Článek
Prezident Petr Pavel podepsal zákon o digitalizaci finančního trhu, ukotvení pravidel v zákoně má hlavně zlepšit ochranu spotřebitelů.
Zákon stanoví například požadavky na odbornou způsobilost, k nimž patří schopnost řádně zákazníkovi vysvětlit povahu kryptoaktiv, informace týkající se této oblasti nebo služeb souvisejících s kryptoaktivy a poskytnout mu doporučení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) si od pravidel slibuje pročištění trhu, neboť licencovaných obchodníků s kryptoaktivy mají být maximálně desítky.
Norma souvisí s evropským nařízením (MiCA), které představuje zatím nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé se budou muset v EU registrovat a budou muset shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Úřady také díky normě budou moci získat přístup k některým údajům z transakcí.
Navrhovaná regulace i rychlé licenční řízení má podle zastánců pomoci udržet firmy z oboru v Česku a může motivovat i další, aby se do ČR přesunuly. Přijímané předpisy představují nejpřísnější mezinárodní standardy pro obchodování s virtuálními aktivy.
Zákon například stanoví, že kryptoaktiva nepodléhají exekuci na majetek poskytovatele služeb spojených s nimi. Stanoví i postup v případě úpadku poskytovatele služeb. ČNB jako dohledový orgán bude mít právo uložit za porušení pravidel pokutu až 50 milionů korun, případně i zakázat činnost poskytovateli služeb spojených s kryptoaktivy. Povede také seznamy vydavatelů kryptoaktiv, kterým udělila povolení k činnosti nebo kteří získali povolení k činnosti v jiném členském státě EU.
Navazující předpisy mají mimo jiné stanovit pravidla pro takzvané evropské zelené dluhopisy. Jsou to cenné papíry, které slouží k financování technologií šetrných k životnímu prostředí a efektivnímu využívání zdrojů. Prospekt emitenta ve vztahu k evropským zeleným dluhopisům bude schvalovat Česká národní banka a bude orgánem dohledu ve vztahu k dané emisi.
Součástí jsou také změny v časovém a hodnotovém testu, což přivítají zejména dlouhodobí investoři a ti, kteří chtějí kryptoměnami platit. Časový test osvobozuje zisky z kryptoměn, které uživatel drží déle než tři roky, od daňových povinností.
Hodnotový test naopak umožňuje fyzickým osobám používat kryptoměny k běžným platbám, protože transakce do 100 000 Kč ročně nebudou daňovou událostí. Tím se odstraní dosavadní překážka, kdy každá platba kryptoměnou byla považována za zdanitelný příjem.
Schválení časového a hodnotového testu na kryptoaktiva znamená konec absurdit v daňové legislativě. Pravidla pro investování do kryptoměn se tímto krokem narovnávají a Česká republika následuje země jako Německo, Švýcarsko nebo Lichtenštejnsko, kde už obdobný přístup funguje,“ říká pro SZ Byznys František Vinopal, předseda České kryptoměnové asociace.
Součástí nového zákona je rovněž právo kryptoměnových firem na bankovní účet, což je pro odvětví klíčovým milníkem. „Dlouhodobě jsme v Česku čelili situaci, kdy kryptoměnové směnárny a další subjekty podnikající s digitálními aktivy měly obrovské problémy otevřít si účet u bank, zejména v korunách. Nový zákon by měl odstranit tuto bariéru a zajistit, že licencované subjekty budou mít rovný přístup k bankovním službám,“ řekl zakladatel kryptoměnové směnárny Anycoin Marek Kyrsch.
