Fed zůstává přísný. Sazby ale půjdou dolů rychleji

Poslední letošní zasedání amerického Fedu změnu v nastavení úrokových sazeb nepřineslo. Centrální bankéři USA tak potřetí v řadě ponechali hlavní úrokovou sazbu na nejvyšších úrovních od roku 2001, kam ji posunuli letos v červenci. Možnost, že Fed se sazbami ve středu zahýbe, byla podle analytiků minimální.

„Třetí ponechání sazeb na současných úrovních patrně bude možné interpretovat jako definitivní konec utahování měnové politiky,“ poznamenali analytici Raiffeisenbank. Na trzích tak v současné době probíhá debata o načasování prvního snížení sazeb. Nahrává tomu sestupný trend americké inflace.

Ta v listopadu meziročně zpomalila na 3,1 procenta z říjnového tempa 3,2 procenta. Takzvaná jádrová inflace, tedy bez zahrnutí nestabilních cen potravin a energií, činila meziročně čtyři procenta.

Podle předsedy Fedu Jeroma Powella jsou nižší hodnoty inflace sice vítané, ale centrální banka bude potřebovat další důkazy o jejím poklesu.

„Předpokládáme, že proces dosažení inflace až na dvě procenta bude trvat delší dobu. Velmi pozorně sledujeme rizika, která vysoká inflace představuje. Jsme ale přesvědčeni, že v tomto období se nacházíme na vrcholu nebo blízko vrcholu sazeb,“ řekl Powell na tiskové konferenci po zasedání.

Zdůraznil dále, že v případě potřeby je Fed připraven měnovou politiku dále zpřísnit. „Budeme udržovat přísnou měnovou politiku, dokud si nebudeme jisti cestou k dvouprocentnímu cíli,“ dodal.

Centrální banka zároveň představila novou makroekonomickou prognózu. V té naznačila, že její zpřísňování měnové politiky je ve finále a v příštím roce se úroky sníží o 0,75 procentního bodu. Celkem 17 z 19 představitelů Fedu předpokládá, že základní úroková sazba bude do konce roku 2024 nižší než nyní.

Podle nástroje FedWatch, který měří tržní očekávání ohledně změn úrokové sazby Fedu, trhy momentálně počítají se scénářem, že americká centrální banka půjde se sazbami dolů poprvé v březnu.

Akciové trhy se po rozhodnutí Fedu a zveřejněné prognóze vydaly okamžitě směrem vzhůru. Hlavní akciový index S&P 500 si kolem 21:30 připisoval zisk zhruba 0,9 procenta. Opačným směrem pak zamířil americký dolar, který oslaboval proti většině ostatních měn, včetně koruny.

„Fed vyslal trhům signál, že hodlá v příštím roce snižovat sazby rychlejším tempem. Zatímco se v září počítalo se sazbami v příštím roce na úrovni 5,1 procenta, nová prognóza odhalila vyšší snížení, a to až k 4,6 procenta. Odhadované rychlejší snižování sazeb se opírá o prognózu rychlejšího poklesu inflace na celém prognózovaném horizontu,“ komentuje pro SZ Byznys výsledek zasedání analytik brokerské společnosti XTB Tomáš Cverna.

„Představitelé Fedu v příštím roce očekávají trojí snížení úroků. Zářijová projekce sazeb přitom předpokládala ponechání sazeb na současných úrovních i na konci roku 2024. Trhy to překvapilo, akcie v reakci posílily,“ dodává pro SZ Byznys Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Bývalý ministr financí Spojených států amerických Lawrence Summers ovšem očekávání na brzké snižování úroků brzdí. „Centrální banka by měla být velmi opatrná a měla by čekat na jasné důkazy, že inflace je již ukotvená na nižších úrovních. Taková situace momentálně není,“ řekl agentuře Bloomberg.

Zasedání Fedu není tento týden jediné. Ve čtvrtek zasedají měnové výbory centrálních bank eurozóny, Británie, Norska a Švýcarska. Norská centrální banka je považována za jedinou, která by mohla sazby zvýšit.

Text jsme aktualizovali o rozhodnutí Fedu a komentáře analytiků.