Článek
Česká koruna v posledních dnech citelně oslabila a vůbec poprvé od ledna se dostala zpět nad psychologickou úroveň 24 korun za euro.
V tomto týdnu pak její další pokles spustily zveřejněné informace, že globálně významná švýcarská banka Credit Suisse odráží další skandál v souvislosti se svými finančními výkazy o peněžních tocích za roky 2019 a 2020 a na povrch začaly rovněž probublávat její finanční potíže.
Nálada na finančních trzích se tak velmi rychle proměnila, což v posledních obchodních seancích „odskákala“ i tuzemská měna.
Nepříznivou situaci se pokusila ve středu v odpoledních hodinách zmírnit Česká národní banka (ČNB). Člen bankovní rady a viceguvernér centrální banky Jan Frait vydal uklidňující prohlášení, v němž zdůraznil, že tuzemské banky nemají na Credit Suisse žádné významné napojení, a tudíž český bankovní sektor není v přímém ohrožení.
Jen za středeční obchodování však koruna proti euru odepsala více než jedno procento, téměř tříprocentní ztrátu si pak připsala vůči dolaru. Čtvrteční obchodování se zatím jeví v poklidnějším duchu, koruně se část středečních ztrát podařilo umazat. Kolem 15. hodiny se kurz koruny k euru pohyboval těsně nad 24 Kč/EUR, jeden dolar ve stejnou dobu stál přibližně 22,70 korun.
„I pokud by mělo finanční napětí v Evropě přetrvávat a koruna dále ztrácela půdu pod nohama, nečekáme, že by došlo k dramatické korekci. Předpokládáme totiž, že by v případě potřeby zafungoval intervenční závazek ČNB. Připomeňme, že ČNB byla na devizovém trhu naposledy aktivní v říjnu minulého roku, kdy se koruna přiblížila tehdejší intervenční úrovni 24,70 Kč/EUR,“ uvedli analytici skupiny ČSOB.
„Koruna doputovala zpět na úrovně nad 24 korun za euro, kde ji čekali mnozí prognostici, akorát že k tomu byl třeba nový šok, který jistě nikdo nečekal. Ukazuje se tak, že koruna ani nadále není v nejistých dobách pokládána za bezpečný přístav, a to ani v případě, že ty nejisté doby se (na rozdíl třeba od invaze Ruska na Ukrajinu) české ekonomiky nijak přímo netýkají,“ vysvětluje analytik České spořitelny Michal Skořepa.
S dalším oslabováním tuzemské měny směrem k hladině 24,50 Kč za euro počítá v rámci letošního roku i prognóza Raiffeisenbank. „Hlavním důvodem je zejména zužující se rozdíl mezi úrokovými sazbami centrálních bank, kdy na jednu stranu očekáváme další zvyšování sazeb ze strany ECB, na stranu druhou snižování tuzemských sazeb v druhé polovině letošního roku,“ uvedl analytik Vratislav Zámiš.
Rozhodnou mzdy
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová však ve středečním prohlášení poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru sdělila, že centrální banka by mohla vážně uvažovat o navýšení hlavní úrokové sazby nad současnou sedmiprocentní úroveň. Argumentem pro tento krok by podle ní byl rychlejší růst mezd, což je proinflační faktor.
„Pokud by nová prognóza České národní banky v květnu předpověděla růst mezd o deset procent, musela by centrální banka velmi vážně uvažovat o zpřísnění měnové politiky,“ řekla Zamrazilová před poslanci, když jim představovala zprávu o měnové politice z letošního února. ČNB v únorovém odhadu počítá s růstem mezd o 8,5 procenta.
Česká koruna se vůči euru ještě začátkem března nacházela v okolí 23,35 Kč za euro, což byly nejsilnější úrovně od roku 2008. Tento vývoj měl pozitivní dopad na současnou ekonomickou situaci země, neboť pevná měna pomáhá snižovat inflační tlaky z dovozu.
Silný kurz koruny, až překvapivě silně protiinflační, si pochvaluje bývalý člen bankovní rady Oldřich Dědek. „Posílení koruny zhruba o sedm procent je podle interního hrubého pravidla ČNB ekvivalentem zvýšení hlavní sazby o přibližně 1,5 procentního bodu, tedy někam k úrovni 8,5 procenta,“ napsal v nedávném komentáři pro SZ Byznys.
Současné prudké oslabování koruny by každopádně mohlo dostat centrální banku znovu do „módu“ pohotovosti. Ta totiž hodlá korunu i nadále bránit, pokud by se její kurz posunul na úrovně, kde by už ČNB považovala za nutné zasáhnout intervencí.
