Článek
Koruna se vůči americkému dolaru dostala na nejslabší úrovně od poloviny letošního března na 22,55 Kč/USD. Proti jednotné evropské měně se zase usadila kolem hranice 24,20 korun za euro, kam sestoupila po srpnovém formálním ukončení intervencí České národní banky (ČNB) na podporu koruny.
Vítr do plachet nedodají tuzemské měně ani čerstvá ekonomická data. Středeční údaje Českého statistického úřadu totiž ukázaly, že průmysl se v červenci po pěti měsících mírného a nepřesvědčivého růstu opět propadá.
Obchodní bilance pak skončila poprvé po půl roce v červených číslech. Hodnota dovozu byla tedy vyšší než hodnota vývozu, což může snižovat hodnotu koruny vůči ostatním měnám. Je totiž větší poptávka po cizích měnách ze strany domácích kupců, kteří platí více za zahraniční zboží a služby.
Ze slabšího kurzu koruny tak mohou momentálně jásat alespoň vývozci, kterým se zvyšuje konkurenceschopnost na americkém a evropském trhu, protože jejich produkty jsou pro zahraniční spotřebitele levnější. Naopak do Česka dovážené zboží placené hlavně v dolarech, kam patří například elektronika či ropa, se naopak v dolarech prodražují.
Zatímco ještě v červenci stál jeden dolar přibližně 21 korun, aktuálně se prodává asi o korunu a půl dráže. Pořád je však situace stabilnější v porovnání s vrcholem energetické krize v září loňského roku, kdy bylo potřeba ke koupi jednoho dolaru téměř 26 korun.
Americký dolar poslední týdny těží mimo jiné i z pozice svého statutu takzvaného bezpečného přístavu. Rostou totiž obavy ze zpomalení globálního růstu, zejména v případě Číny a Evropy, takže investoři nyní „parkují“ své prostředky do dolarů. A „odskákává“ to právě i koruna.
Silný dolar
Hlavní faktory, které stojí za jejím slabším kurzem, je potřeba hledat v americké ekonomice a na amerických trzích, popisuje redakci SZ Byznys devizový analytik Jan Berka z finanční skupiny Roklen.
„Kromě silné americké měny jde o nárůst úrokových sazeb v USA. Pokud bude potvrzeno, že je kondice americké ekonomiky ve srovnání s evropskou výrazně lepší, vyšší sazby společně se silným dolarem zůstanou po delší dobu. Taková kombinace není pro korunu nikdy dobrá.“
Potěšující okolností může podle Berky být, že úrokové sazby v USA se již nachází na vrcholu, případně v jeho blízkosti. A z vrcholu lze jít jedině dolů.
„Jedním z důvodů aktuálně slabší koruny je formální ukončení intervenčního režimu ČNB na posledním měnovém zasedání, po kterém domácí měna odevzdala několik desítek haléřů. Centrální bankéři na Příkopech dali spekulantům najevo, že již nebudou tak důsledně bránit korunu před oslabením, a proto někteří z nich už dávají od koruny ruce pryč,“ doplňuje investor Ondřej Hartman z tradingového portálu FXstreet.cz.
Kurz potápí i nálada
Obchodní ředitel Tomáš Kudla z devizové společnosti Ebury nedávné oslabení české koruny do značné míry přičítá odrazu zhoršující se nálady na světovém trhu, zejména vůči Evropě.
„Pesimismus investorů souvisí s nedávným zveřejněním neuspokojivých údajů ze sousedního Německa. Údaje naznačují, že aktivita v ekonomice eurozóny je utlumená, což není dobrá zpráva hlavně pro region střední a východní Evropy,“ říká pro SZ Byznys.
Podstatnou roli hraje rovněž slábnutí eura vůči dolaru, které odstartovalo v druhé polovině července. Evropská ekonomika se zadrhává, a výhled trajektorie úrokových sazeb se tak u Evropské centrální banky (ECB) stočil spíše směrem dolů, což pro euro není příjemný mix. Trh aktuálně dává „už jen“ zhruba 60procentní šanci scénáři, že by do konce roku v eurozóně sazby ještě rostly.
Podle analytika Raiffeisenbank Vratislava Zámiše může být nižší pravděpodobnost na růst sazeb ze strany ECB pro korunu pozitivní zprávou, protože úrokový rozdíl mezi eurem a korunou se nebude dále zužovat. Protože euro už nebude pro finančníky tak atraktivní.
„Na druhou stranu se pod očekáváním uvolněnější měnové politiky v eurozóně schovávají i obavy ohledně ekonomického růstu, což bude na Česko, jakožto malou silně proexportně orientovanou ekonomiku, negativně dopadat. To ve výsledku může představovat argument pro dřívější a rychlejší snižování sazeb ze strany ČNB, což by naopak negativně dopadalo na korunu,“ vysvětluje Zámiš.
