Sankce dopadly na moskevskou burzu. Ta přestává obchodovat s eurem i dolarem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

USA přitvrdily v protiruských opatřeních, které zavedly kvůli válce na Ukrajině. Nově uvalily sankce i na Moskevskou burzu cenných papírů (MOEX), čímž zastavily obchodování s dolary a eury, jak informoval web kanálu BBC. S oznámením přišla ve středu v den ruského státního svátku.

„Vzhledem k zavedení restriktivních opatření ze strany Spojených států vůči Moskevské burzovní skupině se pozastavuje burzovní obchodování a vypořádání dodávaných nástrojů v amerických dolarech a eurech,“ uvedla centrální banka.

Pro banky, firmy a investory tyto sankce znemožňují obchodovat s měnami prostřednictvím centrální banky. Místo toho budou muset využít mimoburzovní trh (over-the-counter, OTC). Pro stanovení směnných kurzů rublu vůči dolaru a euru bude centrální banka používat bankovní a mimoburzovní údaje.

„Eskalace sankcí povede k destabilizaci měnového trhu a přesunu toků do soukromých bank, na které se sankce nevztahují,“ potvrzuje pro web BNN Bloomberg. ruský ekonom Alexandr Isakov. „Dalším krokem eskalace mohou být sekundární sankce vůči zahraničním bankám, které pomáhají s vyrovnáním,“ dodal.

Některé ruské banky na rozhodnutí USA reagovaly změnou kurzu vůči měnám. Například Norvik Bank nabídla nákup dolarů za pouhých 50 rublů, ale prodej za 200 rublů. Kurzy později upravila na 88,20 rublu za nákup a 97,80 rublu za prodej měny.

Změny pravděpodobně povedou ke zvýšení nákladů pro účastníky trhu v důsledku vyšších poplatků a nepříznivých kurzových výkyvů, pokračuje BNN Bloomberg.

Sankce zasáhnou také zisky burzy tím, že sníží objemy obchodů. V květnu činil celkový objem na MOEX 126,7 bilionu rublů (1,43 bilionu dolarů), což je zhruba o třetinu více než ve stejném měsíci předchozího roku.

Objem obchodů s dolarem a rublem se na MOEX pohybuje obvykle kolem miliardy rublů (11 milionů dolarů) denně. S eurem a rublem se obchod pohybuje kolem 300 milionů rublů denně.

Nejobchodovanější měnou na moskevské burze je nyní čínský jüan. V květnu představoval 53,6 procenta všech obchodů s cizími měnami. Obchod s juanem a rublem denně přesáhne až osm miliard rublů. Stav odráží ruské úsilí o užší obchodní a politické vztahy s Čínou.

Ruská centrální banka se na tyto sankce připravuje už dva roky. V červenci 2022 banka uvedla, že modeluje různé scénáře sankcí například s účastníky devizového trhu, jak uvedla agentura Reuters.

Ze záběrů ze sociálních sítí je zřejmé, jak velkou nejistotu nové sankce mezi běžnými Rusy vzbudily. Před směnárnami se tvořily fronty, ve kterých lidé čekali na možnost vyměnit si peníze. A to i navzdory slibům ruské centrální banky o tom, že ruské banky dál běžně cizí měny vykupují i prodávají.

Analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek v článku serveru Novinky.cz upozornil, že hrozí takzvaný run na banky, kdy si lidé ve velkém vybírají své úspory. „Ač jsou vklady do určité výše pojištěné, což banky ihned oznámily ve snaze uklidnit situaci, pro některé Rusy není atraktivní mít své úspory v jüanech nebo rublech, ale raději dolarech nebo eurech, které jsou stabilnějšími a použitelnějšími měnami. V okamžicích strachu a davového šílenství může být i velmi nevýhodný směnný kurz vedlejším faktorem. Banky tak mohou očekávat velký odliv depozit,“ řekl Lajsek.

USA nyní rozšiřují také počet subjektů, kterých se dotknou pokuty určené bankám, jež obchodovaly s fyzickými a právnickými osobami podporujícími válku na Ukrajině. Opatření, které dotčené vystavuje riziku odstřihnutí od amerického finančního systému, USA rozšířily o 300 subjektů.

Do seznamu postižených subjektů patří například státní podnik Goznak, který zajišťuje výrobu například bankovek a pasů, nebo JSC Research and Production Association Poisk, která se podle informací ruské platformy Delovoy Peterburg zabývá vývojem střeliva.

Navzdory vlně sankcí uvalených na Rusko od jeho plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Mezinárodní měnový fond předpovídá, že země letos zaznamená hospodářský růst ve výši 3,2 procenta, jak uvádí BBC.

„Ruská válečná ekonomika je hluboce izolovaná od mezinárodního finančního systému, což způsobuje, že kremelská armáda zoufale hledá přístup k vnějšímu světu,“ uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová. Cílem USA je podle ní zavádění podobných sankčních opatření, která by těmto ruským snahám najít cestu k mezinárodním spolupracím zamezila.

„Navyšujeme rizika pro finanční instituce, které obchodují s ruskou válečnou ekonomikou, odstraňujeme způsoby, jak obcházet sankce a snižujeme schopnost Ruska mít prospěch z přístupu k zahraničním technologiím, vybavení, softwaru a IT službám,“ vysvětlila Yellenová.