Článek
Míra úspor českých domácností nepřestává růst. Na konci minulého roku stoupla podle dat Českého statistického úřadu na 19,4 %, což je oproti stejnému období předchozího roku navýšení o 1,2 procentního bodu. V současnosti je míra úspor v Česku jednou z nejvyšších v celé Evropské unii, podle expertů by ale měla v následujících letech opět pomalu klesat.
„Míra úspor je vysoko nad dlouhodobým průměrem, ale jsou zde argumenty, že normalizace míry úspor bude postupná. Těžko lze očekávat rychlý pokles na ten dlouhodobý průměr, který je zhruba 12 %. Hlavním důvodem je, že úrokové sazby stále zůstanou relativně vysoko oproti tomu, na co jsme byli zvyklí před pandemií,“ vysvětlil pro SZ Byznys Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
Podle něj navíc za nárůstem míry úspor stojí převážně vyšší příjmové skupiny. „Tyto domácnosti jsou do značné míry spotřebou saturovány a není zde prostor pro snižování úspor dolů. U domácností s nižšími příjmy taková míra úspor nebyla a s růstem reálné mzdy lze očekávat, že dále zůstane stabilní, nebo se bude i lehce navyšovat.“
Že bude míra úspor klesat, se ekonomové shodnou, názory se ale mezi nimi liší v tom, jak rychlý tento pokles bude. Například Martin Lobotka, hlavní analytik společnosti Conseq, ve svém komentáři, který publikoval Investiční web, v únoru tvrdil, že se míra úspor může v první polovině příštího roku přiblížit zmíněnému 12% předpandemickému průměru.
Na to, jak domácnosti šetří, mají velký vliv krize. Největší nárůst zaznamenala míra úspor v evropských domácnostech během pandemie covidu-19 kvůli fenoménu tzv. vynucených úspor, které vznikly z důvodu nedostupnosti některého zboží a služeb, ke kterým se lidé kvůli hygienickým opatřením zkrátka nedostali. Šlo například o návštěvy restaurací nebo cestování.
Jenže procento toho, co každý měsíc Češi ze svého příjmu uspoří, se po odeznění pandemie nevrátilo na svoji původní hodnotu a po počátečním propadu začalo opět růst. Na rozdíl od většiny Evropy. Důvodů je hned několik. Jedním z nich je, že velkou část úspor mají domácnosti s vysokými příjmy, které na rozdíl od nízkopříjmových domácností nemusí tak razantně přizpůsobovat své výdaje současné ekonomické situaci. Dále se na výši úspor projevuje vpád ruské armády na Ukrajinu a s tím související zvýšená cena energií a obavy z energetické krize. A v neposlední řadě i výrazné navyšování úrokových sazeb Českou národní bankou.
„Aktuálně je míra úspor vyšší ze dvou hlavních důvodů. Jedním je, že české domácnosti, zejména z vyšší příjmové skupiny, více odkládaly stranou, protože se jednoduše bály a měly obavy v důsledku vyšší globální nejistoty v uplynulém roce. Druhým důvodem je, že měnová politika byla bezprecedentně přitažená, takto vysoké úrokové sazby jsme neměli od roku 1999,“ řekl Jan Bureš.
Míra úspor je tradičně vysoká v Německu. Naopak např. v sousedním Polsku domácnosti nespoří téměř vůbec a míra úspor se na konci minulého roku pohybovala okolo 4 %.
