Koruna „odnáší“ čekání trhů na první snížení sazeb i výroky lidí z ČNB

Česká koruna v posledních měsících vůči euru odmazává předchozí tučné zisky a oproti svým dubnovým maximům je slabší již o necelou korunu. Během pátečního obchodování se kurz přehoupl nad úroveň 24 korun za euro, kam krátce nakoukl naposledy v březnu. Oslabování měny v tomto případě znamená, že na nákup eura potřebujeme více korun.

Silná koruna je výhodná pro české turisty, kteří za eura utratí méně korun, ale škodí českým exportérům. Ti za své výrobky dostávají placeno v eurech, za které ale při směně dostanou méně korun, které potřebují na výplaty svých českých zaměstnanců.

Podle odborníků stojí za oslabením tuzemské měny sázky trhu na postupné snižování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB). Trhy aktuálně věří, že ČNB zahájí proces snižování úroků již ve třetím čtvrtletí letošního roku a že hlavní sedmiprocentní sazba by se mohla do konce roku dostat pod šestiprocentní hranici.

Tím by byla koruna v očích investorů méně atraktivní, výnosy z investic do koruny by se totiž snížily. Investoři by se tedy mohli poohlížet po alternativách s atraktivnějšími výnosy. Evropská centrální banka navíc půjde s velkou pravděpodobností se sazbami ještě nahoru. Rozdíl mezi úroky obou centrálních bank, takzvaný úrokový diferenciál, se tak nejspíš ještě ztenčí, což naší měně nemusí hrát do karet.

„Za oslabováním koruny stojí především blížící se zasedání Evropské centrální banky a amerického Fedu (centrálního bankovního systému USA, pozn. red.),“ sdělil analytik společnosti Purple Trading Jaroslav Tupý. Obě centrální banky budou o úrocích rozhodovat již příští týden.

„Centrální bankéři už dlouho drží hlavní sazbu na sedmi procentech v rámci boje s vysokou inflací. Ta jde ovšem v posledních měsících dolů a za červen se dostala pod magickou desetiprocentní hranici. Inflace v průmyslu dokonce za stejný měsíc klesla na 1,9 procenta. Vyvstává jednoznačná otázka, zda ČNB půjde se sazbou také dolů,“ uvedl analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin.

„Stále častěji se začne hovořit o možném snížení sazeb, jelikož opodstatněnost vysokých sazeb v době snižující se inflace padá, ale nižší sazby znamenají nižší atraktivitu domácí měny a ta na to konto klesá,“ dodává Volf, podle nějž se dá v příštích měsících očekávat vyšší rozkolísanost koruny s jejím dalším možným oslabením.

Půdu pod nohama ztrácí česká měna i vlivem posledních komentářů členů bankovní rady ČNB. Například Tomáš Holub, který byl dlouhodobým zastáncem dalšího zvyšování úroků, momentálně smysl v dalším zpřísňování měnové politiky nevidí. Už je na to podle něj pozdě.

Podle radního Jana Kubíčka je současné nastavení politiky dostatečně přísné na to, aby dostalo inflaci ke dvouprocentnímu cíli centrální banky. „To však zároveň znamená držet úrokové sazby na této úrovni po delší dobu. Sázky trhu na snížení hlavní sazby již ve třetím čtvrtletí jsou tak pravděpodobně předčasné,“ uvedl začátkem měsíce Kubíček. V totožném duchu se vyjadřuje také guvernér Aleš Michl.

I podle viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové jsou momentální podmínky financování dostatečně utažené. Naposledy to zmínila tento týden v úterý v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny. Zamrazilová ovšem dodala jednu zásadní věc. A to, že centrální bankéři již řeší otázku, kdy začít úrokové sazby snižovat.

„Trhy si to přebraly tak, že úrokové sazby půjdou dolů dříve a výrazněji - do konce letošního roku o více než jeden procentní bod,“ uvedl devizový analytik Jan Berka z finanční skupiny Roklen.

„Komentáře Zamrazilové jdou částečně proti dosavadní komunikaci ČNB, která opakovaně odmítala spekulace trhu o snižování sazeb. Proto Guvernér Michl mluvil o tom, že bankovní rada řeší otázku, zda ponechat sazby beze změny či je ještě dál zvýšit,“ upozorňuje na komunikační rozkol analytik Pavel Ryska z J&T Banky.

Zamrazilová začátkem týdne rovněž podotkla, že vzhledem k současné úrovni koruny centrální banka očekává k euru její další oslabení přibližně o jednu korunu v horizontu jednoho roku. To by představovalo téměř čtyřprocentní pokles od aktuálního kurzu.

Podle poslední prognózy přitom ČNB počítá s asi polovičním propadem domácí měny, než o kterém viceguvernérka před pár dny hovořila. Podle analytiků proto není divem, že koruna po jejích slovech zamířila ke slabším hodnotám.

„Bude důležité, zda jde o obrat ve výhledu a komunikaci části bankovní rady ČNB anebo jen názor viceguvernérky Zamrazilové,“ dodává analytik Ryska.

Centrální banka se v posledních několika měsících snaží svojí rétorikou udržet českou korunu na silnějších pozicích, ovšem projev Zamrazilové z počátku tohoto týdne tuto pozici částečně podkopal, shodují se analytici. Podle nich stále ještě silná koruna tak v tuto chvíli stojí na poměrně křehkých základech a nepomáhá jí ani celkově pozitivní nálada na globálních finančních trzích.

„K žádnému dramatickému oslabení by však dojít nemělo,“ domnívá se ekonom Jan Bureš z Patria Finance. Pokud by se k němu schylovalo, mohla by podle něj centrální banka zasáhnout a korunu na citelně slabší úrovně nenechat sestoupit. To také na posledních zasedáních guvernér Michl opakovaně připomíná.

„Přestože ČNB časem nemusí slabší koruna vadit, rozhodně nebude chtít nyní vidět její skokové oslabení. Navíc máme za to, že aktuální sázky na letošní pokles úrokových sazeb v Česku jsou přehnané, což by mělo výhledově zčásti tlumit prodejní tlaky na koruně,“ odhaduje Bureš.