Hlavní obsah

„Lendlova“ sbírka Muchových plakátů mění majitele

Plakáty a olejomalby Alfonse Muchy koupila investiční skupina Wood & Company. Rozhovor se spolumajitelem Janem Sýkorou.Video: Markéta Bidrmanová

Velká sbírka děl Alfonse Muchy mění majitele. Plakáty a olejomalby, které sesbíral tenista Ivan Lendl, koupila investiční skupina Wood & Company. Prostřednictvím své Portu Gallery Investments je 28. října nabídne investorům.

Článek

Plakát herecké ikony Sarah Bernhardtové. Reklama na francouzské oplatky Lefèvre-Utile či cigaretové papírky Job. Celá sbírka ikonických plakátů velikána art nouveau Alfonse Muchy, která dnes čítá už 420 děl, je nově v majetku české investiční společnosti Wood & Company. A ta ji v sobotu, na Den vzniku samostatného československého státu, nabídne prostřednictvím Portu Gallery investorům.

Některé z plakátů existují pouze v jediném exempláři. „Je to jedna z nejucelenějších obsáhlejších sbírek Alfonse Muchy. Když ji slavný a dnes již bývalý český tenista Ivan Lendl začal budovat, byl jeho kurátorem a poradcem Jiří Mucha, syn malíře. Od Ivana Lendla sbírku koupil Richard Fuxa, deset let pracoval na jejím rozšíření a ztrojnásobil ji,“ řekl SZ Byznys Jan Sýkora, spolumajitel Wood & Company.

Cena je tajná

Podnikatel Richard Fuxa, se kterým se Muchovi potomci o způsob užití díla přeli, sbírku odkoupil od Lendla v roce 2014 za tři a půl milionu dolarů, tehdy zhruba 70 milionů korun. Za kolik ji „Woodům“ prodal, je součástí obchodního tajemství. Souhrnná hodnota úpisu je ale 270 milionů korun. Zájemci o investici do Muchova díla budou moci upisovat už částky od jedné koruny, a to od 28. října až do 28. listopadu.

Jak probíhá úpis?

Zájemce o investici se zaregistruje na Portu Gallery, zašle peníze do tzv. Peněženky, a jakmile je spuštěn pokyn k úpisu konkrétního artefaktu, např. Muchových plakátů, zadá pokyn k úpisu ve zvolené výši. Po dosažení cílové částky se stane vlastníkem investičních certifikátů, jejichž hodnota se odvíjí od hodnoty podkladového aktiva, tedy Muchových obrazů. Ta se každý rok aktualizuje na základě znaleckého posudku či jiného ohodnocení. Nedosáhne-li se cílové částky, obdrží investor peníze zpět.

Zdroj: Portu Gallery

Na sbírku má Portu Gallery dva znalecké posudky. Ten první od českého soudního znalce na hodnotu 250 až 300 milionů korun, druhý od Jacka Rennerta, světově uznávaného odborníka na užité umění a plakáty, na 12 milionů dolarů, tedy 282 milionů korun.

„Vzali jsme tu nižší část toho rozmezí a k tomu jsme přidali náklady na příštích pět let na pojištění a správu, protože obhospodařovat takovouto sbírku je poměrně nákladné,“ vysvětluje Jan Sýkora.

Do tří až pěti let plánuje investor sbírku prodat. Sýkora počítá s vysokým zhodnocením. „Mně osobně by se líbilo, abychom se dívali na dvojnásobek až trojnásobek zhodnocení, ale uvidíme do tří až pěti let,“ odhaduje. Sbírku plakátů a obrazů hodlají noví vlastníci rozšířit o další artefakty z Muchovy dílny, například návrhy bankovek.

Sbírka bude zase jezdit po světě

Hodnota Muchova díla může ale v horizontu několika let i klesnout, připouští Sýkora: „Všechny investice mají nějakou volatilitu. Ale v bluechipovém umění (nejhodnotnější obrazy světa, pozn. red.) těch poklesů tolik nebylo. Alfons Mucha je podle mě v porovnání se svými vrstevníky stále nedoceněný. V Japonsku přišlo na Slovanskou epopej 700 tisíc lidí,“ řekl zakladatel Wood & Company.

Kupce podle něj najde sbírka snadno: „Když se podíváte na velikost sbírky a kvalitu prací Alfonse Muchy, tak za 270 milionů můžete vydražit třeba jednoho veterána nebo pár hodinek. Věřím, že když se sbírka bude prodávat, bude zájemců více. Mně osobně by se ale mnohem více líbilo, kdyby se s investičními certifikáty začalo obchodovat na sekundárním trhu a bylo tam dostatečné jak zhodnocení, tak likvidita, aby ta sbírka vlastně dál pokračovala,“ plánuje Sýkora.

Unikátní sbírku hodlá investor vystavovat v Česku i po světě, jak si přál její zakladatel Ivan Lendl. Ve hře je i Expo v japonské Ósace, které se koná za dva roky. „Je tady řada zájemců. Mucha je nejvíce ceněn v Japonsku, Spojených státech, Francii a České republice, kde ho paradoxně za komunistů moc rádi neměli. Bylo by prima načasovat to tak, aby se Mucha prezentoval v rámci Expa,“ plánuje Sýkora.

Část výnosu ze sbírky tak poplyne ze vstupného na výstavách. Další komercionalizaci vzácných děl skrze reprinty či potisk předmětů ale „Woodi“ neplánují. „Když je někde nějaké komodity přebytek, její cena padá dolů. Naší ambicí je sbírku prezentovat, ne tady tisknout trička.“

Doporučované