Článek
Evropská centrální banka (ECB) uvedla, že 1. listopadu zahájí dvouletou fázi, během níž by měla projekt připravit tak, aby na jeho konci mohla výkonná rada rozhodnout o vytvoření digitální měny. „(Přípravná fáze) zahrnuje dokončení souboru pravidel digitálního eura a výběr poskytovatelů, kteří by mohli potenciálně vyvinout platformu a infrastrukturu pro digitální euro. Součástí přípravné fáze bude rovněž testování a experimentování s cílem vyvinout digitální euro, které bude splňovat požadavky Eurosystému i potřeby uživatelů,“ uvedla banka.
ECB tak navazuje na návrhy příslušné legislativy, které Evropská komise představila v červnu. V praxi by to fungovalo tak, že by si uživatel zřídil digitální peněženku v bance či na poště. Na tu by si převedl peníze ze svého účtu nebo hotovostním vkladem na přepážce. Poté už by mohl platit při nákupech na e-shopech, v rámci bezhotovostních plateb v obchodech, ale peníze by mohl posílat i dalším uživatelům a opět je přijímat.
Digitální euro je podle ECB zapotřebí zejména proto, že uživatelé ve stále větší míře využívají plateb online. Podle jejích dat se podíl těchto transakcí na celkovém počtu mezi lety 2019 a 2022 téměř ztrojnásobil na 17 %. Počítáno podle objemu, podíl online segmentu se v tomto období zdvojnásobil na 28 %.
Zároveň s tím klesá podíl hotovostních plateb při přímém prodeji v obchodech či restauracích, byť si stále udržuje dominantní postavení. Zatímco v roce 2022 zákazníci použili hotovost u 59 % plateb, v roce 2019 to bylo 72 %. Z pohledu objemu uskutečněných transakcí dokonce platby kartou v roce 2022 se 46 % poprvé předčily hotovost (43 %).
Projekt digitálního eura má ovšem i své kritiky, kteří se obávají zejména dopadu na komerční banky, jež by mohly přijít o podstatnou část vkladů, pokud by uživatelé namísto nich používali své digitální peněženky. ECB nicméně uvádí, že by objem digitálních eur byl pro každého jednotlivého uživatele omezen, hovoří se o limitu zhruba 3000 eur (74 000 Kč).
Zároveň by digitální euro mělo být přístupné pouze občanům zemí sdružených v eurozóně, aby nebyly ohroženy měny dalších zemí – jako například Česka. Zájem centrálních bank o digitální měny povzbudil v roce 2019 Facebook oznámením, že chystá vlastní digitální měnu. Společnost však od tohoto plánu později upustila.
ECB také upozornila, že digitální euro by sice mělo podobné vlastnosti jako nyní existující kryptoměny, ale zároveň by se od nich podstatně odlišovalo. „Kryptoaktiva nejsou kryta ani spravována ústřední institucí, což je činí riskantními a nestabilními. Nikdo vám nezaručí, že si je budete moci v případě potřeby vyměnit za hotovost,“ uvádí ECB na svém webu v sekci věnované digitálnímu euru.
Podle průzkumu Banky pro mezinárodní platby provedeného v závěru loňského roku bude pravděpodobně do roku 2030 na světě obíhat 15 digitálních měn vydávaných centrálními bankami pro běžné transakce a devět pro mezibankovní platby. Z průzkumu, jehož se zúčastnilo 86 centrálních bank z celého světa, vyplynulo, že 93 % z nich se nachází v nějaké fázi práce na zavedení digitální měny.
V současnosti fungují digitální měny na Bahamách, ve východním Karibiku, na Jamajce a v Nigérii.
