Článek
Pětibarevná vláda Petra Fialy (ODS) se ocitla v patu ohledně přístupu k euru. Hlásit se ke společné evropské měně donedávna vypadalo jako nemyslitelná věc, menší koaliční strany ale nyní spojily síly a chtějí změnu. Tu ovšem blokuje ODS.
Téma se vrací do vládní agendy, protože je zvykem každý rok před Vánoci zaujmout k případnému vstupu do eurozóny oficiální stanovisko. Centrální banka za tímto účelem každoročně připravuje obsáhlou ekonomickou zprávu, Ministerstvo financí k ní poté dopisuje svůj pohled na věc a doporučuje další politický postup.
Výsledný materiál je obvyklým bodem poslední vládní schůze roku, tak aby kabinet mohl ohlásit, co má ohledně eura dál v plánu. Letos se ale harmonogram mění. Standardní postoj Ministerstva financí – tedy že ohledně příprav na euro není třeba dělat nic – u ostatních stran narazil. A tak sporný bod z programu poslední letošní schůze svolané na středu vypadl a přesouvá se do nového roku.
„Bavíme se o tom, že bude potřeba tento bod nejdřív probrat na koaličním jednání,“ přibližuje Helena Langšádlová, ministryně pro vědu a výzkum za TOP 09. Její strana euro dlouhodobě podporuje a nyní spolu se Starosty, Piráty a částí lidovců prosazuje to, aby vláda do voleb podnikla aspoň základní přípravné kroky.
Zafixovat a rozjet vlak
Spor se vede konkrétně o to, jak se postavit ke vstupu do přípravného euro-režimu označovaného zkratkou ERM II. V něm uchazeči o euro prokazují, že mají stabilní měnu. V praxi by to znamenalo, že by byl stanoven střední oficiální kurz koruny k euru a po dobu dvou let by nesmělo dojít k oslabení koruny o víc než 15 procent.
S tak velkými výkyvy se Česko nikdy nepotýkalo, v praktické rovině by tedy neměl být problém v novém režimu fungovat. Vstup do ERM II by ale znamenal formální opuštění dnešního volně plovoucího kurzu a absolutní měnové svobody. Šlo by tedy o jasný politický závazek, že Česko skutečně euro chce. A také o rozjetí vlaku, který by kterákoli další vláda už obtížně zastavovala.
Ministerstvo financí navrhuje nepodnikat nic s odůvodněním, že Česko zatím neplní ani další kritéria vstupu. Od covidu má totiž příliš vysoký deficit státního rozpočtu a stále i příliš vysokou inflaci. Stanjurův náměstek a bývalý viceguvernér ČNB Marek Mora dále argumentuje také tím, že je zbytečné a riskantní svazovat se do režimu ERM II na blíže neurčenou dobu. A že jde o předčasný krok, dokud politická reprezentace nemá vydiskutovaný termín pro úplné přijetí eura.
Podpora eura je navíc v Česku tradičně velmi nízká. V průzkum CVVM se letos proti vyslovilo 73 procent veřejnosti, a tak v ODS – ale třeba také v opozičním hnutí ANO – převažuje zdrženlivý postoj.
Symbol a úspory
Menší vládní strany ale berou euro jako kotvu směrem na Západ a jako symbol hlubší evropské integrace. Odvolávají se na to, že Česko vstup do eurozóny slíbilo a že rozpočet i inflace už budou příští rok v souladu s kritérii. V ERM II vidí cestu, jak se víc přimknout k bohaté Evropě, zlepšit kredit ve světě a zvýšit naděje na nižší úroky. Nově mají v ruce také vstřícně laděnou zprávu České národní banky, která v rozboru ekonomických hledisek našla letos spíše plusy než mínusy. Nebo zkušenost Dánska, které v režimu ERM II se svou korunou funguje už od roku 1999.
Starostové, Piráti a TOP 09 dali svůj pohled na věc jasně najevo v meziresortním řízení, což je standardní úřední předehra u každé vládní agendy. Dřív, než se nějaký bod ocitne na programu vlády, vyjadřují se k němu písemně jiná ministerstva. A předkladatel, v tomto případě resort financí, buď jejich námitky uspokojivě vypořádá, anebo si je pak musí vyříkat ministři a ministryně osobně na vládní schůzi.
Ministerstvo financí pod vedením místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury navrhlo jednoduché usnesení, aby vláda o vstup do ERM II v roce 2024 neusilovala. Oponenti přišli s dvěma protinávrhy. Buď že „vláda ukládá ministrovi financí a ministrovi pro evropské záležitosti zahájit jednání s Evropskou komisí o podmínkách vstupu do mechanismu směnných kurzů (ERM II) s cílem stanovit termín vstupu v prvním čtvrtletí roku 2025“. Anebo že má vláda spolu s ČNB podniknout takové kroky, aby rovnou šlo v roce 2025 do ERM II vstoupit.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) návrh líčí jako „výsledek našich konzultací a koordinace postupu poté, co jsme to v rámci připomínkového řízení zvedli“. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše „není na co čekat“, a tak jeho strana prý bude „trvat“ na tom, aby Stanjurova věta ve vládním usnesení nebyla, a žádat, aby vstup do ERM II skutečně nastal ještě do voleb v roce 2025.
Teď, nebo nikdy?
Příznivci ERM II by vzhledem k obsazení ministerstev měli mít v případě poměřování sil teoreticky většinu. Jak bude početná a soudržná, se má ukázat během ledna, poté co si premiér Petr Fiala odbude volno a pracovní cesty v první polovině měsíce. „Na začátku příštího roku to bude projednáno,“ avizuje mluvčí vlády Václav Smolka.
Fiala na jaře oznámil, že euro pro něj není téma a že během tohoto volebního období nepočítá s žádnou změnou. Podobně do budoucna uvažuje také hnutí ANO, dnes jasný favorit volebních průzkumů.
„Jsme proti přípravě ERM2. Netvrdím, že společná měna by nepřinesla pro řadu subjektů i určité výhody, ale zodpovědný politik by měl vyhodnotit objektivně všechny dopady,“ uvádí předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček. Nejde podle něj jen o ekonomiku, euro bere jako širší společenské téma. „Je třeba vnímat sociologické dopady a rovněž psychologický efekt, spojený s udržením určité míry nezávislosti,“ zdůvodňuje svůj postoj Havlíček.
Vidět v euru kotvu členství v EU je podle něj přehnané. „Jsme pro EU, nepřípustíme diskusi o vystoupení ani referendum k vystoupení, ale nespojujeme to se společnou měnou. Není možné to dávat do rovnítka či to brát jako posílení bezpečnosti nebo nějakou jinou pojistku,“ dodává Havlíček.
