Peníze už nejsou zadarmo. Čeká nás spousta bankrotů, říká šéf investiční firmy

Loni se hlavní akciové trhy propadaly. A drtivá většina lidí, kteří mají peníze zainvestovány v akciových či dluhopisových fondech, prodělávala. Peníze navíc ztrácely hodnotu kvůli vysoké inflaci. Investiční společnost Sirius Martina Burdy, který v minulosti vedl Investiční společnost České spořitelny, jako jedna z mála dokázala přinést investorům výnos.

Byla to náhoda, že jste loni vydělali?

Já myslím, že to náhoda nebyla, my ty naše investiční produkty máme založené tak, aby takzvaně málo korelovaly s trhy. To znamená, aby byly málo závislé na tom, kam jdou akciové a dluhopisové trhy, a vlastně proto k nám i lidé investují.

Je třeba připomenout, že vaše firma Sirius spravuje fondy kvalifikovaných investorů, tedy lidé v nich mohou investovat jeden milion korun a víc. Kdo jsou vaši investoři?

Náš typický investor je úspěšný podnikatel nebo manažer, který vydělal v životě několik desítek milionů korun, má své investice rozložené mezi nemovitosti, které si kupuje napřímo, nebo přes specializované fondy. Dále má akciová a dluhopisová portfolia přes nějaké své privátní banky.

A u nás typicky investuje, řekněme, do 20 procent svých volných prostředků právě proto, že ta část peněz, kterou mu spravujeme my, nekoreluje se zbytkem jeho majetku. Proto si ti lidé k nám peníze ukládají.

Kolik peněz aktuálně spravujete v těch svých čtyřech fondech?

My máme v tuhle chvíli tři otevřené fondy a některé uzavřené. Ve vlastních fondech máme v tomto momentu ve správě pět miliard korun. Teď jsme však dostali miliardový mandát od jedné české rodinné kanceláře, takže dohromady spravujeme šest miliard korun.

Sirius se zaměřuje na investice, které nesouvisí s vývojem na trzích, to znamená, nejdou stejným směrem jako akcie. Můžete přiblížit, do čeho tedy investujete?

My investujeme po celém světě do dvou základních kategorií investic. Jedněm říkáme pravé alternativy, a to z toho důvodu, že se záměrně vyhýbáme nemovitostem, nikoli proto, že bychom nemovitostní trh neměli rádi, ale jsou tady lidé, kteří mu rozumí určitě lépe než my.

Investujeme například do takových věcí, jako je zajišťování proti katastrofickým rizikům, takže jsme měli v portfoliu specializované fondy, které investují do zajištění proti hurikánům. Jsou to v podstatě zajišťovny ve formě fondů. Měli jsme i fondy, které kupují životní pojistky, investují do nějakých faktoringových pohledávek a podobně.

Dneska ale zejména díky makroekonomickému prostředí a tomu, co se na trhu děje, máme větší část investic v tzv. hedgeových fondech.

Hedgeové fondy jsou zjednodušeně řečeno fondy, které jsou velmi rizikové. Mohou hodně vydělat, ale také hodně prodělat. Na světě jich existují desetitisíce, podle čeho si je vybíráte?

Já nejdřív řeknu, co to vlastně hedgeový fond je. Máte pravdu v tom, že existují fondy, které jsou velmi rizikové, ale existují i hedgeové fondy, které investují velmi konzervativním způsobem.

To slovo hedge jako takové znamená ve finančním světě zajištění. V podstatě, kdybych měl popsat typickou transakci hedgeového fondu, tak je investují takzvaně „long/ short“. To znamená kupují akcie, kterým věří, a současně takzvaně shortují, tedy spekulují na pokles akcií, kterým nevěří.

Takže typická taková investice je, že koupím long akcie BMW a takzvaně „zašortuji“ akcie Fordu a potom, když celý trh jde nahoru nebo dolů, tak se mě to v podstatě netýká. Na jedné akcii vždy vydělávám, na druhé prodělávám a zajímá mě jenom ten relativní rozdíl. To je v tom hedgeovém světě asi typické, že vy vždycky hledáte nějakou relativní příležitost.

