Operace „Zachraň rubl“ se Kremlu povedla až příliš

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruská centrální banka na čtvrtečním narychlo svolaném mimořádném zasedání snížila svou základní úrokovou sazbu ze 14 na 11 procent. Tímto krokem se centrální bankéři snaží podpořit podniky a domácnosti, které se potýkají se západními sankcemi. „Čtvrteční snížení sazeb bylo vcelku překvapením, protože se čekalo, že k tomuto kroku centrální banka přistoupí až na svém zasedání 10. června,“ říká analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin.

Centrální banka snižuje úrokové sazby rychleji, než se původně očekávalo, protože ruský rubl prudce posiluje a tento týden dosáhl vůči americkému dolaru na nejsilnější úrovně za poslední čtyři roky. Kapitálové kontroly zavedené po ruské invazi na Ukrajinu výrazně zvýšily poptávku po ruské měně. Ta je dána zejména opatřením, které nutí vývozce směnit své příjmy za rubly.

V pátek kolem poledne se jeden dolar prodával přibližně za 64 rublů, přitom ještě na začátku března byla cena jednoho dolaru výrazně nad 130 rubly.

Vysoký přebytek běžného účtu platební bilance země byl podpořen vysokými příjmy z vývozu ropy a plynu a poklesem dovozu, což rovněž udržuje rubl na vyšších úrovních. Silná měna má sice výhodu v tom, že zmírňuje inflaci, ale zároveň vytváří tlak na veřejné finance, protože rozpočet je závislý na příjmech z vývozu ropy denominovaných v dolarech.

„Posilování rublu je však dvousečné. Na jedné straně je silný rubl potřeba pro levnější nákupy dolarů, ve kterých musí Rusko splácet své dluhy. Na druhé straně silný rubl znamená problém při exportu, který se tak zdražuje a nutně bude znamenat problém pro státní kasu. Zisky z vývozu státních podniků jsou hlavním zdrojem ruského státu,“ tvrdí analytik Volf.

„Kapitálové kontroly jsou pravděpodobně hlavním důvodem, proč se rubl zotavil a tolik posílil,“ řekl pro New York Times Brendan McKenna, ekonom pro rozvíjející se trhy a měnový stratég společnosti Wells Fargo Securities. „V současné době je v Rusku opravdu, ale opravdu obtížné jen tak nakoupit americké dolary a směnit rubly za dolary nebo jakoukoli jinou měnu,“ dodává.

Po ruské invazi na Ukrajinu 24. února rubl oslabil vůči americkému dolaru na nejslabší úroveň v historii. Centrální banka ve snaze podpořit měnu rychle zvýšila základní úrokovou sazbu na 20 procent a zavedla kapitálové kontroly, aby omezila odliv peněz ze země. Od té doby rubl posílil a stal se nejvýkonnější měnou na světě, ovšem jenom na papíře, jelikož s rublem se prakticky nedá obchodovat. V letošním roce si rubl vůči dolaru polepšil už o 25 procent.

V souvislosti s rychlým růstem měny Rusko zmírnilo některé kapitálové kontroly. V pondělí tamní ministerstvo financí uvedlo, že exportní společnosti musí do 60 dnů vyměnit na rubly pouze polovinu svých devizových příjmů. Dříve musely vyměnit 80 procent.

„Vysoké příjmy z ropy a plynu putující do Ruska poskytují centrálním bankéřům záchranné lano, které jim umožňuje zmírnit mimořádná ekonomická opatření. V této souvislosti se zdá být pravděpodobné další uvolnění kapitálových kontrol a další snížení sazeb,“ uvedl pro CNBC William Jackson, hlavní ekonom pro rozvíjející se trhy ve společnosti Capital Economics.

Centrální banka má prostor pro další snížení úrokových sazeb, neboť se nyní zaměřuje na podporu hospodářského oživení. Banka již dříve předpověděla, že ekonomika v letošním roce poklesne až o deset procent, protože podniky musí vytvořit nové dodavatelské řetězce s ještě menším množstvím dováženého zboží.

„Vnější podmínky pro ruskou ekonomiku jsou stále náročné a značně omezují hospodářskou aktivitu,“ uvedla ruská centrální banka v krátkém čtvrtečním prohlášení. „Rizika pro finanční stabilitu se poněkud snížila, což umožnilo zmírnit některá opatření na kontrolu kapitálu.“

Centrální banka naznačila, že na nadcházejících zasedáních může dojít k dalšímu snížení úrokové sazby. Příští zasedání je naplánováno na 10. června. „Když je měna tak silná, opravdu není potřeba tak přísné měnové politiky,“ řekl ekonom McKenna.

„Budoucí rozhodnutí o úrokových sazbách budou zohledňovat skutečnou a očekávanou dynamiku inflace ve vztahu k jejímu cíli a úsilí o dlouhodobou transformaci ruské ekonomiky. Ekonomika musí projít rozsáhlou strukturální transformací, aby se zmírnil dopad sankcí,“ uvedla v prohlášení banka.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o druhé snížení sazeb o tři procentní body během jednoho měsíce, je nepravděpodobné, že by centrální banka pokračovala ve snižování tímto tempem,“ uvedl Jackson z Capital Economics.

Centrální banka rovněž uvedla, že v příštím roce očekává zpomalení inflace na pět až sedm procent, v roce 2024 by už mohla inflace dosáhnout čtyřprocentního cíle banky. O prognóze na letošní rok se banka v nejnovějším oznámení nezmínila, už dříve však uvedla, že letos čeká inflaci v rozmezí 18 až 23 procent.

Vysoká inflace snižuje životní úroveň a už několik let je jednou z hlavních obav lidí v Rusku. Podle ministerstva hospodářství inflace k 20. květnu zpomalila na 17,51 procenta ze 17,69 procenta o týden dříve. Stále však zůstává blízko nejvyšší hodnoty od začátku roku 2002.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil zvýšit důchody a minimální mzdu o deset procent, aby zmírnil dopad inflace na obyvatele, uvedla agentura Reuters. Putin popřel, že by všechny ekonomické problémy země souvisely s vojenskou invazí, kterou Putin označil za zvláštní vojenskou operací na Ukrajině.