Článek
Česká měna pokračuje ve vylepšování svých více než desetiletých maxim vůči euru. Již v prvním lednovém týdnu se koruna dostala na nejsilnější pozici k euru od podzimu roku 2012. V současnosti je koruna vůči jednotné evropské měně nejsilnější od léta 2011.
Ve čtvrtek kolem 15:00 našeho času se kurz koruny pohyboval poblíž úrovně 24,21 za euro, nakonec uzavřela obchodování na úrovni 24,22 za euro. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online. Od začátku letošního roku česká měna vůči euru posiluje o téměř 2,5 procenta.
Impulsem k posilování české měny v posledních týdnech bylo zvýšení úroků, o kterém rozhodla Česká národní banka na předvánočním zasedání bankovní rady. Základní úroková míra tehdy vzrostla o jeden procentní bod na 3,75 procenta.
Od června loňského roku, tedy od doby, kdy ČNB poprvé od února 2020 zvýšila sazby, je česká měna proti euru silnější o pět procent.
Problémy exportérů
Asociace exportérů varuje před následky dalšího zvyšování základní úrokové sazby České národní banky, posilování koruny vůči euru znamená pro české exportéry podle asociace roční ztrátu stovek miliard korun, jak uvedl její místopředseda Otto Daněk.
„Každé posílení koruny o jednu korunu vůči průměru kurzu eura za rok 2021 ve výši 25,645 Kč/EUR odnese exportérům v tomto roce 200 miliard korun a z hrubého domácího produktu (HDP) ubyde 15 miliard Kč,“ uvedl Daněk.
Vývoz zboží v listopadu podle posledních dat Českého statistického úřadu meziročně stoupl o 8,1 procenta na 380,4 miliardy korun. Export do států Evropské unie se na celkovém vývozu Česka podílel zhruba 66 procenty, proti listopadu 2020 vzrostl o 8,2 procenta na 250,7 miliardy korun.
Samotné posilování koruny však podle Daňka není jediným problémem, je jen dalším v řadě, který firmy ohrožuje. Prvním problémem, který se vleče již řadu let, je nízká úroveň nezaměstnanosti, která v listopadu dosáhla 3,3 procenta a v prosinci 3,5 procenta, což prakticky znemožňuje možnost dalšího růstu výkonů.
„Na trhu práce není téměř nikdo, kdo by chtěl a uměl pracovat, a příchody a zároveň velmi rychlé odchody těchto pracovníků z firem jen zvyšují režijní náklady, ale nepřinášejí růst výroby. Tato situace se ještě zhoršila při odchodu pracovníků z třetích zemí v průběhu covidových vln v období 2020 až 2021,“ dodal Daněk.
To vyvolává obrovský tlak na mzdy a protože žádný zaměstnavatel nechce přijít o své zaměstnance, tak někdy více, někdy méně mu většina zaměstnavatelů v této době podlehne.
„V každém případě však růst produktivity práce výrazně pokulhává za růstem mezd a situaci navíc zhoršuje i skutečnost, že platy ve státním sektoru jsou dnes již výrazně vyšší než mzdy v průmyslu, což ještě dále zvyšuje konkurenci na trhu práce,“ dodává Otto Daněk.
Vydrží česká měna silná?
Tuzemská měna se vůči euru již aktuálně pohybuje na silnějších úrovních, než odhadovala v poslední prognóza ČNB, která počítala s kurzem 24,40 Kč za euro. Co tedy může koruna dělat v nejbližších týdnech před únorovým zasedáním ČNB?
„V následujících čtrnácti dnech nečekáme z domácí scény prakticky žádná významnější čísla a z globálních událostí bude pro korunu stejně jako pro ostatní středoevropské trhy klíčové zasedání Fedu,“ uvedl Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
Strach z vyšších amerických sazeb totiž může podle Bureše odrazovat globální hráče od rizikovějších nebo méně likvidních lokalit, ke kterým se řadí i Česko. „Zatím se sice tyto obavy na českém trhu příliš neprojevovaly, ale co není, může být,“ odhaduje Bureš.
Nálada na globálních trzích může být podle ekonoma pro korunu časem čím dál důležitější, vzhledem k horší vnější bilanci a rychlému přílivu krátkodobého zahraničního kapitálu v posledních měsících uplynulého roku. Nestabilita zahraničního „horkého“ kapitálu může být v budoucnu zdrojem výraznější volatility.