Jak si je tedy vybíráte?

To stojí u samého založení naší investiční společnosti před sedmi lety, kdy jsme ji opravdu startovali z nuly až k těm dnešním šesti miliardám ve správě.

My jsme si koupili databáze hedgeových fondů. A v těch databázích jsme hledali fondy, které přežily krizi 2008 až 2009 bez nějakých velkých ztrát. Dnes nám to přijde asi každému triviální, ale tehdy to byl docela zajímavý nápad, že jsme se podívali na ty desetitisíce fondů po světě a řekli jsme si: Pojďme se podívat na strategie, které moc neprodělaly, anebo naopak vydělaly.

Přežily to ty, co investují alternativně, jak jste to popsal výše?

Jsou to strategie, které odolnost čerpají z různých důvodů. Ano, byly to ty alternativní fondy. Mimochodem vy tu odolnost potřebujete ve chvíli, kdy dojde k propadu na trhu. A mimochodem náš přístup už během naší existence otestovalo několik velkých velmi prudkých propadů. Byla to v roce 2020 pandemie covidu-19, kdy během března šly trhy velice prudce dolů.

My jsme tehdy byli v podstatě na nějaké černé nule. Ty naše fondy se ani nehnuly. Když začala válka na Ukrajině, bylo to podobné. Vy v podstatě potřebujete, abyste měl takzvaně nízkou betu, abyste nebyl vystavený na celkový pohyb trhů a aby všechny vaše tržní sázky byly relativní.

Znamená to, že v portfoliích vlastníme například velmi úspěšné obchodníky s ropou, zemním plynem a s dalšími komoditami. Máme fondy, které investují „long/short“, jak jsem vysvětloval na tom příkladu automobilek výše, a řadu dalších různých strategií.

Všechno jsou to strategie, které když se celý trh pohne nějakým směrem, tak to málokdy vyvolá nějaké ztráty.

Jak ty vaše hlavní tři fondy loni skončily?

Naše vlajková loď, fond Alfa, který investuje do hedgeových fondů, zakončí loňský rok v zisku přes 16 procent. Pak máme konzervativní fond, kterému se tolik nedařilo – vydělal jen něco pod třemi procenty.

Nejagresivnější fond, jehož výsledku si vážíme nejvíce, bude v plusu kolem pěti procent. Ono těch 5 procent dnes nikoho neohromí, když máte sazby na sedmi procentech, ale u agresivního fondu si myslím, že každý kladný výsledek není úplně špatný.

Jsem rád, že můžu říct, že naši investoři vlastně všichni v minulém roce vydělali.

Budete se držet této své strategie i letos, nebo začnete investovat i do akcií?

Budeme se určitě držet naší strategie, a to ne proto, že bychom akciím nevěřili. Samozřejmě přijde moment, kdy se akciové trhy otočí zase k růstu. Můžeme diskutovat, kdy k tomu dojde.

Ale naše přidaná hodnota do portfolií našich klientů je taková, že my spravujeme tu složku, která nekoreluje se zbytkem portfolia. Proto si nás taky vybrala zmíněná rodinná investiční kancelář pro miliardový mandát, protože oni mají své prostředky ve správě u různých jiných správců, kde mají akciové dluhopisové investice.

My říkáme: Dejte si svoje prostředky do nemovitostí, akcií, dluhopisů a my se postaráme o tu nekorelovanou část, která by neměla souviset se zbytkem vašeho majetku. Protože na finančních trzích při investicích už jenom to, že máte v portfoliu složku, u které se nemusíte zajímat o to, jestli burza jde nahoru, nebo dolů, je docela slušná přidaná hodnota.

Založil jste investiční společnost se svými společníky před sedmi lety. Předtím jste pracoval poměrně dlouhou dobu v investiční společnosti České spořitelny, kterou jste řadu let vedl. Co vás k tomu přimělo?

