Článek
Kurz koruny je klíčový faktor ovlivňující hospodaření českých firem, které obchodují se zahraničím. Pokud tuzemská měna oslabuje, což je případ posledního půl roku, mohou mít důvod k radosti čeští exportéři. Jejich výrobky jsou totiž v zahraničí cenově dostupnější, což jim tam může zvýšit odbyt.
Současná oslabená koruna v sobě pro domácí vývozce nese i další nespornou výhodu, kterou je vyšší zisk za prodej zboží či služeb za hranicemi. Jednoduše to znamená, že například za jedno euro či dolar dostanou více korun. Zatímco ještě v dubnu vývozci inkasovali v průměru za jedno euro 23,40 koruny, dnes je to o korunu více. Vyjádřeno procenty - koruna zeslábla o čtyři procenta.
Ještě lépe jsou na tom touto optikou vyvážející firmy, které za své zboží a služby inkasují americké dolary. V dubnu byl průměrný kurz dolaru 21,37 Kč za dolar, dnes je proti němu koruna s aktuální úrovní 23,10 Kč za dolar o osm procent slabší.
Podobně jako firmy, ovlivňuje kurzový vývoj také hodnotu devizových rezerv České národní banky. Díky oslabování koruny vůči euru od poloviny dubna mají tyto rezervy v korunách hodnotu vyšší přibližně o 128 miliard korun, čímž centrální bance vznikl kurzový zisk.
Příležitost pro dovozce
Vývoj koruny za posledních 12 měsíců může připomínat poměrně divokou jízdu na horské dráze.
Ještě do poloviny letošního roku koruna proti oběma zmíněným měnám s občasným „zaškobrtnutím“ nabírala na síle, a proti euru dokonce zkoušela nejsilnější úrovně od roku 2008. Pro české dovozce to byla velká příležitost, jak si zajistit výhodný kurz pro případ, že by koruna začala ztrácet půdu pod nohama, což se také stalo.
České firmy obchodující se zahraničím si kurz koruny hlídají různými způsoby. Některé se snaží diverzifikovat své trhy a dodavatele tak, aby nebyly závislé na jedné měně nebo regionu. Jiné se zase snaží uzavírat dlouhodobé kontrakty s pevnými cenami nebo kurzy tak, aby si zajistily stabilitu a předvídatelnost svých příjmů a výdajů.
Firmy také používají různé finanční nástroje k zajištění kurzu, jako jsou například měnové forwardy, což funguje jednoduše jako pojištění proti nepříznivým a mnohdy i nepředvídatelným pohybům kurzu koruny. Některé podniky k tomu pružně přizpůsobují své ceny nebo náklady tak, aby si udržely konkurenceschopnost a marže.
Zajištění kurzu
- Zajištění kurzového rizika je technika, která se používá k omezení rizika při nepříznivých pohybech měnových kurzů.
- Toto riziko vzniká, když firma obchoduje se zahraničím a má příjmy nebo výdaje v cizí měně, jejíž hodnota se může změnit vůči domácí měně.
- Kurzové zajištění se obvykle provádí přes takzvané forwardové kontrakty, kde klient uzavírá s poskytovatelem dohodu o budoucím prodeji či nákupu dané měny za předem daný kurz. Pokud se kurz do doby vypořádání kontraktu posune směrem pro klienta příznivým, nic se nestane. V opačném případě zisk z uzavřeného kontraktu pokryje část, nebo dokonce celou ztrátu, kterou klient utrpí ve svých běžných obchodech.
A pak jsou tu firmy, které kromě výše zmíněných „pomůcek“ využívají takzvané přirozené zajištění kurzu (takzvaný přirozený hedging).
Jednou z nich je koncern Agrofert, který více než polovinu tržeb realizuje v zahraničí. „Snažíme se využívat především přirozeného hedgingu, jinak řečeno snažit se mít příjmy i výdaje ve stejné měně. V případě, kde to není možné, volíme tržní nástroje kurzového zajištění,“ sdělil redakci SZ Byznys mluvčí podniku Pavel Heřmanský.
Primární měna euro
Některým firmám se pak vyplatí vést své účetnictví v cizí měně. To je případ českého vývozce automobilů Škoda Auto, který od letošního roku používá jako svou primární měnu euro.
Škodovka to zdůvodnila tím, že automobilku ovlivňuje hlavně ekonomické a právní prostředí eurozóny, kam míří podstatná část prodejů a odkud pochází i významná část nákupů surovin a dílů pro zajištění výroby.
„Přistupujeme ke koruně a jejímu kurzu stejně jako k jiným cizím měnám, ve kterých nám vzniká tržní riziko, a pomocí odpovídajících nástrojů rizika zajištujeme. Přechod na euro snížil vliv kolísavosti koruny na naše hospodaření, korelace mezi kolísavým kurzem koruny a tržbami společnosti je nízká,“ vysvětluje výhody tiskový mluvčí největšího českého exportéra Pavel Jína.
Prozíravost majitele
Rozkolísání kurzu koruny přímo ovlivňuje obchodní politiku orlickoústecké firmy Kamody, která je předním internetovým prodejcem v oblasti hobby a zahrada.
„Vzhledem k tomu, že prodáváme v zemích s různými měnami, sledujeme každý den vývoj kurzu, a pokud dojde k větší změně, musíme přepočítat prodejní ceny. Nejde ale pouze o prodejní ceny, protože v zahraničí i nakupujeme,“ vysvětluje marketingový manažer firmy Vít Beneš.
Firma se proti kolísavosti kurzu rovněž zajišťuje a tím získala i nemalou konkurenční výhodu. „V době, kdy byla koruna k euru na nejslabších úrovních za mnoho let, se našemu majiteli podařilo s velkým předstihem a na dlouhou dobu zajistit směnný kurz na úrovni 26 Kč za euro. Díky tomu jsme za posledních dvanáct měsíců vydělali 120 milionů korun na prodeji utržených eur v zahraničí,“ doplňuje Beneš.
Zajištění měnového kurzu naopak není horkým tématem pro firmu Dermacol, jejíž kosmetiku lze najít ve více než 60 zemích světa. Podle spoluzakladatelky firmy Věry Komárové je vliv měnového kurzu na podnikání firmy menší, a tudíž si kurz nezajišťuje. Firma má totiž podle ní vyrovnaný příjem a výdej zahraničních měn.
„Příjem je za export a výdej je za nákup ingrediencí a obalů některých výrobků od našich zahraničních partnerů. Oslabení koruny v letošním roce má na tržby vliv v jednotkách milionů tím, že tržby rostou. Naopak při nákupech podobnou sumu platíme našim dodavatelům,“ shrnuje Komárová pro SZ Byznys.
