Článek
Česká národní banka (ČNB) spravuje devizové rezervy jako pojistku proti finančním otřesům doma i ve světě. Tyto rezervy pomáhají udržet stabilitu české koruny a celého finančního systému.
Teď se však otevírá nová otázka – měl by se mezi rezervy ČNB zařadit i bitcoin? Guvernér Aleš Michl chce tuto nejznámější digitální měnu začlenit do devizových rezerv a plánuje o tom přesvědčit bankovní radu. Pokud návrh projde, mohla by centrální banka investovat až pět procent svých rezerv do bitcoinu.
Michl se k tématu vyjádřil ve středu také na sociální síti X, kde uvedl: „Bitcoin je aktivum, o kterém se uvažuje. V současnosti nemá žádnou korelaci s dluhopisy a je zajímavým aktivem pro rozsáhlé portfolio. Stojí za zvážení. Zatím je však vše pouze ve fázi analýzy a diskuse. Bankovní rada rozhoduje a žádné rozhodnutí není na spadnutí. Je zapotřebí pečlivá analýza.“
Dodal, že je si vědom vysoké kolísavosti bitcoinu a jejího dopadu na jeho využitelnost v rámci rezerv. „Bitcoin má výraznou volatilitu, což ztěžuje využití jeho aktuálně nízké korelace s ostatními aktivy. Proto požádám náš tým, aby dále posoudil potenciální roli bitcoinu v našich rezervách. Nic víc, nic míň.“
První na Západě
Zamýšlený krok by z ČNB udělal první centrální banku na Západě, která kryptoměnu přijme jako součást státních rezerv.
Zatímco někteří experti to považují za riskantní experiment, jiní vidí příležitost pro diverzifikaci a modernizaci rezerv. Redakce SZ Byznys proto oslovila odborníky, aby zjistila jejich pohled na tento přelomový návrh.
Jedním z nejhlasitějších kritiků je Jiří Rusnok, bývalý guvernér ČNB, který tento krok označil za nepřijatelný hazard se stabilitou finančního systému.
„Myslím, že to je naprosté šílenství. Centrální banka je tady od toho, aby měla devizové rezervy jako oporu stability finančního systému a stability měny. Ty rezervy slouží k tomu, aby v případě dramatických výkyvů, ať už domácích nebo zahraničních, měla banka ‚munici‘ a mohla situaci uklidnit. A proto naprostá většina světových centrálních bank drží své rezervy ve velmi konzervativních, likvidních a seriozních aktivech,“ uvedl Rusnok.
Podle něj je bitcoin příliš spekulativní a volatilní aktivum na to, aby se stal součástí rezerv centrální banky.
„Ještě jsem neslyšel o nikom, že by nějaká centrální banka investovala smysluplnou část svých rezerv do takhle pofiderního aktiva. Evropská centrální banka ostatně tvrdí, že spravedlivá hodnota bitcoinu je nula. Doufám, že bankovní rada ČNB bude mít dost rozumu, aby tomuto hazardu zabránila. To už by si centrální banka mohla raději koupit archivní vinotéku,“ dodal Rusnok ironicky.
Riziko volatility
Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, také upozorňuje na extrémní volatilitu bitcoinu, která je podle něj s ohledem na stabilizační roli ČNB velmi problematická.
„Snad i ten, kdo se investicemi příliš nezabývá, si už všiml obrovské kolísavosti hodnoty tohoto typu investice. Z pohledu centrální banky, která má být symbolem stability, by šlo o velmi nestandardní krok,“ uvedl.
Ekonom připouští, že ČNB má tak velké devizové rezervy, že může část investovat rizikověji, ale i tak považuje bitcoin za nepřiměřené riziko. „Část rezerv je možné investovat poměrně rizikovým způsobem přinášejícím vyhlídku vyšších výnosů, nicméně za poměrně rizikový se v této oblasti považuje spíš třeba nákup akcií. Pořízení kryptoaktiv se jeví jako skok ke stupni rizika, který je pro investice centrální banky až příliš extrémní.“
Skořepa také upozorňuje na nejistou budoucnost bitcoinu. „Osobně se řadím k těm, kteří považují dosavadní nárůst hodnoty tohoto kryptoaktiva za bublinu. Z toho plyne očekávání, že jednoho dne dojde ke splasknutí, které držitelům přinese masivní ztráty. Je ale samozřejmě otázka, kdy k tomuto splasknutí bitcoinové bubliny dojde - nelze vyloučit horizont mnoha let, tím spíš, pokud do bitcoinu začnou investovat centrální banky.“
Otazníky kolem vnitřního rozhodování
Petr Bartoň, datový ekonom z Datarun, poukazuje na nejasnosti ohledně toho, zda je tento plán již předjednán uvnitř ČNB.
