Článek
Nákupy v Polsku se mohou v příštím roce dále prodražit. Alespoň tak to vyplývá ze zprávy největší švýcarské banky UBS, podle níž česká koruna vůči polskému zlotému v příštím roce dál oslabí.
Podle stratégů UBS bude polská měna dále získávat půdu pod nohama, a to zejména vůči koruně. Velmi pravděpodobný úspěch polské prounijní opozice v čele s Donaldem Tuskem totiž zvyšuje pravděpodobnost, že do Polska z Bruselu opět plynule potečou „zmrazené“ evropské peníze, což je faktor, na který mezinárodní investoři poslední týdny sázejí – a ženou tak zlotý na pevnější úrovně.
Koruna je proti zlotému od začátku letošního roku slabší o více než devět procent a podobný scénář by se měl dle odhadů UBS odehrát také v roce 2024. Ze současné hladiny 5,60 koruny za jeden zlotý by měla koruna sestoupit o dalších zhruba sedm procent až na šest korun za zlotý, tedy na nejslabší úroveň od roku 2020.
„Přitom třeba letos v polovině února stál přechodně i méně než 4,95 koruny, jak plyne z dat Bloombergu. To byla nejsilnější úroveň koruny vůči polské měně v moderní historii,“ poznamenal hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Silná koruna byla podle něj jedním z důvodů nárůstu popularity přeshraničních výletů Čechů na nákupy v Polsku.
„Společně například s nulovou polskou DPH na základní potraviny nebo extrémně levnými pohonnými hmotami, uměle a na politické zadání ještě více zlevněnými před říjnovými volbami v zemi, dal poměrně slabý zlotý vzniknout ‚polskému nákupnímu ráji‘,“ dodává ekonom.
Minimálně z hlediska cen pohonných hmot je už po polských volbách vše v „normálu“. Polský benzin i nafta od parlamentních voleb už takřka dohnaly ceny u českých čerpaček a nedávné fronty českých motoristů u polských pump jsou víceméně minulostí.
Aktuální cena benzinu a nafty se v Polsku momentálně pohybuje v přepočtu kolem 36 korun za litr, tedy asi o dvě koruny méně než v Česku. Ještě před pár týdny byl přitom rozdíl více než osm korun na litr. Takové ceny byly však podle odborníků v Polsku dlouhodobě neudržitelné.
Polský zlotý vůči koruně poslední měsíce zpevňuje. Podobný scénář by se měl odehrát také v příštím roce. Jeden zlotý by měl být za šest korun, tolik stál naposledy v roce 2020.
Blokované peníze
Polsko po říjnových volbách zažívá změny v přímém přenosu. Pokud by se podařilo sesadit současnou vládu, která je známá svým pravicovým a populistickým směrem, mohlo by si Polsko sáhnout na peníze z Evropské unie.
Varšava se od nástupu strany Právo a spravedlnost (PiS) k moci opakovaně dostává do sporů s Evropskou unií. Kvůli neshodám ohledně reformy soudnictví, která zvýšila vliv politiků na justiční systém, nyní země nemůže čerpat peníze z fondu obnovy EU.
I když nejvíce hlasů ve volbách dostala právě strana PiS, k udržení moci to kvůli nedostatku spojenců stačit zřejmě nebude. Naopak opoziční strany, které se spojily do koalice, mají v dolní komoře parlamentu Sejmu pohodlnou většinu křesel.
Prezident Andrzej Duda sice pověřil sestavením vlády dosavadního premiéra Mateusze Morawieckého, ale ten má jen malou šanci získat důvěru Sejmu. Vše tak nasvědčuje tomu, že novým premiérem se stane právě Donald Tusk, bývalý předseda Evropské rady a lídr opoziční koalice. Ten slibuje, že vztahy s Bruselem napraví a že bude usilovat o odblokování peněz z unijního fondu.
Trhy vývoj těší
„Finanční trhy výsledky voleb přivítaly s velkou nadějí a doufají v odblokování fondů EU a větší předvídatelnost vlády v Polsku,“ uvedl analytik společnosti eToro Pawel Majtkowski.
„Mohlo by to přitáhnout více zahraničních investorů, kteří budou chtít využít polského hospodářského potenciálu,“ píše ve zprávě UBS, která nyní svým klientům radí sázet na výrazný propad koruny a nakupovat zloté jako jednu z nejvýnosnějších investičních strategií pro příští rok.
„Vyhlídka na tento příliv, v přepočtu takřka 900 miliard korun, právě polský zlotý zpevňuje. Pravděpodobná nová polská vláda, vedená Donaldem Tuskem, je mnohem vstřícnější k Bruselu a příliv dotačních miliard eur zvýší poptávku po zlotém. Za přitékající miliardy eur se totiž ze všeho nejdříve nakoupí zlotý, jímž pak teprve budou profinancovávány příslušné investiční akce a projekty v zemi,“ vysvětluje Kovanda.
Podle UBS bude zlotému nahrávat také měnová politika tamní centrální banky, která sice v září a v říjnu přikročila ke snížení hlavní úrokové sazby, ale na listopadovém zasedání ji ponechala beze změny na 5,75 procenta, přestože analytici očekávali snížení o čtvrtinu procentního bodu. Toto rozhodnutí polskou měnu podpořilo.
