Distributoři musí investovat 40 miliard ročně. Zaplatí to lidé i dotace

Tuzemská elektroenergetická soustava si vyžádá vyšší investice než doposud. Podle sdružení ČSRES, které tvoří distribuční společnosti ČEZ Distribuce, PREdistribuce a EG.D a provozovatel přenosové soustavy ČEPS, spolknou sítě do roku 2035 475,7 miliardy korun.

Od letošního roku musejí provozovatelé navýšit své roční investice o 38 procent na 40 miliard korun. Do modernizace infrastruktury členové ČSRES investovali od roku 2010 do roku 2023 ročně 29 miliard korun.

Potřeba investic vyplývá z klimatických požadavků Evropské unie, které stanovuje Green Deal. Vzhledem k unijnímu cíli být uhlíkově neutrální do roku 2050 se počítá s nástupem „zelené“ energetiky. S ní souvisí dekarbonizace energetiky, vyšší zapojení nových zdrojů, digitalizace či decentralizace energetiky.

V síti už nyní roste počet připojených obnovitelných zdrojů, tepelných čerpadel a nabíječek pro elektromobily a postupem času se jejich množství bude navyšovat. „Naše distribuční soustava není na tuto transformaci připravena. Proto si vyžaduje nové investice,“ popisuje předseda Rady ČSRES Marian Rusko.

Podle předpokladů vznikne v Česku do roku 2030 několik gigawattů obnovitelných zdrojů. Počet aut na elektřinu do roku 2030 v EU vzroste z osmi milionů na 30 milionů a rychlonabíječky by měly být podle Unie od roku 2025 na každém 60. kilometru. Jen elektromobily podle ČEPS na konci dekády spotřebují 500 až 1000 gigawatthodin elektrické energie, což je navýšení současné spotřeby zhruba o deset procent.

To bude vytvářet tlak na elektroenergetickou soustavu, která se bude muset posílit tak, aby se do ní výkon nových zdrojů vešel, ale i modernizovat a digitalizovat, aby mohli distributoři a ČEPS sledovat toky elektřiny.

„Najednou budou směry toků elektřiny rozdílné a budou se relativně rychle měnit,“ vysvětluje Rusko. Díky tomu bude například možné lépe reagovat na výrobu a poptávku.

Zvýšené náklady distributorů a ČEPS se v příštích letech propíší do plateb spotřebitelů za elektřinu. Dopad by však mohly zmírnit investiční dotace poskytované Evropskou unií. „Větší investice do sítí se pochopitelně propíší do spotřebitelských faktur. Ačkoli zpočátku nepůjde o nějakou zásadní částku, hovoříme řádově o stovkách korun ročně, bez evropských dotací by se postupně kumulovala, a náklady by tak neustále rostly. Tomu může zajištění nových investičních dotací předejít,“ říká Rusko.

Čerpání dotací na modernizaci soustav bylo ze strany provozovatelů doposud relativně nízké. Nyní zástupci ČSRES, Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstva životního prostředí (MŽP) jednají o zajištění potřebných financí.

„Naplňování klimatických cílů EU a České republiky je podmíněno připraveností elektrizační soustavy. Ta musí být schopna zvládnout nové potřeby systému, zejména integraci obnovitelných zdrojů energie a flexibilní poptávku. Přivítali jsme proto vznik Akčního plánu EU pro elektrizační soustavy a počítáme s dalším jednáním s Evropskou komisí poté, co zveřejní nové možnosti financování inteligentních sítí a modernizace elektrizační soustavy z programů EU,“ říká vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů MPO René Neděla.

Provozovatelé soustav také budou moct využít 14 miliard korun z Modernizačního fondu do roku 2030. „Další zdroje mohou být využity z výnosů dražeb emisních povolenek, až Parlament schválí námi předložený zákon,“ řekl Petr Holub, vrchní ředitel sekce ochrany klimatu MŽP.

Pokud by Česko předpokládané miliardy do sítí neinvestovalo, mohlo by zde podle Ruska dojít i k extrémní situaci, ke které už došlo v Německu. Poblíž Berlína byla soustava tak vytížená, že do ní nejenže nešly připojit solární elektrárny, ale ani nově vzniklá odběrná místa pro ty, kteří by si tam chtěli například postavit dům.

„Německá vláda udělala jednu velkou strategickou chybu, a to že podcenila výstavbu energetické infrastruktury na úkor realizace energetické transformace,“ vysvětluje Rusko. Podle Neděly je však tuzemská soustava na lepší úrovni než německá.