Článek
„Cla jsou ta nejlepší věc, jakou kdy lidé vymysleli,“ hřímal Donald Trump na předvolebním shromáždění příznivců v Michiganu. Kandidát na prezidenta USA, o němž se rozhodne pátého listopadu, navrhuje šedesátiprocentní cla na zboží z Číny a až 20 procent na veškerý dovoz ze zbytku světa včetně EU. Podle odborníků zůstává otazníkem, jestli jde o předvolební sliby, nebo celosvětovou povolební realitu. Případné uvalení cel ze strany republikánského kandidáta by představovalo pro Evropu výzvu.
„Zvolení Trumpa bude pro Evropu obrovský problém. Rizikem pro ekonomiku je především tvrdá obchodní a mocenská bitva mezi Čínou a USA. Oběma velmocím jde o vliv v Asii a udržení ekonomického růstu u sebe doma, v podstatě za jakoukoliv cenu. Je jasné, že Trump bude vůči Číně mnohem tvrdší než Kamala Harrisová. Aby měl nad Čínou navrch, použije také cla. Problémem pro Evropu bude to, že celní omezení přijdou plošně, takže o možnosti dodávek do USA přijdou i evropské firmy, pokud výrobu nepřevedou do USA,“ vysvětluje pro Byznys SZ prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Z takzvané celní války, jak se obchodní přestřelky velmocí ve světových médiích nazývají, vyjdou podle analýzy Mezinárodního měnového fondu jenom poražení. MMF ve své nejnovější prognóze uvedl, že očekává růst světové ekonomiky o 3,2 procent. Upozorňuje však, že pokud zasáhnou vyšší cla „značnou část“ světového obchodu do poloviny roku 2025, klesne příští rok hospodářský výkon o 0,8 procenta a v roce 2026 dokonce o 1,3 procenta.
„Je to politika, která poškozuje v podstatě všechny, Spojené státy i zbytek světa,“ řekl hlavní ekonom MMF, Pierre-Olivier Gourinchas, redakci Financial Times o riziku vyšších obchodních bariér. Trumpovy plány na masivní cla pro Čínu a v menší míře i na zbytek světa proto vyvolávají v ekonomech obavy.
O clech mluví oba kandidáti
Vyšší tarify na některé čínské zboží podpořila i jeho demokratická soupeřka a stávající viceprezidentka USA Kamala Harrisová. Ta se na rozdíl od republikánského kandidáta ale staví proti plošným clům.
V kampani naznačila, že plánuje pokračovat v cíleném využití cel podobně jako současná hlava Spojených států Joe Biden. Ten nedávno zavedl tarify na čínské elektromobily a další zboží. Podle odborníků i v případě jejího zvolení obchodní přestřelka mezi Unií, Spojenými státy a Čínou bude pokračovat. Nevyhrotí se však do té míry jako v případě vítězství jejího konkurenta, protože Harrisová chce podle analytiků klást větší důraz na diplomatická řešení.
„Kamala Harrisová nebude obchodní válku s Čínou hnát až na hranu, ale návrat výroby a omezování dovozu moderních technologií má silnou podporu i v Demokratické straně. Ostatně je dlouhou americkou tradicí, že se úspěšnost amerických prezidentů měří tím, kolik během jejich vlády vzniklo pracovních míst. Zvolení demokratické kandidátky tak představuje pro Evropu menší ekonomický problém,“ vysvětluje Prouza.
Amerikanista (a zastupitel za Top 09) Jakub Lepš s prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu souhlasí. „Pro Evropu by bylo výhodnější zvolení Kamaly Harrisové – ekonomicky i bezpečnostně, protože Donald Trump zpochybňuje také pátý článek NATO. Na druhou stranu je třeba si říci, že probuzení, které nastalo v EU po zvolení Donalda Trumpa v roce 2016, Unii do jisté míry pomohlo a musela se o sebe začít starat více sama. Nemůžeme donekonečna spoléhat na to, že nám Spojené státy budou dělat staršího sourozence,“ interpretuje možné scénáře expert pro Byznys SZ.
Zahraniční experti také podle listu Economic Times varují, že náklady celních válek se negativně odrazí i na ekonomice Spojených států. V rozporu s Trumpovým tvrzením, že dovozní cla platí cizí země, nesou náklady obchodních válek američtí dovozci, kteří je obvykle přenášejí dál na spotřebitele prostřednictvím vyšších cen.
Analytici z washingtonského Petersonova institutu vypočítali, že pokud by republikánský kandidát v případě zvolení uvalil na zboží dovezené do USA cla ve výši 10 procent, znamenalo by to zvýšení cen pro americké domácnosti až o 1700 dolarů, tedy necelých 40 000 korun ročně. Zátěž pro domácnosti by odpovídala 1,8 procenta HDP. Případné výše zmíněné dvacetiprocentní tarify by vyšly americkou domácnost na 2600 dolarů ročně.
Podle serveru Politico, který hovořil s unijními diplomaty, je Evropa v případě zvolení republikánského kandidáta připravená se sjednotit a bránit své obchodní zájmy. „Zasáhneme rychle a tvrdě,“ řekl serveru jeden z vysoce postavených evropských diplomatů o pohotovostním plánu EU v případě vypuknutí Trumpovy obchodní války. V kontextu Evropské unie a Spojených států je z amerického úhlu pohledu v sázce zejména trh s whisky, protože pokud se EU a USA nedohodnou, začne v březnu platit padesátiprocentní tarif na dovoz americké whisky do Evropy. I toto může výsledky voleb výrazně ovlivnit.
Doplnili jsme případný vliv cel na americkou domácnost.
