Postaví se svět silnému dolaru? „Spiknutí“ k jeho oslabení už tu jednou bylo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americký dolar nadále válcuje ostatní měny. To může být sice dobrá zpráva pro americké spotřebitele, ale ne už tak pro ostatní světové ekonomiky. A i proto je dost dobře možné, že vlády provedou na trhu koordinované zásahy, aby hodnotu svých měn proti dolaru zvýšily.

Na tyto potenciální kroky světových vlád a centrálních bank upozornila agentura Bloomberg na základě průzkumu provedeného mezi investory v období 26. až 30. září. V něm 45 procent ze 795 respondentů očekává, že se hlavní světové mocnosti společně pokusí oslabit dominující dolar.

Téměř stejný počet respondentů také očekává, že Japonsko ještě zintenzivní úsilí o posílení své měny, která k americkému dolaru za poslední rok ztratila asi 25 procent hodnoty.

Dolar jako nejdůležitější světová měna v dobách nepokojů často roste. Částečně proto, že jej investoři považují za relativně bezpečný a stabilní. A současné geopolitické a ekonomické napětí je tak nyní pro dolar doslova jako stvořené. Jenže růst americké měny přidělává vrásky ostatním centrálním bankám, které mezitím zvyšují úrokové sazby ve snaze zkrotit prudký růst inflace.

Dolar je kromě výše zmíněných důvodů tažen vzhůru nejagresivnějším zpřísňováním měnové politiky americké centrální banky (Fed) od počátku 80. let. Dolarový index, který sleduje výkonnost dolaru vůči šesti hlavním světovým měnám, letos vzrostl o 16 procent, přičemž ještě více dolar posílil vůči libře, japonskému jenu, ale i české koruně.

Koncem září se například libra propadla vůči dolaru na rekordní minimum 1,0327 dolaru za libru v důsledku obav z plánů Spojeného království ohledně snížení daní. Vůči tuzemské měně se na konci minulého měsíce podíval nad úroveň 25,80 koruny za dolar a byl v tu chvíli silnější o téměř 18 procent než koruna.

Japonsko zase podle agentury Bloomberg vynaložilo 19,7 miliardy dolarů (přibližně 487 miliard Kč) na svou první intervenci od roku 1998 na podporu měny, ale překvapivý krok nepřinesl dlouhodobé výsledky. V pondělí jen kurz oslabil nad hranici 145 jenů za dolar a přiblížil se tak úrovni, na které japonské úřady minulý měsíc intervenovaly na podporu měny.

Nezastavitelný dolar zároveň snižuje hodnotu peněz vydělaných v zahraničí, a tím brzdí zisky amerických podniků. Téměř 90 procent respondentů průzkumu proto očekává, že ve třetím čtvrtletí se na výnosech projeví větší vliv dolaru než v předchozím čtvrtletí.

Čerstvým příkladem může být americká společnost Nike, které klesl v prvním finančním čtvrtletí čistý zisk o 22 procent na 1,47 miliardy dolarů (36,7 miliardy Kč). Jedním z důvodů byl právě silný dolar.

Tržby za tři měsíce do konce srpna přitom společnosti stouply o čtyři procenta na téměř 12,7 miliardy dolarů. Bez zahrnutí vlivu změn směnných kurzů by se zvýšily o deset procent. Silný dolar ale snižuje tržby ze zahraničí při převodu na americkou měnu.

„Vzestupný trend dolaru bude v nejbližší době pokračovat,“ uvedl pro Bloomberg Joseph Lewis z investiční banky Jefferies. Podle něj se v dlouhodobém horizontu některé měny sice odrazí od svého dna, ale dolar bude dále dominantní měnou.

„Měnová politika centrálních bank se velmi liší, Fed je velmi jestřábí a některé jiné centrální banky jsou naopak holubičí,“ uvedla Nancy Davisová ze společnosti Quadratic Capital Management. „Dolar je díky tomu neuvěřitelně silný,“ dodala.

