Článek
Cenu populární kryptoměny bitcoin během posledních dní negativně ovlivňují nepokoje v Kazachstánu, který patří k zemím, kde se kryptoměny těží nejvíce. Od svého maxima z loňského listopadu, kdy vystoupila k hranici 69 000 dolarů, vykazuje pokles téměř 40 procent. V pátek okolo 12:00 SEČ se podle specializovaného webu CoinDesk jeho cena pohybovala kolem 42 180 dolarů.
Těžba kryptoměn v Kazachstánu se teď pravděpodobně bude potýkat s problémy. Bývalou sovětskou republiku totiž zasáhly násilné nepokoje, vyvolané nespokojeností obyvatel s vysokým růstem cen pohonných hmot. Největší telekomunikační společnost v Kazachstánu pak odpojila přístup k internetu.
„Myslím, že někteří počítačoví nadšenci budou říkat, že teoreticky se dá těžit i bez internetu, v praxi by ale všechny přístroje v Kazachstánu měly být vypnuty, když nefunguje internet,“ řekl serveru CoinDesk Jaran Mellerud z výzkumné společnosti Arcane Research.
Těžba bitcoinů se přesunula do Kazachstánu, když se loni proti těžbě postavila Čína, do té doby velmoc pro těžbu kryptoměn. Země byla co do objemu spotřebovávané energie na těžbu kryptoměny druhá za Spojenými státy, loni v srpnu se na celosvětové těžbě v tomto ohledu podílela z 18 procent, odhaduje Cambridgeská univerzita.
Podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera bylo ale bezprostředním důvodem k výprodeji kryptoměn zveřejnění zápisu z prosincového zasedání americké centrální banky (Fed). Představitelé Fedu naznačili rychlejší zvyšování úroků, než se původně předpokládalo, a hovořili také o tom, že by měl Fed zahájit proces snižování své bilance. Právě její rychlý růst v posledních letech a nulové úrokové sazby způsobily masivní růst cen rizikových aktiv, včetně kryptoměn. Dění v Kazachstánu pak poklesu pomohlo.
Výpadek internetu je pro bitcoin krátkodobý šok
Podle Jakuba Jedlinského ze společnosti Altlift představuje vypnutí internetu v Kazachstánu pro nabídku bitcoinu krátkodobý šok. „Bitcoin se ovšem umí z těchto šoků rychle oklepat, což jsme viděli v létě loňského roku, když těžbu kompletně zakázala do té doby největší země Čína,“ tvrdí pro SZ Byznys Jedlinský.
Nedobrou zprávou je podle něj také oznámení Fedu ohledně rychlejšího zvyšování úrokových sazeb. „To není dobrá zpráva pro akciový index Nasdaq ani pro bitcoin, který s technologickou burzou poslední dobou silněji koreluje,“ říká Jedlinský.
V neposlední řadě se dle Jedlinského stačí podívat na graf bitcoinu, který nejméně měsíc a půl oslabuje k nižším hodnotám. „V klesajícím trendu cena intenzivně reaguje na špatné zprávy, zatímco ty dobré má tendenci ignorovat. Kdybychom stále byli v rostoucím trendu, tak bude cenový propad slabší,“ odhaduje Jedlinský.
Bitcoin podle jeho názoru bude nadále oslabovat na nižší hodnoty bez ohledu na to, jak se vyvine situace v Kazachstánu.
„Obrat nahoru přijde, pokud se vzchopí Nasdaq, nebo naopak, pokud vážnější problémy zaznamená americký dolar. Například pokud se Fedu nepodaří utlumit inflaci. To by byla pro bitcoin skvělá zpráva,“ dodává Jedlinský, který o kryptoměnách přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Na nepokoje reaguje také uran
Na protesty v Kazachstánu reagoval také uran, jehož cena jenom za středu vzrostla o více než osm procent na 45,25 dolarů za libru. To ale ani zdaleka není maximum – na něm se uran ocitl v roce 2007, kdy se ve světě připravovalo k výstavbě mnoho jaderných reaktorů. Tehdy cena vystoupila nad 140 dolarů za libru.
Kazachstán se na těžbě uranu ve světě podílí z více než 40 procent a je největším producentem tohoto radioaktivního kovu na světě. V roce 2020, což je zatím poslední rok, za který jsou data k dispozici, tato bývalá sovětská republika vyprodukovala téměř 19 500 tun uranu. S velkým odstupem byla druhá Austrálie, na kterou připadá asi 6 200 tun, ukazují záznamy Světového jaderného sdružení.
Jonathan Hinze, prezident společnosti UxC LLC, která je přední výzkumnou a analytickou organizací zabývající se situací na trhu s jaderným palivem, roli Kazachstánu při těžbě uranu přirovnal ke klíčové roli Saúdské Arábie v těžbě ropy. „Je to, jako kdyby Saúdská Arábie měla potíže s těžbou ropy,“ uvedl.
Jaderné palivo loni v září zaznamenalo ohromující comeback. Ceny se zvýšily o 24 procent, což byl nejlepší měsíční výkon od konce roku 2008. Investoři sázejí na to, že jaderná energie se dočká renesance, vzhledem k tomu, že vlády se odklánějí od fosilních paliv, aby splnily přísné cíle na snížení emisí uhlíku.
