračovat, jde o jasnou známku toho, že vrchol zvyšování sazeb se blíží. Na druhé straně je potřeba dodat, že tento vrchol bude pravděpodobně výše, než Fed předpokládal ještě v září. Tehdy ve svém „dot plot“, tedy průzkumu mezi jednotlivými členy rady guvernérů, projektoval pro konec roku 2022 sazby pod úrovní 4,5 procenta a pro konec roku 2023 mediánovou sazbu na úrovni 4,6 procenta,“ uvedl Tomáš Kudla, obchodní ředitel společnosti Ebury pro Česko a Slovensko.
Mediánová prognóza, kterou Fed ve středu zveřejnil společně s hlavní úrokovou sazbou, momentálně ukazuje sazby v roce 2023 na úrovni 5,1 procenta a v roce 2024 na úrovni 4,1 procenta.
„Dojde tak ještě k trojnásobnému zvýšení úroků. Fed tím poslal investorům jednoznačný vzkaz, ať na snižování v příštím roce zapomenou,“ upozornil portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Hlavní americké akciové indexy po zprávě centrální banky smazaly zisky a oslabují. Dolar mírně posílil a výnosy z dluhopisů americké vlády stouply.
„Powell potvrdil, že centrální banka v americké ekonomice stále nečeká recesi a další pohyb sazeb bude závislý na příchozích ekonomických údajích. Zasedání vzalo obchodníkům v prvotní reakci vítr z plachet, nicméně trh začal brzy korigovat a hledat nový směr,“ popisuje reakci akciových trhů analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
„České koruně se po zasedání podařilo posílit na nejvyšší úrovně od konce dubna. Dostala se až na 22 korun a 70 haléřů za jeden dolar. Slabší dolar je výhodný pro nastavení měnové politiky centrální banky, protože drahé energie nakupuje Česko právě za americkou měnu. Koruně se v posledních týdnech daří také na páru s eurem. Silnější měna pomáhá snižovat inflaci a potřeba růstu sazeb či devizových intervencí tak klesá,“ dodává analytik.
Zvyšování úroků pomáhá brzdit inflaci, obvykle však má negativní vliv na hospodářskou aktivitu. Šéf Fedu Jerome Powell už dříve varoval, že bude přísná měnová politika, nutná k potlačení vysoké inflace, americké domácnosti i podniky bolet. Její dopady se podle něj projeví vyšší nezaměstnaností a možná i hospodářskou recesí.
Zatímco významné světové centrální banky v čele s Fedem a Evropskou centrální bankou (ECB) kvůli obavám z vysoké inflace úrokové sazby zvyšují, v případě zasedání České národní banky (ČNB) konaného za týden ve středu se žádná změna neočekává.
„Pro ČNB bude rozhodující spíše než zasedání Fedu zítřejší zasedání Evropské centrální banky. Pokud bych měl vybrat určitý signál, lze očekávat, že ČNB nebude úroky zvyšovat, eventuálně jen kosmeticky. Kroky Fedu a ostatních centrálních bank by ji však měly odradit od předčasného snižování úroků,“ odpovídá analytik Pfeiler na dotaz, zda se středeční zasedání Fedu nějakým způsobem promítne do budoucích kroků ČNB.
Hlavní úroková sazba tak s největší pravděpodobností zůstane i nadále na sedmi procentech. Na tuto úroveň ji zvedla bankovní rada naposledy v červnu, kdy radu ještě vedl guvernér Jiří Rusnok a seděli v ní i další zastánci růstu sazeb Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký.
Aktualizace: Doplnili jsme text o vyjádření guvernéra Fedu Jeroma Powella a reakce trhů.
