Článek
Podle vědců z americké Univerzity Nového Mexika v Albuquerque je dopad těžby bitcoinů na klima srovnatelný s chovem dobytka nebo spalováním benzinu a vyjde téměř na stejno jako získávání ropy. Na studii publikované ve vědeckém časopise Nature odkazují zahraniční média.
Těžba kryptoměn je energeticky náročná, protože vyžaduje vysoce výkonné a specializované počítače. Při těžbě se výpočetní výkon počítačů využívá k řešení složitých matematických úkolů, které slouží k potvrzování kryptoměnových transakcí. Za to dostávají provozovatelé těchto počítačů odměnu v podobě určitého množství mincí dané kryptoměny.
Většina elektřiny, kterou těžba bitcoinů spotřebovává, vzniká spalováním fosilních paliv, jež ohřívají planetu. To vyvolává kritiku ze strany politiků, investorů a ekologů. Ti se obávají dopadu na globální oteplování.
Vědci ve své studii vypočítali klimatické náklady na těžbu bitcoinu v porovnání s jeho průměrnou tržní cenou a porovnali je s jinými komoditami, jako je ropa, zlato nebo hovězí maso.
Finanční dopad na klima u těžby zlata, k němuž je bitcoin často přirovnáván, činí v průměru pouhá čtyři procenta jeho průměrné tržní ceny za rok. U zemního plynu je to 46 procent jeho tržní ceny, u hovězí masa 33 procent. U bitcoinu si vědci povšimli toho, že během let 2016 až 2021 dosahovaly škody na klimatu v průměru 35 procent tržní hodnoty kryptoměny, což je více než u hovězího masa.
Zatímco zastánci hovoří o bitcoinu jako o digitálním zlatu, z hlediska škod na klimatu funguje spíše jako ‚digitální ropa‘.
Zatímco v USA má tuna CO2 legislativně vyčíslenu škodu na 51 dolarů, v nedávné studii ji vědci vyčíslili přibližně na dvojnásobek. Výsledkem je, že každý vytěžený bitcoin v roce 2021 v průměru způsobil škodu na životním prostředí ve výši 11 315 dolarů, tedy asi za 286 tisíc korun. V součtu za loňský rok to je zhruba 3,7 miliardy dolarů, v přepočtu skoro 94 miliard korun.
A dopad na životní prostředí se s rozvojem trhu s kryptoměnami stále zvyšuje, což zpochybňuje celkovou udržitelnost tohoto odvětví.
„Zatímco zastánci hovoří o bitcoinu jako o digitálním zlatu, z hlediska škod na klimatu funguje spíše jako ‚digitální ropa‘,“ uvedli vědci pro magazín Nature a upozornili, že je třeba najít efektivnější způsoby pro těžbu kryptoměny nebo zvýšit regulaci.
Těžba bitcoinů v současné době představuje zhruba 41procentní podíl na celosvětovém trhu s kryptoměnami. Těžba je přitom přibližně ze dvou třetin poháněna s pomocí fosilních zdrojů energie vyráběné spalováním uhlí a zemního plynu.
V roce 2020 spálila těžba více energie, než kolik činí celková spotřeba elektřiny v zemích, jako je například Rakousko nebo Portugalsko.
Neekologická těžba
Těžba bitcoinů zatím ekologická příliš není. Za rok do letošního ledna se podařilo dosáhnout pouze nepatrného zvýšení udržitelné energie, která se při těžbě používá. Ukázal to průzkum Cambridgeské univerzity CBECI.
Řada projektů hledá způsoby, jak přesunout těžbu bitcoinů k čistší energii. Fosilní paliva však letos v lednu stále tvořila přibližně 62 procent energetického mixu bitcoinu, o rok dříve to bylo 65 procent. Použití elektřiny z uhlí sice kleslo ze 47 na 37 procent, bitcoin je ale stále závislejší na plynu, který v lednu tvořil čtvrtinu energetického mixu. O rok dříve to bylo 16 procent.
Úloha udržitelné energie v mixu téměř nevzrostla, zvýšila se z 35 přibližně na 38 procent. Do této kategorie spadá jaderná, vodní, větrná a solární energie. Podíl vodní energie dokonce klesl, a to z 20 procent na 15.
Emise skleníkových plynů z těžby bitcoinu by letos měly činit 48,4 milionu tun. To je přibližně o 14 procent méně než odhadované emise za rok 2021, jak uvedla CBECI.
Změna mechanismu
Možným způsobem, jak snížit dopady na klima, je přechod na jiný mechanismus těžby. O to se snaží například ethereum, druhá největší kryptoměna, která letos dokončila významnou aktualizaci softwaru.
Cílem aktualizace, označované anglickým slovem merge (spojení), je výrazně snížit spotřebu energie. Ta klesne o 99,95 procenta. Část odborníků ale změnu hodnotí skepticky a hovoří o větší centralizaci.
Aktualizace změní způsob, jakým se provádějí transakce na blockchainu (viz níže) etherea a jakým se vytvářejí takzvané tokeny, tedy jednotlivé digitální mince. Ty se v tomto případě nazývají ether a mezi kryptoměnami jsou co do objemu druhé nejrozšířenější po bitcoinech.
Blockchain je decentralizovaná databáze, která zajišťuje transakce s příslušnou kryptoměnou.
Ethereum tak nyní přechází ze systému „proof of work“ (prokázání práce), ve kterém počítače náročné na energii ověřují transakce řešením složitých matematických úloh, k systému „proof of stake“ (prokázání vlastnictví). V něm jednotlivci a firmy vystupují jako ověřovatelé a používají své ethery jako zástavu ve snaze získat nové tokeny.
