Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Poslední impuls k oslabení připravila české koruně překvapivě nízká lednová inflace, která se v meziročním srovnáním dostala na úroveň 2,3 procenta, tedy do blízkosti dvouprocentního cíle centrální banky. Ani ČNB s takto pozitivním překvapením nepočítala, když její odhad směřoval o sedm desetin procentního bodu výše.
Oslabující koruna, jejíž kurz se vůči euru ve čtvrtek pohyboval kolem 24,45 Kč/eur, je vítanou zprávou především pro tuzemské exportéry, jejichž výrobky jsou v zahraničí cenově dostupnější, což jim tam může zvýšit odbyt. Díky slabší koruně zároveň za hranicemi inkasují vyšší zisk. Jednoduše to znamená, že za jedno euro či dolar dostanou při přepočtu na koruny více.
Odborník na devizové obchody Václav Štětina z oddělení dealingu banky ČSOB považuje současnou slabší domácí měnu za vhodnou příležitost pro exportéry, jak si zajistit kurz před případným posilováním, které by jim ukrajovalo zisky.
Zajištění kurzu
- Zajištění kurzového rizika je technika, která se používá k omezení rizika při nepříznivých pohybech měnových kurzů.
- Toto riziko vzniká, když firma obchoduje se zahraničím a má příjmy nebo výdaje v cizí měně, jejíž hodnota se může změnit vůči domácí měně.
- Kurzové zajištění se obvykle provádí přes takzvané forwardové kontrakty, kde klient uzavírá s poskytovatelem dohodu o budoucím prodeji či nákupu dané měny za předem daný kurz. Pokud se kurz do doby vypořádání kontraktu posune směrem pro klienta příznivým, nic se nestane. V opačném případě zisk z uzavřeného kontraktu pokryje část, nebo dokonce celou ztrátu, kterou klient utrpí ve svých běžných obchodech.
„Takový kurz, jaký můžeme nyní vidět, tu delší dobu nebyl, a exportéři s námi proto intenzivně řeší, jak si výhodný kurz zajistit, a to ať už skrze standardní forwardové kontrakty nebo i složitější opční strategie,“ řekl v pořadu Fresh z dílny Finančních trhů ČSOB.
Někteří exportéři podle něj zároveň váhají, zda si mají kurz zajišťovat už nyní, nebo vyčkat na slabší, a pro ně tedy ještě výhodnější úrovně. „Kurz lze jen stěží přesně odhadnout, a proto bych nedoporučoval fixovat nyní vše najednou, ale například jen část a další část klidně na slabších úrovních,“ radí Štětina.
Kurz pomohl k zisku
Jednou takovou firmou, která kurzové riziko intenzivně řeší a umí na něm i vydělat, je orlickoústecká Kamody, internetový prodejce v oblasti hobby a zahrada. Společnosti díky slabšímu kurzu roste marže v okolních zemích, jak pro SZ Byznys vysvětlil marketingový manažer firmy Vít Beneš.
„Kromě toho má slabý kurz koruny ještě jeden vliv. Povedlo se nám zajistit na vysoké úrovni kurz koruny k euru, a tak jsme si mohli dovolit prodávat do zemí platících eurem na hraně našich nákladů, vše vykompenzoval zajištěný kurz. Ve výsledovkách to ale nevypadalo dobře pro banky, protože v jejich chápání jsme tvořili pouze spekulativní zisk, nikoliv zisk z prodeje,“ tvrdí Beneš.
To se podle něj nyní mění. Firmě se totiž snižuje zisk ze zajištění kurzu, protože koruna se postupným oslabováním přibližuje úrovním, na kterých si firma kurz v minulosti zajistila. Zisk firmy se tak opět přelévá do vyšší marže na zboží.
„Tvoříme tedy naopak vyšší zisk z obchodní činnosti. V našem chápání generujeme stále stejnou marži, ale v chápání finančních institucí jsme nyní mnohem zdravější firma, která vydělává svojí obchodní činností, nikoliv spekulativními nákupy měn,“ dodává Beneš.
Česká koruna od silných hodnot loňského dubna postupně oslabuje. Vůči jednotné evropské měně (modrá křivka) ztrácí přes osm procent, k americkému dolaru je pokles ještě výraznější.
Dovolená může podražit
Slabší koruna může na druhou stranu zdražit dovolenou českých turistů v zahraničí. Ti totiž za ubytování nebo jídlo musí vynaložit v přepočtu více korun. Oslabování tuzemské měny není příznivé ani pro cestovní kanceláře, které nakupují především ubytování v zahraničí v eurech.
„Pokud si zákazníci nakoupí zájezdy nyní s předstihem, tedy předem připravené zájezdy od cestovních kanceláří, pak je cena zájezdu do určité míry fixována. V kalkulaci zájezdu cestovní kanceláře počítají s kurzovým rizikem, větší cestovní kanceláře si pak kurz zajišťují,“ říká pro SZ Byznys Kateřina Chaloupková, výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.
Chaloupková současně upozorňuje, že u cestovních služeb nakupovaných na ubytovacích platformách se zobrazuje cena s aktuální výší kurzu a dovolená tak může vyjít dráž než u cestovní kanceláře.
„Nicméně dle platného znění zákona mají pořadatelé právo jednostranně zvýšit cenu zájezdu, avšak maximálně o osm procent. O tomto zvýšení musí cestovní kanceláře informovat zákazníka maximálně 21 dní před odjezdem,“ říká.
V minulých letech ale podle Chaloupkové přistupovaly cestovní kanceláře k tomuto kroku jen ojediněle a zpravidla zvýšení vstupních cen pokryly ze své marže.
Sousední scénář nehrozí
V souvislosti s postupným oslabováním koruny se nabízí také teoretický scénář, zda se firmám, které si v době vysokých úrokových sazeb braly výhodnější eurové úvěry, výrazně neprodraží splátky. Podniky totiž k eurovým půjčkám sahaly nejvíce v době, kdy koruna k euru byla na podstatně silnějších úrovních. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler však tuto tezi odmítá.
„Nárůst eurových korporátních úvěrů byl převážně tažen firmami, které mají i eurové tržby, a jsou tak proti výkyvům koruny přirozeně zajištěné. To znamená, že výrazně vyšší objem eurových úvěrů z posledních dvou let by neměl představovat pro tuzemskou ekonomiku nějaký systémový problém, ani pokud by koruna začala oslabovat nad současné úrovně,“ ujišťuje Seidler.
V případě domácností je podíl eurových půjček minimální. I zde podle ekonoma platí, že půjčku v cizí měně dostanou domácnosti, které mají stabilní příjem v dané měně, aby se kurzové riziko odstranilo. Potíže, které přinesly cizoměnové půjčky u domácností našich sousedů v Polsku či Maďarsku, tak nepřipouští.
