Článek
Měny střední a východní Evropy by měly v roce 2022 udržet rostoucí trend. Podílet by se na tom měly zejména ekonomický růst a politika centrálních bank, které zvyšují úrokové sazby v rámci boje proti inflaci. Zisky maďarského forintu a polského zlotého však budou podle analytiků o něco menší, než se původně očekávalo.
Oslovení analytici předpovídají, že česká koruna během příštího roku posílí vůči euru na hladinu 25,00 korun za euro. Při pohledu na dlouhodobý vývoj je zřejmé, že koruně se pod 25 korun za euro příliš nechce. Od ledna 1999 tuto magickou hranici prorazila, vyjádřeno v měsíčních průměrech, 24×.
Pokud se v roce 2022 pod 25 Kč za euro česká měna dostane, půjde o posílení zhruba o 1,3 procenta od úterní hodnoty. Podobným tempem by měl vůči euru posilovat také polský zlotý a maďarský forint, a to do dvou procent.
Zatímco polská a maďarská měna by ale měly růst na slabší úrovně, než ukazoval průzkum mezi analytiky před měsícem, optimističtější výhled pro tuzemskou měnu se nemění. Obecně lze říci, že středoevropské měny by měly v roce 2022 posilovat, protože centrální banky v regionu budou nadále zpřísňovat monetární politiku ve snaze krotit vysokou inflaci, která se v současné době pohybuje na mnohaletých maximech.
Vývoj měn v regionu byl v listopadu ovlivněn nejistou ohledně dalšího globálního vývoje. Investory rovněž znepokojil výskyt nové mutace koronaviru s názvem omikron. Na celkovou náladu má také dopad posilující americký dolar, který těží z avizovaných kroků americké centrální banky (Fed) – ta se chystá omezit nákupy aktiv.
Česká národní banka je od června nejagresivnější centrální bankou mezi svými středoevropskými protějšky, pokud jde o zvyšování sazeb. Bankovní rada ČNB na počátku listopadu překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. A úrokové sazby by měly v příštím roce nadále růst, i když tempo zvyšování by mělo zpomalit.
Základní úroková sazba České národní banky by se tak příští rok na jaře mohla dostat na čtyři procenta. Uvedl to člen bankovní rady Tomáš Holub v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Pozitivní vyhlídky pro korunu
„Věříme, že česká ekonomika poroste v příštím roce mnohem lépe než letos a úrokový diferenciál bude jedním z hlavních tahounů pro korunu,“ řekl Reuters hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. „Na druhou stranu, proti všem měnám rozvíjejících se trhů bude působit silnější dolar,“ dodává ekonom.
Také maďarská centrální banka dále zpřísňuje svou monetární politiku, když na posledním zasedání v prosinci zvýšila klíčovou sazbu z 2,1 procenta na 2,4 procenta, tedy na nejvyšší úroveň od května 2014. Aktuální průzkum agentury Reuters proto předpokládá, že maďarský forint během příštího roku vzroste na úroveň 356,5 za euro, zatímco ještě v listopadovém průzkumu analytici čekali kurz 350 forintů za euro do konce následujícího roku.
„Jestřábí postoj centrálních bank a určité zlepšení rizikového sentimentu na konci tohoto roku by mohly maďarský forint dále podpořit,“ řekl Peter Virovacz, ekonom ING Bank. Podle něj by mohla forintu pomoci také volatilita, a to až do parlamentních voleb, které se v Maďarsku budou konat v dubnu.
Pozadu se zvyšováním úroků nezůstala ani polská centrální banka. Ta minulý týden podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Od října je to už třetí zvýšení sazeb. Největší ekonomika ve střední Evropě v kategorii rozvíjejících se trhů se potýká s nejvyšší inflací za více než 20 let.
Analytici oslovení agenturou Reuters předpokládají, že polský zlotý posílí na 4,54 za euro ve srovnání s kurzem 4,46 předpokládaným v listopadovém průzkumu.
Za svými protějšky v regionu poněkud zaostává rumunský lei, na který má negativní dopad politická a rozpočtová nejistota v zemi. Rumunská měna má dle analytiků během roku oslabit na úroveň 4,99 za euro.
