Článek
Americký prezident Donald Trump chce změnit nejen světový bezpečnostní pořádek, ale rovněž překopat globální finanční systém.
Kdysi obskurní idea přezdívaná jako Dohoda z Mar-a-Lago neboli Mar-a-Lago Accord podle Trumpova soukromého sídla na floridské Palm Beach přitáhla zájem stratégů a analytiků napříč hlavními světovými bankami a analytickými pracovišti. A to přesto, že Trump zatím ani nenaznačil, že by o něco podobného usiloval.
Nebylo by to poprvé, kdy k něčemu takovému na popud Američanů došlo. Takzvaná Plaza Accord z roku 1985 vedla ke koordinovanému oslabení amerického dolaru na devizových trzích, jehož se kromě USA zúčastnily Británie, západní Německo, Japonsko a Francie.
Stejně jako 40 let stará akce by i Dohoda z Mar-a-Lago chtěla především oslabit americký dolar, ale kromě toho chce nový plán snížit náklady na platbu úroků z amerického dluhu a oživit investice do výroby v USA.
Dolar se totiž i přes oslabení od začátku roku obchoduje na nejsilnějších úrovních od poloviny 80. let, tvrdí Steve Englander, šéf měnových analýz nejvyspělejších zemí světa banky Standard Chartered.
Přesný postup, jak by toho chtěly Spojené státy dosáhnout, je však nejasný. Zejména ožehavé je to, zda by v současné době začínajících obchodních válek našly USA spojence, kteří by se v oslabení dolaru angažovali.
„Plaza Accord byla v jiném prostředí, které nebylo vyhrocené obchodními válkami a podobně,“ upozorňuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Stejně se vyjadřuje hlavní investiční stratég skupiny Conseq Michal Stupavský: „Nevím, jestli je k tomu ve světě větší politická vůle.“
Oslabení dolaru by totiž prospělo amerických vývozcům, ale silnější euro či japonský jen by naopak poškodily tamější exportéry. „Evropa a Japonsko žijí ze zahraničního obchodu. Posílení jejich měn by jejich hospodářský motor asi dost utlumilo,“ dodává Stupavský.
Kromě obchodních válek mohou ochotu evropských zemí pomoci s oslabením dolaru snižovat také jednání Trumpa vůči Ukrajině a celé Evropské unii, které naznačuje, že nemůže dál počítat se zajišťováním bezpečnosti ze strany USA.
Slabší dolar, dražší půjčky
Navíc při oslabení dolaru by se musel vyřešit dopad na výnosy z amerických dluhopisů, jež by naopak vzrostly.
Trumpův kandidát na předsedu Rady ekonomických poradců Stephen Miran se ve svém výzkumu zaměřil na myšlenku, kterou jako první navrhl Zoltan Pozsar, zakladatel výzkumného butiku Ex Uno Plures. Do Dohody z Mar-a-Lago by se proto měli zapojit také věřitelé Spojených států amerických.
Jako součást dohody by američtí věřitelé souhlasili s výměnou amerických dluhopisů, které drží jejich centrální banky, za americké dluhopisy s až stoletou splatností. V opačném případě by Bílý dům mohl pohrozit tím, že už dál nebudou pod americkým bezpečnostním deštníkem nebo uvalením dalších cel - či kombinací obou opatření.
I Česká národní banka přitom vlastní slušnou porci amerických státních dluhopisů. Jejich přesnou výši neuvedla, ale v amerických dolarech jsou dluhopisy za zhruba 721 miliard korun. Z toho většina bude pravděpodobně v bondech USA.
ČNB totiž investuje devizové rezervy, co se týká bondů, zejména do dluhopisů vyspělých zemí. „Celá záležitost je primárně v úrovni mediálních spekulací, takže to nijak nekomentujeme,“ uvedl k dotazům SZ Byznys ohledně zmíněné dohody mluvčí centrální banky Jaroslav Krejčí.
Vynucená výměna dluhopisů by však mohla podkopat důvěryhodnost v trh s americkým státním dluhem v objemu 29 bilionů dolarů. Zároveň by podobný krok mohl být vnímán jako „skrytý krach“, což by vyhnalo výnosy prudce vzhůru.
Proti podobné transakci by se jistě tvrdě vymezila řada věřitelských zemí včetně Číny, která je velkým věřitelem Spojených států a nechtěla by připustit, že se hodnota jejích investic do amerických bondů sníží.
Zatím není vůbec jasné, jestli americká administrativa Dohodu z Mar-a-Lago rozjede.
Ale přinejmenším dva z prezidentových hlavních ekonomických poradců - kromě Stephena Mirana i ministr financí Scott Bessent – dle serveru MarketWatch naznačili, že by to mohlo administrativě pomoci dosáhnout některých jejích ambicí, zejména pokud jde o oslabení dolaru, snížení dluhové zátěže USA a oživení americké výroby.
Bessent dle listu The Wall Street Journal údajně prohlásil, že by se zasadil o „určitý druh globálního ekonomického uspořádání“. Podobné náznaky mezi finančníky silně rezonují. „Berte to vážně, nikoliv doslova,“ komentoval dohodu na síti X Jim Bianco, zakladatel společnosti Bianco Research.
