Rubl se zotavil z propadu. Je to „Potěmkinova měna“, shodují se analytici

Měla to být „ekonomická bazuka“, která zasáhne srdce ruské ekonomiky. Dva dny po napadení Ukrajiny, 26. února, USA a jejich západní spojenci zmrazili velkou část ruských devizových rezerv ve výši 640 miliard dolarů.

Spolu s dalšími opatřeními měly tyto sankce způsobit Kremlu ekonomickou bolest a zhroucení měny. Zpočátku tyto kroky zafungovaly – rubl se dostal do volného pádu a 7. března dosáhl nejnižší hodnoty kolem 150 za dolar. Americký prezident Joe Biden totiž oznámil zákaz dovozu ruské ropy a plynu do USA, přičemž se pochlubil, že z rublu zbyly trosky. Jenže začátkem dubna už je možné vyměnit dolar za přibližně 84 rublů.

„Nyní bude ruský rubl silně závislý na vývoji jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. To bude určovat jeho následující směr a vývoj. Také bude velmi důležité, jestli budou zavedeny další sankce,“ tvrdí pro SZ Byznys investor Ondřej Hartman z portálu FXstreet.cz. Dá se podle něj však očekávat, že kurz by měl nyní zůstat v širokém rozpětí kolem současných hodnot.

„Ruská měna je teď takovou Potěmkinovou vesnicí. Na oko to vypadá, že kurz posílil a stabilizoval se. Neobchoduje se však na volném trhu – obchodování je omezeno, zvláště pak prodej rublu. Navíc Rusko přijalo škálu opatření, které rublu pomáhají, a to i na úkor vývoje ekonomiky,“ uvedl pro SZ Byznys Jiří Tyleček, analytik společnosti X-Trade Brokers.

Kreml používá různé taktiky, aby posílil hodnotu své měny. Nejprve centrální banka 28. února zvýšila úrokové sazby z 9,5 procenta na 20 procent (pro porovnání: základní úroková sazba České národní banky činí nyní 5 procent).

Zadruhé, zavedl 30procentní poplatek za nákup deviz (od té doby byl snížen na 12 procent).

A zatřetí, vývozcům – například těm, kteří prodávají ropu a plyn – nařídil, aby 80 procent svých devizových příjmů převedli na rubly.

To ale není vše. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Tento krok podle odborníků rovněž podporuje ruskou měnu.

Toto Putinovo rozhodnutí však v Evropě vyvolává rozruch. Tři čtvrtiny ruského exportu plynu směřují potrubím přímo do zemí EU, jejichž smlouvy stanovují platbu v eurech. Podle dekretu mají zahraniční kupci peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Západní představitelé tuto variantu odmítají.

Německo, které odebírá polovinu plynu z Ruska, se připravuje na možnost hrozícího nedostatku plynu v případě vleklého sporu. Rusko ovšem potřebuje peníze stejně jako Evropa plyn – v roce 2021 příjmy z ropy a plynu financovaly třetinu vládních příjmů.

Ačkoli se zdá, že rubl vzdoruje gravitaci, jsou tu dva faktory, které předpovídají jeho další možné oslabení. Zaprvé, jednoletý forwardový kurz rublu vůči dolaru – měřítko očekávaného tržního kurzu vzhledem k rozdílu úrokových sazeb mezi Ruskem a Amerikou – naznačuje, že rubl může oproti současné hodnotě klesnout zhruba o čtvrtinu na přibližně 110 za dolar.

Za druhé, vzhledem k tomu, že mnoho makléřských společností se buď obává, nebo jim je znemožněno obchodovat v rublech, bude tržní cena založena na mnohem menším počtu transakcí, než je obvyklé, a účastníci trhu tak mohou mít jen malý výběr ceny, kterou dostanou. Naproti tomu běžný kurz na černém trhu se minulý týden údajně pohyboval mezi 135 a 250 rubly za dolar, jak napsal britský týdeník The Economist.

Ruský rubl se v současné době nachází kolem úrovní, kde se obchodoval ve dnech vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, za poslední měsíc tak výrazně posílil. Jeho volatilita, tedy kolísavost kurzu, je nyní extrémní, což je na devizových trzích velmi ojedinělé.

„Je to dáno mnoha faktory, jedním z nich jsou pokračující kapitálové kontroly a skutečnost, že se zatím nezpřísňují sankce západních zemí. Ruská centrální banka také jistě dělá pro jeho posílení vše, co je v jejích zbylých silách,“ tvrdí investor Ondřej Hartman.

„Podporu ruské měny tvoří nepochybně vysoké úrokové sazby, které centrální banka nastavila, to může přitahovat velmi rizikové spekulanty. Ruský rubl podpořila rovněž zpráva o tom, že Putin podepsal dekret, podle kterého se musí za ruský plyn platit v rublech,“ dodává Hartman.

„Část propadu rublu na počátku války byla důsledkem očekávání, že bude na Západě zakázán import ruských energií. Ropa a plyn jsou nejdůležitější exportní artikly Ruska. Zatím se tak ale nestalo, takže velká část poptávky po ruské měně zůstala,“ tvrdí analytik Tyleček.

Dalším faktorem je podle něj růst ceny energií. „Rusko způsobilo konflikt, který zdražil ropu o desítky a plyn o stovky procent. Ze zvýšených cen profituje právě rubl,“ doplňuje analytik.

„Když se na to podíváte z jiného než geopolitického hlediska, pouze na základní ekonomické stavební kameny měny, je to pro rubl extrémně příznivé,“ řekl pro týdeník The Economist Clifford Bennett, hlavní ekonom společnosti ACY Securities, která se zabývá měnovými prognózami.

Bennett uvedl, že oživení rublu je podpořeno propadem dovozu, i když Rusko nadále vyváží základní komodity včetně zemního plynu, ropy a niklu. „S ohledem na geopolitická rizika a nerovnováhu na obchodních účtech, je možné, že by se mohl dostat (posílit) na cenu 50 rublů za americký dolar,“ odhaduje.

Bez ohledu na současnou cenu je příběh rublu příběhem dlouhodobého úpadku. Ruská dluhová krize způsobila, že jeho hodnota v roce 1998 klesla o 70 procent. Od nástupu Putina k moci 31. prosince 1999 se však jeho hodnota propadla o dalších 70 procent.

Také jeho dlouhodobé vyhlídky nejsou pozitivní. Pokud by se Evropa rychle zbavila ruského plynu, trvalo by roky, než by se vybudovala kapacita plynovodů pro alternativní odběratele na východě. I proto může rubl podle ekonomů dále klesat.

„Rubl není v dlouhodobém horizontu atraktivní investicí. Odchod západních firem se začne projevovat se zpožděním. Spousta zboží nebude dostupná a ani to dostupné zboží se nebude ze zahraniční nakupovat (aby se neprodával rubl), naopak se bude tlačit na využití ruských alternativ,“ tvrdí analytik Tyleček.

„Z pohledu člověka, který si přeje, aby Rusko za svoji agresi pykalo, bych si se sílícím rublem nedělal starosti. Silnější ruská měna nenaznačuje, že by se země mohla se sankcemi vypořádat bez hlubších ekonomických dopadů,“ uzavírá.