Článek
Koruně, maďarskému forintu i polskému zlotému nyní přidávají vítr do plachet centrální banky, které zvyšováním úrokových sazeb brojí proti rychlému tempu zdražování. Podle aktuálního průzkumu agentury Reuters by zmíněné měny, ovšem s výjimkou koruny, měly během příštích 12 měsíců dále posilovat.
Vůči euru si vede zatím nejlépe maďarský forint, který od začátku roku posiluje o více než čtyři procenta a nachází se kolem úrovně 353,00 za euro. Koruna k euru je od začátku roku silnější o necelých 2,5 procenta a obchoduje se okolo úrovně 24,20 za euro.
Polský zlotý proti jednotné evropské měně zatím posiluje pomalejším tempem, přibližně o 0,6 procenta na úroveň 4,55 za euro. Podle průzkumu Reuters by ale měla polská měna během letošního roku tempo posilování urychlit a vůči euru být asi o 1,7 procenta silnější.
Koruna oslabí
Opačný scénář analytici předpovídají české koruně, která v lednu dosáhla na své desetileté maximum 24,20 za euro. Podle analytiků dotazovaných agenturou Reuters by tuzemská měna měla v horizontu 12 měsíců oslabit přibližně o dvě procenta na 24,80 za euro.
Na oslabení koruny bude mít podle analytiků vliv zvyšování úrokových sazeb americkou centrální bankou (Fed), které začne v březnu, ale také zvýšení sazeb Evropskou centrální bankou, které by mohlo začít v letošním roce.
Prognóza analytiků Reuters je ovšem odlišná, než kterou minulý týden představila Česká národní banka. Ta upravila odhad kurzu české koruny k euru v roce 2022 na 24,10 proti 24,20 za euro v předešlé prognóze. Koruna by tak podle ČNB měla dále posílit.
Za oslabením koruny mohou stát také investoři uzavírající ziskové pozice, jak si myslí obchodník s měnami a zakladatel tradingového portálu FXstreet.cz Ondřej Hartman. Investoři totiž při uzavírání dlouhých korunových pozic (ukončení sázek na růst koruny) koruny zpětně prodávají, a tendenci růst má tak naopak jednotná evropská měna.
„Nyní je možná korekce k hodnotám 24,50 až 24,80 korun za euro, protože investoři se mohou snažit realizovat své dosavadní slušné zisky. Vyšší atraktivní hodnoty by pak ale opět mnoho investorů využilo k nákupu koruny, což by mohlo vést k jejímu zpevnění,“ tvrdí Hartman pro SZ Byznys.
„Zajímavá bude v tomto ohledu inflace za leden, kterou zveřejní statistický úřad v polovině února. ČNB čeká meziroční růst spotřebitelských cen o 9,4 procenta. Jakékoliv překvapení směrem vzhůru, které by znamenalo vysoké české sazby po delší dobu, by bylo pro korunu signálem, aby se dostala blíže k 24,00 za euro,“ dodává Hartman.
Nejvíce ze středoevropských měn by pak měl v uvedeném horizontu posilovat polský zlotý, který podle analytiků dožene zisky české a maďarské měny z počátku letošního roku. Jako mírný protivítr by však vůči středoevropským měnám měla působit americká centrální banka.
Americký Fed totiž plánuje začít zvyšovat úrokové sazby, a s tím by měl jít výše také americký dolar. To bude podle průzkumu agentury Reuters ale zpomalovat zisky středoevropských měn. Ovšem vzhledem k tomu, že ve střední Evropě již utahování měnové politiky běží v plném proudu, zahájily zmíněné středoevropské měny letošní rok posilováním.
ČNB je nejagresivnější
Česká národní banka je v reakci na současný prudký růst cen z centrálních bank regionu nejagresivnější. Na čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od počátku roku 2002 a podle ekonomů se úrokové sazby již blíží svému vrcholu.
„ČNB jako jedna z mála centrálních bank vítá posílení své měny a my můžeme s vysokou inflací pracovat, ne ji přehlížet jako Evropská centrální banka, která tvrdí, že inflace je dočasná a čeká třeba na snižování energií,“ uvedl Tomáš Kudla, obchodní ředitel za ČR a SR fintechové společnosti Ebury.
„Obecně řečeno, středoevropské měny by měly těžit ze zpřísnění měnových politik v regionu,“ uvedl pro Reuters Krystian Jaworski, ekonom z Crédit Agricole ve Varšavě. „Na druhou stranu, stále sílící očekávání trhu ohledně zpřísnění měnové politiky ze strany Fedu a Evropské centrální banky omezí prostor pro výraznější zhodnocení středoevropských měn,“ dodal Jaworski.
Maďarský forint by po krátkodobém poklesu v prvním čtvrtletí měl v příštích 12 měsících opět nabrat na síle. Analytici vidí forint na ceně 353,50 za euro během roku, což představuje posílení asi o 0,5 procenta.
„Bez ohledu na to, jak moc se bude tamní centrální banka snažit stlačit inflaci dolů, se může pozornost investorů jednoduše přenést k nadcházejícím rizikovým událostem, což může vést ke krátkodobému tlaku na prodej forintu,“ uvedli stratégové banky ING s odkazem na spory maďarského premiéra Viktora Orbána s Evropskou unií a na dubnové parlamentní volby.
