Článek
Rok 2023 byl pro českou korunu jako na houpačce – zažila jak výrazné posílení, tak i značné oslabení vůči oběma hlavním světovým měnám, tedy k euru i dolaru.
Ekonomové, které oslovil SZ Byznys, se vesměs shodují, že si koruna loni vedla nad očekávání dobře, zejména v kontextu posilování v první polovině roku, kdy se v dubnu dostala poblíž historicky nejsilnějším úrovním z léta 2008, tedy pod 24 korun za euro.
To vše ve světle přetrvávajících geopolitických rizik a ne příliš pozitivního ekonomického výkonu tuzemské ekonomiky.
„Z tohoto pohledu bylo posilování koruny nad očekávání a i vývoj v druhé polovině roku lze hodnotit opět spíše pozitivně, jelikož ekonomická situace pro tuzemskou ekonomiku nepřinášela z pohledu koruny pozitivní faktory,“ hodnotí vývoj domácí měny Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Koruna za celý loňský rok dosáhla průměru kolem 24 korun za euro a vůči jednotné evropské měně oslabila o více než dvě procenta na úroveň 24,70 Kč za euro. Proti americkému dolaru zakončila loňské obchodování téměř na totožných úrovních, na jakých rok odstartovala, tedy kolem 22,35 koruny za dolar.
Česká měna zakončila loňský rok vůči euru (modrá křivka) a dolaru na podobných úrovních, na jakých rok 2023 odstartovala. Pro její vývoj v letošním roce bude klíčová první polovina roku, shodují se ekonomové.
Hvězdný začátek roku
„Loňský rok byl pro korunu jednoznačně úspěšný, a to zejména v globálním kontextu i v rámci regionu. V závěru roku jsme sice viděli korunu na slabších hodnotách, ale z dlouhodobého hlediska je stále velmi silná,“ říká měnový stratég František Táborský z londýnské pobočky banky ING.
Připomíná, že koruna na globální úrovni úspěšně čelila zvyšování úrokových sazeb hlavních centrálních bank, tedy amerického Fedu a Evropské centrální banky (ECB), ale také rekordně silnému americkému dolaru a vysoké rozkolísanosti finančních trhů vyvolané geopolitickou situací.
Podle devizového analytika Jana Berky z finanční skupiny Roklen se o „hvězdný“ začátek loňského roku postarali především domácí exportéři nabírající eurové úvěry, které následně převáděli do korun, čímž koruně pomohli vyšplhat na silnější úrovně.
„Tím však její posilování skončilo, do hry se totiž vložily zejména zahraniční faktory. V březnu kurz oslabil vinou bankovní nervozity v USA a krátce i v Evropě. Slušnou odolnost domácí měny jsme naopak viděli u geopolitických událostí, které se naštěstí netýkaly Evropy, jako v době napadení Ukrajiny Ruskem,“ tvrdí Berka.
Trhy sází na pokles sazeb
V letošním roce bude kurz domácí měny pravděpodobně ovlivňován několika klíčovými faktory, naznačují dále ekonomové.
Podle Seidlera z ČBA to bude především míra ekonomického ochlazení eurozóny, zejména Německa, což bude dopadat i na tuzemskou exportně zaměřenou ekonomiku, ale také rychlost snižování úrokových sazeb jak ze strany České národní banky (ČNB), tak Evropské centrální banky.
„V kurzech je zaceněno poměrně výrazné snížení sazeb ze strany ČNB, a to o více než tři procentní body. Navzdory tomuto zacenění se koruna pod výraznější tlak nedostává, ačkoli se úrokový diferenciál oproti eurozóně v letošním roce citelně sníží,“ vysvětluje Seidler.
Úrokový diferenciál je rozdíl mezi úrokovou mírou v tuzemsku a zahraniční. Pokud je tato míra vyšší v tuzemsku, jde o kladný diferenciál. V opačném případě mluvíme o záporném úrokovém diferenciálu. Peníze, které hledají zhodnocení v zemích s vysokými úroky – takzvané „hot money“ –, představují poptávku po měně země s vysokými úroky.
ČNB si počká
Trh na snížení sazeb sází už delší dobu. ČNB si však bude chtít být podle ekonomů jista, že první uvolnění měnové politiky přijde v situaci, kdy budou inflační očekávání dostatečně ukotvená a nebude hrozit další nastartování inflace. Podle Berky z Roklenu tomu však nic nenasvědčuje.
„ČNB si bude chtít počkat především na začátek letošního roku a na výsledek lednového efektu přecenění. Aktuálně trh sází na to, že by se úroky mohly v příštím roce dostat ze sedmi procent až na hodnoty začínající čtyřkou. Jakékoliv rychlejší snižování úroků by mohlo být rizikem slabšího kurzu. Záleželo by však na tom, v jakém ekonomickém a tržním prostředí by se rychlejší pokles sazeb odehrál,“ vysvětluje analytik.
Táborský z ING se domnívá, že koruna bude mít nejtěžší období na začátku roku a naopak v druhé polovině by měla opět začít posilovat. První čtvrtletí by podle něj mělo být ve znamení začátku snižování sazeb ČNB, což je pro korunu negativní zpráva, kterou trhy budou muset absorbovat.
„Také prozatím není jasné, kdy začnou snižovat sazby další centrální banky, zejména Fed a ECB. Pokud by to bylo později, což je náš základní scénář, je to další negativní zpráva pro korunu, k čemuž se přidává i silný americký dolar. Naopak později v letošním roce uvidíme oživení ekonomiky, slabší americký dolar a zároveň trhy plně přizpůsobené snižování sazeb ČNB,“ předpovídá Táborský.
