Slabé euro podporuje inflaci a děsí ECB. Ta se chystá zvyšovat sazby

Současný slabý kurz eura ohrožuje snahu Evropské centrální banky nasměrovat inflaci zpět k jejímu dlouhodobému dvouprocentnímu cíli, uvedl člen Rady guvernérů ECB a guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau.

Jednotná evropská měna se koncem minulého týdne dostala vůči dolaru nejníže od roku 2017. Slabé euro zdražuje dovážené zboží a komodity denominované v dolarech – například ropu – a podporuje tak tlaky na ceny, které již vyhnaly inflaci v eurozóně na rekordní úroveň 7,5 procenta, tedy vysoko nad dlouhodobý cíl ECB.

„Chtěl bych zdůraznit, že budeme pečlivě sledovat vývoj efektivního směnného kurzu, který je významnou hnací silou dovezené inflace. Příliš slabé euro by bylo v rozporu s naším cílem cenové stability,“ řekl Villeroy de Galhau na pondělní konferenci francouzské centrální banky.

Villeroy de Galhau dále uvedl, že v červnu lze očekávat „rozhodující“ zasedání Rady guvernérů ECB, po němž bude následovat „aktivní léto“ na poli měnové politiky. Ta by se podle něj měla minimálně posunout směrem k neutrálnímu ladění, při kterém nebude docházet k další stimulaci ekonomiky, ale ani k jejímu zpomalování.

Depozitní sazba ECB činí aktuálně –0,5 procenta, což znamená, že bankám se účtuje poplatek za uložení volných peněžních prostředků u centrální banky. Hlavní úroková sazba pak zůstává na rekordním minimu nula procent.

Evropská centrální banka se podle ekonomů ocitá na tenkém ledě. Musí totiž zpřísnit měnovou politiku tak, aby zkrotila rekordní inflaci, ale zároveň nenapáchala hospodářské škody, které by se mohly dotknout zejména nejvíce zadlužených členských států regionu, jako je Itálie.

ECB by měla se zvyšováním sazeb a bojem proti inflaci začít letos v létě, jak již minulý týden řekl její člen Villeroy de Galhau. Podobně se vyjádřila i šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová a další centrální bankéři. Podle informací agentury Bloomberg naznačují sázky na trzích navýšení hlavní úrokové sazby ECB v letošním roce o jeden procentní bod.

Několik bankéřů zároveň dalo najevo, že je nakloněno zvýšení úroků na zasedání v červenci, zejména kvůli rychlému růstu inflace. Ta nadále zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem ECB, přičemž nad tímto cílem byla v dubnu také inflace bez zahrnutí vlivu vysokých cen energií a potravin.

Centrální banka minulý měsíc prozatím nechala svou měnovou politiku beze změny. Její šéfka Christine Lagardeová minulý týden prohlásila, že ECB pravděpodobně ukončí svůj program nákupů dluhopisů na začátku třetího čtvrtletí a o několik týdnů později by mohla začít zvyšovat úrokové sazby. Posílila tak očekávání trhu, že ECB zvýší úroky poprvé za více než deset let právě v červenci.

Většina ostatních významných centrálních bank už náklady na úvěry zvýšila, včetně České národní banky, která začátkem května zvedla základní úrokovou sazbu na 5,75 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za více než 20 let.

Jak již bylo zmíněno, Evropské centrální bance nehraje příliš do karet oslabující euro, které koncem minulého týdne dosáhlo vůči dolaru na pětileté minimum. Americká měna těží mimo jiné ze své pozice bezpečného přístavu v časech geopolitické nejistoty. Palivem pro dolar je rovněž zvyšování sazeb americkou centrální bankou (Fed).

Naopak hodnotu evropské měny podkopává nejistota kolem dodávek ruského plynu. Současně se také zhoršují vyhlídky evropské ekonomiky. Pokračující spor s Moskvou ohledně dodávek zemního plynu na kontinent totiž může zpomalit hospodářský růst, jak předpovídá Mezinárodní měnový fond.

Současná situace tak vede některé bankovní domy k předpovědi, že obě měny dosáhnou v letošním roce parity. Tedy že jedno euro bude stát jeden dolar. Další pokles eura směrem k paritě očekávají i velké fondy. Jen za poslední měsíc se jejich sázky na další oslabení eura zvýšily na sedm miliard dolarů.

„Euro samo o sobě není v současné době atraktivní měnou,“ řekl agentuře Bloomberg Francesco Pesole, měnový stratég ING Bank. Nizozemská banka sice ponechává svou oficiální prognózu pro euro na příštích šest měsíců na úrovni 1,05 EUR/USD, Pesole však připouští, že vzhledem k síle dolaru a kolísavosti trhu je pravděpodobné dosažení parity.

Ne všechny názory na další vývoj eura jsou ovšem negativní. Roberto Mialich, měnový stratég společnosti UniCredit, očekává, že se euro v průběhu příštího roku vyšplhá zpět nad 1,10 EUR/USD, protože cyklus zvyšování úrokových sazeb Fedu se zastaví.

„Scénář trvalého poklesu pod paritu vidím pouze jako vedlejší riziko, které je pravděpodobné pouze v případě, že hospodářský růst v eurozóně poklesne mnohem více, než se předpokládá,“ tvrdí Mialich.

Dokud však budou riziková aktiva pod tlakem kvůli současným geopolitickým podmínkám, budou mezi investory preferovaná tradiční útočiště, jako je právě americký dolar, odhadují experti. Válka na Ukrajině tak zůstává pro euro hlavním „protivětrem“, zejména vzhledem k vyhlídce na další přerušení dodávek plynu.