Z investiční společnosti České spořitelny jsem se rozhodl sám odejít, z teplé manažerské židle. Bylo to životní rozhodnutí, že jsem chtěl ještě něco zkusit. Nesedět jenom na manažerské pozici.

Volal jste tedy svým známým, aby si k vám dali spravovat své peníze?

Naše první ocenění portfolia po prvním měsíci bylo 40 milionů korun. To byli ti první kamarádi a známí, co nám věřili a dali nám prostředky do správy. Takže jsme vlastně startovali z nuly.

V tu chvíli si člověk uvědomí, že jako manažer máte klientskou hodnotu v podstatě blízkou nule. Nějakou hodnotu má privátní bankéř, který se těm lidem o peníze stará. Takže když privátní bankéř odejde z velké banky ze spořitelny, má pořád klienty, ale jako manažer nikoho nezajímáte.

Takže to nebylo jednoduché. Musím říct, že jsem musel i profesně povyrůst, chcete-li, umět prodávat. Protože zase nemůžete za klienty chodit a tlačit: dejte nám peníze. To je vždycky velmi kontraproduktivní.

Na druhou stranu, když spravujete nulu, tak to nemůžete hrát úplně tak, že „když nám do správy peníze nedáte, nic se neděje“. Musíte prezentovat nějaký nápad, který má hlavu a patu.

Nám hrozně pomohly dvě věci, že jsme přišli relativně včas. Dnes je fondů kvalifikovaných investorů řada, zejména v realitním sektoru. Ale co nám pomáhá stále, že naše fondy jsou pořád poměrně unikátní. Jak říkám, máte spoustu realitních fondů, u bank si koupíte dluhopisové a akciové, ale strategie, která nějakým způsobem investuje na trzích, a přitom s nimi nekoreluje, je na českém trhu ojedinělá.

Minulý rok byla americká burza zhruba -20 procent. A já tady jsem schopen prezentovat výnos +16 procent. Myslím, že to není žádná raketová věda, je to prostě specifický nápad, ale jsme na českém trhu ojedinělí.

Kde letos vidíte ty největší příležitosti? Kam se chystáte zainvestovat peníze?

Diskuze v investičním světě se vede zejména v rovině, jestli nastupuje recese a jak hluboká a dlouhá bude. To má velmi úzkou vazbu na to, jaký bude inflační vývoj, který je zcela primární.

Takto vysoká inflace je dlouhodobě neudržitelná. Má velké sociální dopady, takže v podstatě každý čeká na to, kdy se začne dařit inflaci krotit. My jsme s tím krocením inflace docela opatrní z toho důvodu, že jednak už se propsala do mzdové spirály a dnes každý chce navýšení platu aspoň 10 procent.

To se kombinuje s tím, že je pořád poměrně rozvolněný trh práce. Nezaměstnanost je v řadě zemí blízko historických minim, nebo na poměrně nízké úrovni. My potřebujeme mnohem napjatější trh práce. A problém je v tom, že krocení inflace bude trvat delší dobu, než si dnes centrální banky přejí.

Znamená to, že bude pokračovat zpřísňování měnové politiky?

Buďto zpřísňování, anebo vyšší sazby zůstanou delší dobu, než bychom si všichni přáli.

Znamená to, že akciové, dluhopisové, nemovitostní trhy půjdou ještě dolů?

U akcií bych souhlasil. Osobně si myslím, že jsme ještě nenašli úplné dno. Myslím si, že akcie měly na akciovém indexu S&P 500 dno někde kolem 3700 bodů, a dokážu si představit, že se podíváme ještě na 3500 bodů nebo níž.

Trhy dneska zapracovaly vyšší sazby centrálních bank, což je první špatná zpráva pro každý trh aktiv. Ale ještě nezapracovaly výrazně snížené očekávaní korporátních zisků. Myslím si, že další jedno, dvě či tři reportingová čtvrtletí budou ve znamení toho, že firmy budou hlásit nižší očekávané zisky.