„Není zcela jasné, zda je toto rozhodnutí předjednáno v rámci ČNB. Jestli tedy guvernér oznamuje svoje plány, které chce předložit ostatním členům bankovní rady k jednání, nebo jestli to už v bance má předdojednáno. V prvním případě by mohlo jít o strategickou snahu zvýšit tlak na ostatní členy bankovní rady, aby se změnou strategie rezerv souhlasili - když už se teď na nás skrze Financial Times dívá celý svět.“
Bartoň rovněž upozorňuje na kontext navrženého podílu bitcoinu ve srovnání s jinými aktivy v rezervách ČNB.
„Pět procent v něčem experimentálním je poměrně ambiciózní cíl pro ‚vykopnutí‘. Obzvlášť vzhledem k tomu, že zlato, další položka, kterou chce guvernér navyšovat, ale je velmi tradiční, nyní dělá pouhá tři procenta rezerv. I když to navyšování už nějaký pátek pokračuje. Není tak vyloučeno, že podíl bitcoinu by v určitém momentu byl vyšší než podíl zlata.“
Podle Bartoně tak může být plánované množství bitcoinu větší problém než samotný fakt, že by ČNB nějaký bitcoin nakoupila. „Vlna, kterou tímto centrální bankéř vyvolal ve světovém tisku, bude navždy zapsána do dějin vývoje světového finančnictví. Uvidíme, s jakým znaménkem.“
Může to být krok k přijetí kryptoměny
Na opačném konci spektra stojí lidé z kryptoměnové komunity. Manažer fondu Dopamine Investments Tomáš Pacalt vidí v bitcoinové rezervě příležitost.
„ČNB se může stát první centrální bankou v Evropě, která nakoupí bitcoin do svých státních rezerv. Pokud se skutečně potvrdí, že by šlo o pět procent rezerv, znamenalo by to investici kolem 176 miliard korun. To by při současné ceně odpovídalo více než 70 tisícům bitcoinů. Byla by to jedna z největších státních bitcoinových rezerv na světě,“ uvedl Pacalt.
Dodává, že ČNB tímto krokem dává najevo svou nezávislost na postoji Evropské centrální banky, která bitcoin stále považuje za spekulativní aktivum bez vnitřní hodnoty a nedoporučuje ho. „Pro nás je to další krok směrem k adopci kryptoměn,“ míní Pacalt.
K umírněnějším hlasům patří vedoucí analytik společnosti Soft Vision Petr Hotovec. Ten bitcoin v rezervách ČNB nevnímá jako kontroverzní, přestože si myslí, že by se orgány veřejné moci včetně ČNB měly do finančních trhů zapojovat co nejméně.
„Samotný bitcoin vznikl jako alternativa finančnímu systému po nezvládnuté finanční krizi. Centrální banky dnes investují i do akcií, které rovněž mohou být velmi volatilní. Pokud souhlasíme s tím, že ČNB může držet akcie, proč by někomu mělo vadit, že drží bitcoiny? Zejména v době, kdy na trzích dominují růstové akcie, jejichž cenový vývoj je často tažen spíše aktuální náladou na trzích než fundamentem,“ uvedl Hotovec.
Investiční analytik eToro pro Českou republiku Jakub Rochlitz považuje přístup guvernéra Michla za netradiční, ale ne překvapivý. „I v USA se už několik měsíců spekuluje o zavedení kryptoměnové rezervy, přičemž současný prezident Trump již vydal nařízení, které tento proces zahájilo.“
Prezident USA ovšem zatím blíže nespecifikoval, o jakou kryptoměnu by mělo jít. Americká centrální banka se vyjádřila, že bitcoin nemůže a ani nechce vlastnit. Podle Rochlitze už ČNB v minulosti ukázala, že se nebojí podnikat odvážné kroky, pokud dávají strategický smysl.
„Jako jedna z mála světových centrálních bank drží více než pětinu svých rezerv v akciích. Akciové portfolio začala zvětšovat v snaze zvýšit celkovou ziskovost svých rezerv,“ připomíná.
