Koruna slábne. Češi to pocítí hlavně při tankování a nákupech

Česká koruna za poslední rok ztrácí jak vůči euru, tak vůči americkému dolaru, k němuž za posledních 12 měsíců odepisuje více než 11 procent. Pokles tuzemské měny můžeme k dolaru spatřit také v posledním měsíci, kdy k němu odepsala 1,5 procenta na současných 23,73 Kč za dolar.

Naopak proti euru za poslední měsíc zpevňuje o dvě desetiny procenta na 25,26 Kč za euro. Za tímto rozdílným vývojem stojí více faktorů, zejména pak měnová politika jednotlivých centrálních bank a výhled jejich sazeb.

Dolar v poslední době těží především ze své pozice na globálních trzích v důsledku silné ekonomiky Spojených států. Ta navzdory přísné měnové politice americké centrální banky (Fed) vykazuje robustní růst.

Centrální bankéře v USA kromě toho trápí inflace, které se už několik měsíců nechce klesnout na přijatelné hodnoty, což vede k tomu, že Fed ponechá úrokové sazby oproti původním očekáváním na vyšších úrovních déle. Může si to dovolit právě díky šlapající ekonomice a také silnému trhu práce.

„Trh se pomalu adaptuje na scénář, kdy letos americký Fed nemusí snížit úrokovou sazbu ani jednou,“ poznamenal ekonom Timur Barotov z BH Securities.

To inflace v Česku bankovní radě České národní banky (ČNB) oproti jejím kolegům ze zámoří už takové vrásky nedělá, a proto si ČNB mohla dovolit snižovat sazby o poznání dříve. Navíc se očekává, že v tom bude pokračovat. Na květnovém zasedání by měla hlavní úroková sazba opět klesnout, podle tržního konsenzu o půl procentního bodu na 5,25 procenta.

Koruna se s těmito vyhlídkami stává pro investory méně atraktivní, protože se rozdíl v úrokových sazbách amerického Fedu a ČNB, což je klíčové měřítko investorů – takzvaný úrokový diferenciál –, dále prohloubí.

„Pro velké a spekulativní hráče na trhu tak již nedává smysl držet své prostředky v českých bankách a českých státních dluhopisech. Jejich atraktivita vůči těm americkým výrazně klesá a dochází k přesouvání kapitálu ve prospěch dolaru,“ upozorňuje Barotov.

Další vývoj bude podle ekonoma výrazně záviset na výnosech amerických státních dluhopisů a na inflačních očekáváních. Barotov připomíná, že v současné době inflační očekávání v USA rostou a ženou výnosy dluhopisů výše.

„Tento vývoj může ještě pokračovat, protože americký Fed ztrácí důvěru a trh přestává věřit, že se tam podaří inflaci letos zkrotit na dvouprocentní hranici,“ tvrdí.

Ve druhé polovině roku se tento vývoj ale podle ekonoma BH Securities může zmírnit, nebo i otočit. „To i s ohledem na jednání ČNB, která nespěchá s rychlejším snižováním sazeb, protože slabší koruna je proinflačním rizikem. Očekáváme tedy oslabující kurz v dalších měsících a ve druhé polovině roku by mohl kurz polevit a koruna posílit v závislosti na inflaci a monetární politice,“ vysvětluje.

Do kurzu české koruny mohou významně promluvit, a to v negativním slova smyslu, také blížící se prezidentské volby ve Spojených státech, jak ve svém komentáři poznamenali ekonomové ze skupiny ČSOB. Vítězství Donalda Trumpa by podle nich mohlo vést k protekcionistickým opatřením, jako je zvyšování cel, což by mohlo přiživit inflaci v USA.

„Při pohledu na volební sliby Joea Bidena a Donalda Trumpa to přitom zatím vypadá spíše na další kola daňových škrtů. A při výrazně uvolněné fiskální politice si Fed těžko bude moct dovolit rychle sundávat nohu z brzdového pedálu,“ uvedli. Zároveň připustili, že ze hry není vyloučeno ani zvýšení sazeb americkým Fedem.

„Pokud by na něco takového došlo, byl by to pro trhy asi ‚psychologický šok‘, který by mohl ještě krátkodobá aktiva včetně koruny ‚vytrestat,“ domnívají se.

Tuzemská měna v posledním roce oslabuje vůči jednotné evropské měně o necelých osm procent. Rozdílný je ovšem vývoj v posledním měsíci – zatímco k dolaru ztrácí, vůči euru naopak mírně získává.

Ekonom Barotov usuzuje, že tento rozdílný vývoj je dán inflací v eurozóně, která je momentálně v důsledku slabšího ekonomického růstu menším problémem než v USA.

„Proto se neočekává, že Evropská centrální banka (ECB) bude muset být stejně přísná jako americký Fed. Je tak mnohem pravděpodobnější, že úrokové sazby ECB začnou klesat dříve než v USA. Úrokový diferenciál se tak může ve druhé polovině roku začít zvětšovat ve prospěch české koruny,“ říká ekonom Barotov.

Současně však upozorňuje na potenciální dovoz americké inflace do evropských států, a to zejména s ohledem na zdražení ropy od začátku letošního roku. Ve světě komodit se totiž obchoduje především v dolarech, a slábnutí koruny se tak projeví například na totemech českých pump. Ke všem nejistotám, které na trhu s černým zlatem nyní panují, se tak přidává další aspekt, který řidiče nepotěší.

Dalším podobným oborem je také elektronika, i u ní kromě potíží v Rudém moři hraje slabá koruna velkou roli v dalším zdražování.

„To je výrazně proinflační faktor a může se to se zpožděním projevit v evropských inflačních údajích. To by mohlo zbrzdit trajektorii snižování úrokových sazeb ECB, a koruna by tak při obnově inflačních tlaků v eurozóně mohla znovu lehce oslabit,“ uzavírá ekonom BH Securities.