Jestřábí měnová politika je taková, kdy centrální bankéři preferují nízkou inflaci před hospodářským růstem. V praxi se to obvykle projevuje preferencí vyšších úrokových sazeb, než jaké preferují takzvané holubice. Ty zase preferují hospodářský růst před nízkou inflací, a tedy nižší úrokové sazby.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena má ale jen malou motivaci oslabovat dolar, protože by to mohlo vyvolat další tlak na inflaci v USA. Ředitel Národní ekonomické rady Bílého domu Brian Deese zároveň neočekává žádnou dohodu mezi hlavními ekonomikami, která by se postavila proti posilování dolaru.

Ovšem zmíněný průzkum Bloombergu ukazuje, že možné to přeci jenom je. Naposledy se uskutečnilo velké kolo koordinovaných akcí na oslabení dolaru v 80. letech 20. století, kdy se Spojené království, Francie, Západní Německo, Japonsko a USA dohodly na společném postupu v rámci takzvané Plaza Accord.

Japonsku se v roce 2011 podařilo získat podporu skupiny G7 pro intervenci po tsunami a během asijské finanční krize. Členové skupiny G7 také spolupracovali na podpoře eura v září 2000. Nebylo by to tedy rozhodně poprvé.

Případná koordinovaná měnová intervence by mohla vést k výraznému posílení většiny měn. Během dvou měsíců po uzavření dohody z Plaza Accord se dolar propadl o více než deset procent, přičemž celkový pokles během následujících dvou let dosáhl téměř 50 procent.

V současné době mnoho investorů zaujalo dlouhé pozice v dolaru (spekulace na jeho růst), a intervence na jeho oslabení by tak vyvolala vlnu výprodejů, upozorňuje agentura Bloomberg.

„Libra a euro se již nacházejí v měnové ‚polokrizi‘, takže možná bude zapotřebí i koordinace některých centrálních bank, pokud to takto bude pokračovat,“ řekl v rozhovoru pro Bloomberg TV Adrian Zuercher z UBS Global Wealth Management.

Podle Stevena Barrowa, ředitele pro strategie zemí G10 ve Standard Bank, je koordinovaná intervence, která by zastavila neúnavný růst dolaru, nevyhnutelná. „Je jen otázkou času, kdy dojde ke společnému postupu globálních politických činitelů, i když USA a některé země jsou silně proti,“ uvedl.

„Obavy z dopadu silnějšího dolaru na světovou ekonomiku rostou. Index síly dolaru vůči koši měn dosáhl nedávno nejvyšší hodnoty od roku 2005, kdy se údaje začaly sledovat. Euro se dostalo na nejnižší úroveň od roku 2002, japonský jen na nejnižší úroveň od roku 1998 a libra se propadla na historicky nejnižší úroveň,“ upozorňuje dále Barrow.

Někteří respondenti průzkumu také upozornili na dluhovou krizi rozvíjejících se trhů či problémy s refinancováním dluhu vyplývající z letošního růstu dolaru. Zmíněna byla také energetická krize, protože rostoucí dolar zdražuje ropu a plyn v místních měnách, což zvyšuje již tak vysokou inflaci.

Centrální banky středoevropských zemí v čele s Českou národní bankou (ČNB) v únoru 2009 podnikly koordinovanou verbální intervenci na podporu svých slábnoucích měn. Slovně intervenovali šéfové české, maďarské, polské i rumunské centrální banky. Slovní intervencí se jednoduše rozumí, že bankovní úředníci vyslovují výroky, které mají trhy interpretovat buď jako podporu, nebo jako oslabení kurzu dané měny.

Podle tehdejšího guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy se centrální banky tenkrát shodly, že poklesy směnných kurzů měn těchto zemí byly přehnané, a proto vystupovaly společně. Ještě začátkem února 2009 byl kurz nad 29 korunami za euro, ale po tehdejším guvernérově vyjádření koruna skokově posílila. Přibližně o půl roku později stálo jedno euro cca 25 korun.

Měny v celém regionu byly na začátku roku 2009 pod silným tlakem kvůli zvýšené averzi vůči riziku, jež zasáhlo rozvíjející se trhy. Narůstaly totiž obavy, že by některé země mohly potřebovat zahraniční pomoc kvůli vysokému zadlužení v zahraničních měnách.