Kryptofirmy v Česku přišly o poslední šanci na bankovní účet. Nefér, říkají

Equa bank byla vnímaná jako poslední banka v Česku, která byla nakloněna firmám z kryptoměnového odvětví. Ovšem poté, co ji koupila Raiffeisenbank, bylo čím dál více pravděpodobné, že nad firmami z odvětví se stahují mračna.

Mateřská Raiffeisenbank firmám z oboru virtuálních měn totiž začala vypovídat bankovní účty. Přidala se tím k ostatním tuzemských bankám, které se k tomuto kroku odhodlaly již dříve. O svá bankovní konta tak přicházejí například zavedené kryptosměnárny či burzy.

„Pokud se pohybujete v oblasti kryptoměn a dnes se rozhodnete založit bankovní účet, narazíte na velké potíže. Banky mají ve svých formulářích kolonku s dotazem, zda se vaše podnikání týká kryptoměn. Pokud odpovíte kladně, banka vám jednoduše odmítne otevřít účet, aniž by se blíže zajímala o to, zda provozujete kryptoměnovou směnárnu, burzu, či vyrábíte kryptoměnové peněženky,“ sdělila redakci SZ Byznys Česká kryptoměnová asociace (ČKMA).

V důsledku toho se firmy často obrací na nebankovní instituce, které mají licenci pro poskytování platebních služeb. Nicméně i tyto instituce mají svá omezení. „Pokud provozujete kryptoměnovou směnárnu se stovkami až tisícovkami transakcí denně, tyto okrajové subjekty v rámci bankovního trhu bohužel nemají dostatečné kapacity k rychlému vyřízení pokynů,“ upozorňuje dále ČKMA.

Takové problémy redakci potvrdil například i zakladatel kryptoměnové směnárny Simplecoin Pavel Niedoba, který situaci považuje za velmi nepříznivou.

„V současné době nemáme použitelný systém pro eurové platby. Pro platby v českých korunách máme teď jedinou možnost, a to je jedno spořitelní družstvo. Nemá ale okamžité platby a nefunguje o víkendech. Všechny možnosti jsou teď podstatně dražší a toto musíme promítat do koncových cen,“ říká Niedoba.

Upozornil také, že kvůli tomuto problému je nejen jeho firma proti těm zahraničním rázem méně konkurenceschopná. „Obrovské riziko je, že můžeme přijít v libovolnou chvíli o poslední účet. Větší firmy to můžou řešit přechodem do zahraničí na eurový trh, ale Simplecoin má přes 90 procent zákazníků v Česku, kteří obchodují v českých korunách,“ říká.

Podle ČKMA uzavření bankovních účtů silně zkomplikuje situaci zejména menším společnostem. „Nacházíme se ve stavu, kdy jsou firmy z kryptoměnového sektoru zcela jasně diskriminované. Každý podnikatel si dnes může v Česku otevřít bankovní účet, ale lidem z tohoto oboru to není umožněno,“ tvrdí předseda asociace František Vinopal.

Další z postižených firem, které Raiffeisenbank vypověděla bankovní účty, je kryptoměnová burza Coinmate. Její spoluzakladatel Roman Valihrach rozhodnutí banky rozumí, neboť banky podle něj nedisponují odborníky na kryptoměny a tyto trhy jsou pro ně příliš rizikové.

„Sahají proto k plošným opatřením, které dopadají i nás jako nejstarší českou kryptoměnovou burzu. Jako většině podnikatelů obchodujících napřímo s kryptoměnami nám účty vypověděla ke konci května. Náš provoz to nijak neovlivňuje, protože od začátku využíváme alternativní cesty, kterými klientům umožňujeme převádět tradiční měny do kryptoměn a zpět,“ řekl redakci SZ Byznys.

Redakce SZ Byznys v kontextu hromadného vypovídání bankovních účtů kryptoměnovým firmám oslovila i samotnou Raiffeisenbank s prosbou o zdůvodnění jejích kroků.

„Stejně jako ostatní banky na trhu zajišťujeme především maximální obezřetnost a bezpečnost při správě financí našich klientů. I v této oblasti proto postupujeme plně v souladu s bezpečnostními pravidly Raiffeisenbank,“ odpověděla redakci tisková mluvčí Tereza Kaiseršotová.

S jejími slovy však nesouhlasí ředitel kryptosměnárny Anycoin Marek Kyrsch, který vnímá uzavírání účtů všem společnostem z oboru za výrazné narušení trhu.

„Uzavření jsme očekávali a proti sloučení jsme se neúspěšně bránili u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. České společnosti se bohužel nemají jak bránit a Raiffeisenbank téměř zničila celé odvětví v České republice, zatímco uzavřela partnerství s rakouskou společností Bitpanda,“ což je podle Kyrsche paradoxní situace.

S některými překážkami se musela vypořádat i nadnárodní firma SatoshiLabs, která stojí za celosvětově populární hardwarovou peněženkou Trezor sloužící k ukládání kryptoměn a zabezpečení soukromých klíčů. Její finanční ředitel Štěpán Uherík redakci SZ Byznys řekl, že firma přímo u Equa bank sice účty neměla, ale poukazuje na jiný problém.

„Trezor je bezproblémový, není to směnárna ani burza. Jedné z našich jiných společností byl ale například bez udání důvodu uzavřen dolarový účet. Navíc ani nebylo možné cokoliv vysvětlit nebo se bránit. Celý segment má přitom v Česku obrovský potenciál růst, nejde nám však o pomoc státu. Chceme jen nastavit férové podmínky. Chceme jasnou legislativu a stejnou péči jako mají jiné firmy,“ říká.

Odborník na kryptoměny Jakub Jedlinský, který spoluzakládal kryptoměnovou společnost Altlift a zároveň o těchto aktivech vyučuje na Vysoké škole ekonomické v Praze, nevnímá postoj českých bank apriori jako nepřátelský ani iracionální.

„Kryptoodvětví je bohužel spojeno s nestandardním množstvím podvodů a nevyjasněností regulace. Připadá mi ale zarážející, že banky zavírají účty i etablovaným a stoprocentně legitimním firmám. Když se pak dočítám, že Raiffeisenbank plánuje spustit vlastní platformu pro obchodování kryptoaktiv, zatímco paušálně odmítá účty směnárnám a ostatním poskytovatelům služeb spojených s virtuálními aktivy, tak mám pochybnosti, zda nedochází k nekalému jednání,“ uvedl pro SZ Byznys.

V kontextu celé nepříznivé situace pro podniky z kryptoodvětví připravuje ČKMA právní kroky na ochranu podnikání svých členů v Česku. „Snažíme se ale nalézt konstruktivní cestu, protože soudní procesy často trvají dlouho a jejich výsledek je nejistý. Hledáme také možnosti prosazení právních úprav, které by umožnily dotčeným firmám provozovat své podnikání bez problémů,“ uvedla pro SZ Byznys ČKMA.