Článek
Nejnovější průzkum agentury Reuters z dubna ukazuje, že česká koruna by měla vůči euru během příštích 12 měsíců ukrojit část předchozích zisků a dostat se na úroveň 23,86 korun za euro. To představuje oslabení o necelá dvě procenta od současných hodnot 23,41 Kč/EUR.
Česká koruna přitom v letošním 1. čtvrtletí ekonomy překvapovala a přes všechny problémy, které se objevily na světových finančních trzích, posílila. Od začátku roku do konce března přidala proti euru celkem 70 haléřů, tedy posílila o 2,8 procenta.
Posilování měny zjednodušeně znamená, že za stejné množství korun, dostaneme při nákupu například více eur. Silná koruna tak v reálu znamená třeba levnější pohonné hmoty, protože ropa se nakupuje za eura či dolary, také je příznivá pro české turisty v zahraničí. Naopak ale komplikuje život českým exportérům. Ti totiž za své výrobky dostávají právě eura, ale při jejich směně na koruny, které potřebují pro výplaty zaměstnancům, mají nakonec v ruce méně domácí měny.
Aktuální výhled oslovených analytiků předpovídá, že koruna sice o část předchozích zisků vůči euru může přijít, ale i tak nepřekročí psychologickou bariéru 24,00 Kč/EUR, pod kterou se hned zkraje letošního roku dostala.
Je dobré připomenout, že slabší kurz koruny očekávalo mnoho expertů již v předchozích měsících. Tuzemská měna však veškeré predikce – kromě kratšího škobrtnutí v první polovině března – zatím zvesela ignoruje a stoupá vzhůru.
Oslabí i forint
Ale nejen naší měně předpovídají odborníci v horizontu jednoho roku „odevzdávání“ části předchozích zisků – týkat by se mělo i maďarského forintu. Ten podle posledních odhadů bude atakovat kurz 385,00 EUR/HUF, tedy stejně jako v případě koruny asi o dvě procenta slabší úrovně proti těm současným.
„Společně s českou korunou zůstává maďarský forint za současných tržních podmínek naší oblíbenou měnou střední a východní Evropy. Maďarská centrální banka dala jasně najevo, že snížení sazeb v tuto chvíli není na stole,“ uvedl ekonom ING Peter Virovacz. Přesto, že forintu analytici předvídají mírné odevzdání zisků vůči euru, neměl by ale oslabit nad úroveň 400 forintů za euro.
Virovacz také dodal, že současná 13procentní hlavní úroková sazba maďarské centrální banky by měla být nadále atraktivní z hlediska takzvaných „carry trade“. To je strategie investorů, která spočívá v půjčování si peněz v měně s nižší úrokovou sazbou a investování těchto peněz v měně s vyšší úrokovou sazbou, na tomto rozdílu se pak snaží profitovat.
Také Česká národní banka (ČNB) zatím rozptyluje očekávání trhu ohledně uvolňování měnové politiky a hlavní sazbu zatím drží na sedmi procentech. Zároveň je připravena korunu bránit proti prudšímu oslabení, jak minulý týden po zasedání bankovní rady připomněl guvernér ČNB Aleš Michl. To tuzemské měně dodává vítr do zad, protože investoři vědí, že ČNB je kdykoli ochotna korunu posílit prodáváním peněz ze svých devizových rezerv.
Zlotý čeká opačný scénář
Opačným směrem, než analytici předpovídají koruně a forintu, by se pak měla vydat měna sousedního Polska. Zlotý podle expertů získá půdu pod nohama a proti euru zpevní do jednoho roku o procento, tato měna totiž zůstala odolná vůči nedávným turbulencím v bankovním sektoru.
Kurz zlotého podle analytiků i nadále nejvíce ovlivňují především domácí faktory. Patří mezi ně například obavy z nedostupných fondů Evropské unie a ochoty polské centrální banky dále nezvyšovat úrokové sazby, což může ve finále kurz zlotého tlačit na slabší úrovně.
I tak ale čerstvá prognóza Reuters značí mírné posílení sousední měny proti euru. Její růst ale bude s největší pravděpodobností omezen, právě kvůli zmíněným domácím faktorům. Medián odhadu nyní počítá s kurzem na konci prvního čtvrtletí roku 2024 kolem 4,63 zlotých za euro ze současných 4,68.
„Zachováváme si mírně optimistický výhled,“ uvedla polská Bank Millennium s tím, že klesající inflace v letošním roce a zmenšující se deficit běžného účtu polskou měnu podpoří. „Riziko výraznějšího oslabení zlotého se podle nás systematicky snižuje,“ dodali analytici polské banky.
