Článek
Prezident Salvadoru Nayib Bukele nastoupil v roce 2019 do prezidentského úřadu v situaci, kdy se země potýkala s válkou gangů, životní úroveň v porovnání s okolními státy padala a statisíce mladších obyvatel země měly jediný sen – doslova americký sen. Chtěly se i přes obrovská rizika dostat do USA, kde už často někdo z jejich rodiny žije.
Jedním z kroků, kterými chtěl Bukele všeobecný marasmus porazit, bylo zavedení bitcoinu jako národního platidla.
Chtěl v zemi, kde vlastní bankovní účet měla asi třetina obyvatel, zvýšit dosah finančních služeb pomocí nové aplikace – a přitom obejít stávající banky a jejich poplatky. Kromě toho si od toho sliboval zjednodušení převodů peněz ze zahraničí, tzv. remitence. To jsou peníze od členů rodiny, kterým se riskantní cesta na sever do USA povedla. A nejde o drobné, remitence tvoří okolo 23 procent hrubého domácího produktu středoamerické země.
Přechod na digitální měnu měl zlevnit transakční poplatky, které jsou u bitcoinu nižší než u jiných způsobů platby, což mělo pomoci lidem i malým firmám. A v neposlední řadě Bukele doufal, že si jeho země všimnou investoři.
Proto se z bitcoinu stalo v roce 2021 oficiální platidlo vedle amerického dolaru, který v roce 2001 zavedl bývalý prezident Francisco Flores místo dosavadní národní měny colón. Tehdy sledoval stejný cíl, tedy přilákat zahraniční investory a zvýšit ekonomickou úroveň.
Bitcoin nechceme, ale na prezidenta nesahejte
Přijetí kryptoměny však nešlo zdaleka hladce. Salvadorci, kteří nebyli zvyklí na digitalizaci, novince nedůvěřovali a spolu s experty se báli také nestability. Odborníci kritizovali i nepřipravenost infrastruktury.
Asi polovina salvadorské populace si po spuštění digitální bitcoinové peněženky Chivo Wallet v září roku 2021 aplikaci stáhla. Většinou však pouze proto, aby využila částku v hodnotě 30 dolarů převedenou do bitcoinů, které na ni čekaly po aktivaci. Podle informací zveřejněných o rok později Národním úřadem pro ekonomický výzkum Spojených států amerických pak více než 60 procent uživatelů další transakci neprovedlo.
Navzdory zákonu, podle kterého mají všechny firmy povinnost bitcoin přijímat, však podle úřadu virtuální měnou přes peněženku Chivo proběhlo jen asi pět procent všech prodejů. Současně téměř 90 procent firem převádí veškeré své bitcoiny na dolary.
Navzdory kritice však na konci minulého roku své rozhodnutí změnit oficiální platidlo Bukele hájil, protože nákup bitcoinu podle něj přinesl zemi sedm milionů dolarů, uvedl web Invest in El Salvador. Podle politika představuje kryptoměna pro zemi přínos i v podobě turismu a zvýšených zahraničních investic.
Vše záleží na vítězi
Podle Héctora Silvy, člena opoziční strany Nuestro Tiempo a kandidáta na poslance, by bitcoinová politika potenciální Bukelův odchod nemusela přežít, naznačil politik pro server Criptonoticias.
Silva popisoval, že by v případě úspěchu jeho liberální strany poslechl rady Mezinárodního měnového fondu (MMF), který už v minulosti upozorňoval na rizika pojící se s bitcoinem. Mohlo by dojít ke změně legislativy, která postavila bitcoin na úroveň legální měny.
Zavedení bitcoinu podle Silvy nepřineslo úlevy v převodu příjmů ze zahraničí, ani neposílilo finanční inkluzi. Občané totiž podle jeho slov z většiny stále používají tradiční prostředky a inovaci podlehlo „méně než pět procent“.
Podobně to vnímá i David Elías, kandidát na poslance za provincii La Libertad z pravicové strany Alianza Republicana Nacionalista (ARENA). Nechápe, proč vláda stále investuje do kryptoměn, když se právě nachází „v době vážné fiskální krize“, jak uvedl server.
Elías zmínil, že mezi prvními body agendy po případném zvolení by bylo důkladné prošetření toho, kdo ze zavedení kryptoměny nejvíc profitoval. Zavedení bitcoinu podle Elíase selhává i legislativně.
Opozice odhaduje, že celkový účet za „Bukelův bitcoin“ dosahuje až 100 milionů dolarů.
Půlroční „pauza“
Aby mohl Bukele kandidovat znovu, odstoupil na konci listopadu z prezidentské funkce. Salvadorský systém totiž nedovoluje jedné osobě zastávat dvě prezidentská období za sebou. Když v roce 2021 Bukele jmenoval nové ústavní soudce, rozhodli, že pokud prezident šest měsíců před inaugurací nově zvoleného odstoupí, může znovu kandidovat.
Roli prezidenta proto teď po schválení soudem dočasně zastává jeho tajemnice Claudia Juana Rodríguez de Guevarová, informovala agentura AP.
Ve volbách, které se budou konat už 4. února, musí prezidentský kandidát získat alespoň 50 procent hlasů, v opačném případě by se o měsíc později konalo druhé kolo. Salvador však očekává, že se jméno nastupujícího prezidenta dozví už po prvním kole. A v průzkumech s velkým předstihem vede právě Bukele, kterému občané věří zejména kvůli jeho úspěšnému boji s kriminalitou.
V zemi, která byla notoricky známá nejvyšším počtem vražd, se od roku 2015, kdy se Bukele stal starostou hlavního města San Salvadoru a poté v roce 2019 i prezidentem, snížil počet vražd o 92 procent, uvedl loni deník The Wall Street Journal. V roce 2023 klesl počet vražd meziročně o 70 procent – z 495 na 154.
Mezi Bukelovy nejsilnější protikandidáty patří podle serveru Americas Quarterly Manuel Flores. Člen strany FMLN a bývalý člen zákonodárného sboru, v minulosti úspěšně prosazoval rozvíjení diplomatických vztahů s Čínou. V případě zvolení by chtěl posílit zejména zahraniční investice.
Třetím relevantním kandidátem, kterému však průzkumy nepřipisují velké šance, je podnikatel Joel Sánchez ze strany ARENA. Ten by chtěl vytvořit nové pracovní pozice a oslovit salvadorskou diasporu, která nyní žije především v USA, aby se přímo podílela v ekonomických a politických záležitostech.
Kromě prezidenta budou Salvadorci volit také viceprezidenta a 60členný zákonodárný sbor. Někteří kandidáti na poslance, kteří se k situaci vyjádřili, se shodli, že by potenciální Bukelova prohra znamenala zásadní změnu v měnové politice.
Aktualizace: V článku jsme upravili původní funkci aktuální prezidentky Salvadoru