Ostatně to už vidíte. Amazon teď propouštěl. Propouštěla významná investiční banka Goldman Sachs, takže firmy už cítí, že byznys zpomaluje. U akciových trhů vidím ještě prostor pro pokles, u dluhopisů, myslím si, že už jsou velmi zajímavé příležitosti.

U nich je samozřejmě naprosto klíčové, jak „dlouhé“ si dluhopisy koupíte. My zatím s tím nakupováním tzv. durace, to znamená delších dluhopisů, spíše čekáme na vhodnější příležitost, ale ta přijde určitě. Já nevěřím tomu, že sedmiprocentní sazby v Česku vydrží dalších pět let, ale myslím si, že vydrží ještě několik čtvrtletí, a může to být víc čtvrtletí, než dneska čekáme.

A vy jste se ptal na ty příležitosti. My je vidíme zejména v oblasti distres aktiv, to znamená aktiv, kde ten prodávající musí prodávat, to může být například z oblasti nemovitostí. My dnes třeba spolupracujeme s fondem, který v Silicon Valley vykupuje s velkými diskonty podíly na významných firmách typu SpaceX, které ještě nejsou na burze. Například mu je prodali manažeři těchhle firem, kteří to dostali jako odměnu od zakladatelů, protože firmy nejsou veřejně obchodované.

Jaké problémy vidíte v Česku? Jsou to třeba firemní dluhopisy?

Obecně vidím problém v prostředí nízkých úrokových sazeb, které tady byly – a i po celém světě – od krize 2008/2009. Spousta jednotlivců, ale zejména firem si zvykla žít na dluh, protože peníze byly zadarmo. Když máte cokoliv zadarmo, zejména peníze, tak je to velmi nezdravé prostředí a naučí vás to si půjčovat víc, než by bylo zdrávo.

Ve chvíli, kdy úroky stoupnou, tak začnete mít problém, protože peníze už zdaleka nejsou zadarmo. Vysoké úrokové sazby vás začnou drtit a některé firmy pošlou do bankrotu. Firmy mají v tuhle chvíli velmi napjaté hospodaření, mají nabranou spoustu dluhů, které je začínají tížit, a něco s tím dluhem musí dělat.

My spolupracujeme s několika fondy, které investují do tzv. capital structure arbitráže. To jsou fondy, které se dívají na to, jakou má firma hodnotu akcií, jakou má hodnotu vydaných dluhopisů, a snaží se předvídat, co ta firma bude muset udělat s rozvahou. Řada firem, které jsou výrazně zadlužené, třeba bude muset nabrat další akciový kapitál, tím snížit míru zadlužení.

Co to znamená?

Je to špatně pro akcie té firmy, ty půjdou dolů, ale dluhopisy firmy, protože se zlepší rating, půjdou nahoru, takže to vytváří spoustu příležitostí.

Ale vy jste začal tím, že některé firmy bankrotují.

Ano, vidíme na trhu po celém světě spoustu zadlužených firem a myslím si, že nás, bohužel nejenom v Česku, ale i ve světě, čeká spousta významných a překvapivých bankrotů.

Vy jste dlouho vedl investiční společnost České spořitelny. Jak mohou podle vás investovat dnes lidé, kteří mají volné peníze řádově v desetitisících či statisících korun? Jakou byste volil strategii v době vysoké inflace?

Pro lidi, kteří investují v řádech statisíců korun? Já osobně jsem příznivcem toho, že člověk by měl ukládat velkou část svých prostředků pravidelně do akciového trhu, ať už formou akciových fondů, ETF, nebo přímých akcií. Myslím si, že akcie jsou dlouhodobě nejvýnosnějším likvidním aktivem.

My se staráme o prostředky lidí, kteří vydělali, nebo mají investovatelné prostředky minimálně 10 milionů a výše. Tam už je to jiné, protože vám to otvírá i svět hedgeových fondů, tedy naším prostřednictvím.