Článek
Česká koruna v posledních měsících výrazně posiluje nejen vůči euru, ale také proti dalším měnám, které jsou důležité pro cenotvorbu zboží v Česku. Jednou z nich je i polský zlotý.
V porovnání s ním dosáhla koruna během posledních týdnů na své nejsilnější hodnoty od roku 1995, když se krátce dostala pod hranici pět korun za jeden zlotý. Polská měna oslabila proti koruně v posledním roce a půl o deset procent a za poslední tři roky dokonce o necelou pětinu.
Pro české domácnosti je aktuální kurz polského zlotého dobrou zprávou, pomáhá totiž snižovat ceny dovážených produktů včetně potravin. Polsko je třetím největším dovozcem zboží do Česka po Německu a Číně. V roce 2022 se hodnota dovozu z Polska zvýšila o 18 procent z 347 na 411 miliard korun.
Současná silná koruna však zároveň snižuje konkurenceschopnost tuzemských zemědělců a průmyslových výrobců. Tyto subjekty totiž musí čelit nejen domácím rostoucím nákladům na výrobu, ale také zvýšené konkurenci ze strany jejich polských kolegů, jejichž zboží je dnes díky pevné koruně cenově dostupnější než v minulosti.
Česká koruna je z regionu měn střední Evropy mezi investory vnímána velmi pozitivně. V poslední době však nemá ani tak tendenci posilovat ona sama, spíše oslabuje zlotý vůči všem měnám včetně ní.
„Kurz koruny vůči polskému zlotému se odvíjí především od jejich aktuální síly vůči euru. Zatímco polská měna od začátku roku 2022 oslabila oproti euru zhruba o dvě procenta, koruna naopak posílila o necelých pět procent. V letošním roce však očekáváme postupné posilování polské měny, naopak koruna by měla v průběhu roku vůči euru část svých zisků odevzdat,“ odhaduje Tomáš Kudla, obchodní ředitel společnosti Ebury pro Česko a Slovensko.
Je však podle něj zatím těžké odhadnout, jak silné toto oslabení bude. „Očekáváme, že polský zlotý vystoupá nad hranici 5,30 korun,“ předvídá.
Rozdíly v měnové politice
Viktor Valent, ředitel dealingu obchodníka s měnami SAB Finance, říká, že za posílením koruny ke zlotému stojí souhra několika faktorů.
„Jedním z nich je skutečnost, že geografická blízkost Ukrajině hraje u mnohem většího státu, než je Česko, významnou roli. Zároveň je polská centrální banka rozhodně méně aktivní, jejich sazby neporostou a celkově se s nimi v Polsku hýbe méně,“ vysvětluje.
„Devizové rezervy národní banky jsou v přepočtu na velikost ekonomiky mnohem menší než v Česku a nikdo nepředpokládá jejich aktivní využití na konkrétní hladině jako u nás, což je hlavní klíčový faktor aktuální situace,“ dodává Valent.
„Česká národní banka v uplynulém roce provedla řadu měnových intervencí, aby udržela kurz koruny. To je základní rozdíl v politice obou centrálních bank. ČNB udržovala silnější kurz koruny, protože považovala za důležitější zachovat hodnotu měny. Polsko naproti tomu spoléhalo na oslabení zlotého, aby posílilo konkurenceschopnost polské ekonomiky ve světě. Která z těchto strategií je účinnější, se ukáže až v dlouhodobém horizontu,“ uvedl analytik Pawel Majtkowski z investiční platformy eToro.
Valent ze SAB Finance připomíná ještě další důležité faktory, které vedou ke slabší polské měně – jedním z nich jsou blížící se polské volby letos na podzim.
„Neočekává se žádná významná podpora krocení inflace fiskální politikou. A to kvůli obavě z nepřízně voličů. Panuje i jeden další faktor, který Polsku podráží u investorů nohy oproti Česku. Tím jsou opakované dlouhodobé spory s Bruselem a tedy hrozící omezení dotací z unijních rozpočtů. Velkou podporou Ukrajině Polsko tento svůj problém pouze pozastavilo,“ upozornil Valent.
Zajištění kurzu
Přestože polský zlotý by měl v tomto roce vůči koruně spíše posílit, české firmy dovážející zboží z Polska můžou z aktuálního kurzu těžit ještě několik let. Řada z nich se aktuálně začala zajímat o možnosti kurzového zajištění polského zlotého, tedy o fixaci stávajících cen na další roky.
„Pro importéry se v tuto chvíli otevírá poměrně vzácná příležitost, kdy je koruna na jedné straně na historických maximech vůči zlotému, na druhou stranu obě ekonomiky mají podobně vysoké úrokové sazby a očekává se, že to tak nějakou dobu ještě zůstane. To znamená, že společnosti jsou schopné si aktuální kurz zafixovat i na několik let dopředu,“ říká Kudla z Ebury.
Zároveň dodává, že i když je nyní fixace kurzu zlotého pro importéry výhodná, není to hlavní důvod, kvůli kterému by o ní společnosti měly přemýšlet.
„Jde především o to, že firmy můžou počítat se stabilitou směnného kurzu a na základě toho lépe plánovat své budoucí aktivity, marže a cenotvorbu obecně. Firmy se totiž dnes při plánování svých budoucích aktivit potýkají s nebývalou mírou nejistoty a stabilita směnného kurzu jim pomáhá alespoň část této nejistoty odstranit,“ dodává.
Podle zkušeností SAB Finance roste potřeba zajistit si kurz pokaždé, když se jedna měna vůči druhé nachází na historickém minimu. „To je nyní případ zlotého vůči koruně. Nyní se zajišťují i firmy, které o zajištění předtím neuvažovaly, protože situace je výjimečná a drtivá většina firem vyhlíží korekci směrem nahoru. S úrovněmi pod pět korun za zlotý letos nepočítejme, jsou výjimečné,“ upozorňuje Valent.
Podle dat zveřejněných Českou národní bankou byl letos v lednu zaznamenán pokles obchodů na spotovém trhu o 45 procent. Na spotovém trhu probíhají okamžité transakce s finančními nástroji, jako jsou například právě měny.
Na druhé straně, swapové a forwardové trhy – což jsou trhy s finančními nástroji, kde se uzavírají smlouvy o budoucích nákupech a prodejích – zaznamenal mnohem menší pokles, a to o 19 procent.
„To jasně ukazuje na skutečnost, že společnosti se opravdu chtějí zajišťovat a sázejí na tyto mechanismy. Z našich čísel vidíme, že například nákup zlotých za koruny má rostoucí tendenci vůči loňskému roku. V procentech můžeme říct už nyní, že jde přibližně o 41procentní růst vůči loňsku v zajištění,“ uvedl na závěr Valent.
