Článek
Americká centrální banka (Fed) na svém zářijovém zasedání odstartovala cyklus uvolňování měnové politiky, což vyvolalo značnou pozornost na finančních trzích i mezi analytiky. K tomuto kroku vedla kombinace několika faktorů včetně zlepšující se inflace a mírně se zhoršující situace na trhu práce.
Fed snížil úrokové sazby o půl procentního bodu, čímž se aktuálně pohybují v rozmezí 4,75 až 5,00 procenta. Tento razantní krok byl větší, než se původně očekávalo.
„Analytici včetně nás se domnívali, že měnový výbor bude obezřetnější a sníží sazby pouze o čtvrt procentního bodu. Finanční trhy v posledních týdnech měnily svá očekávání jako ponožky, ale nakonec se těsně před zasedáním přiklonily k variantě razantnějšího snížení sazeb až o půl procentního bodu,“ uvedl analytik Martin Kron z Raiffeisenbank.
Centrální banka USA vedle očekávaného snížení sazeb, které přišlo po více než čtyřech letech, zveřejnila také čerstvou makroekonomickou prognózu, jejíž součástí je trhem velmi sledovaný takzvaný tečkový graf. Ten zobrazuje výhled úrokových sazeb do budoucna a v aktualizované verzi naznačuje ochotu Fedu pokračovat v rychlejším tempu snižování.
Na konci letošního roku by tak úrokové sazby mohly klesnout ke 4,4 procentu, zatímco předchozí prognóza naznačovala pokles pouze na 5,1 procenta. Do konce příštího roku by sazby mohly spadnout až ke 3,4 procentům, což opět představuje výraznou změnu oproti dřívější predikci 4,1 procenta.
Inflace na ústupu, v pozornosti trh práce
Uvolňování měnové politiky je částečně spojováno s příznivějším výhledem inflace. Podle nejnovější prognózy Fedu by celková inflace měřená preferovaným cenovým indexem PCE měla v letošním roce dosáhnout průměrné úrovně 2,3 procenta (původně 2,6 procenta).
Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, by se měla zastavit na hodnotě 2,6 procenta (původně 2,8 procenta). To jsou dobré zprávy pro amerického spotřebitele, protože nižší inflace znamená, že ceny zboží a služeb neporostou tak rychle. Přesto však Fed očekává, že dosažení jeho dvouprocentního inflačního cíle bude trvat až do roku 2026.
I když inflace vykazuje známky zpomalení, Fed mírně znepokojuje situace na trhu práce. Výhled nezaměstnanosti se pro konec roku zhoršil ze čtyř procent na 4,4 procenta. Okolo této hranice by se nezaměstnanost mohla pohybovat i v dalších letech, z historického pohledu jde ovšem o minima.
„K agresivnímu snížení úrokových sazeb se Fed odhodlal ve světle narůstajících rizik na straně druhého mandátu centrální banky, kterým je plná zaměstnanost. To je koneckonců dobře patrné z nové kvartální prognózy, kde došlo k viditelnému nárůstu odhadované míry nezaměstnanosti, přičemž cílem rekalibrace měnové politiky je tuto úroveň nepřekročit a ve střednědobém období ji dokonce nepatrně snížit,“ přibližuje analytik ČSOB Jan Čermák.
Zásahy v záloze
Snížení sazeb obvykle podporuje ekonomický růst, protože usnadňuje firmám a jednotlivcům přístup k úvěrům. Fed očekává, že ekonomika bude nadále růst přibližně o dvě procenta v letech 2024 až 2026, což je dobrá zpráva. Přesto se však bankéři připravují na možnost dalších změn, pokud by ekonomické podmínky vyžadovaly další zásahy.
Šéf Fedu Jerome Powell zdůraznil, že se banka bude rozhodovat postupně na základě aktuálních ekonomických dat. „Víme, že nastal čas upravit naši politiku (úrokových sazeb) na něco, co je vhodnější vzhledem k pokroku v oblasti inflace,“ uvedl Powell. Zatímco naznačil, že Fed je na dobré cestě k dosažení svého inflačního cíle, dodal, že úspěch ještě není zcela jistý.
Středeční zasedání Fedu představuje významný posun ve strategii své měnové politiky. Po několika letech zvyšování úrokových sazeb se nyní Fed zaměřuje na ochranu trhu práce a podporu ekonomiky. To může znamenat změny pro investory, firmy i běžné spotřebitele, protože dostupnost peněz a úvěrů je pro ekonomiku klíčová.
Na jedné straně je snižování sazeb pozitivní pro ekonomický růst a investice. Na druhé straně však signalizuje určité obavy ohledně vývoje na trhu práce a dalšího ekonomického vývoje.
„Čerstvá prognóza se může rychle stát cárem papíru, zejména pokud bude mít Fed pocit, že trh práce dále ochlazuje. A taková situace může například nastat již po zveřejnění zářijových oficiálních statistik z trhu práce na počátku října. Jinak řečeno aktuálně tolik oblíbený přístup centrálních bank, kdy je rozhodování činěno na základě posledních důležitých dat, je nyní vlastní i Fedu,“ dodává analytik Čermák z ČSOB.
