Koruna je zranitelná, ale „knock-out“ nedostane, tvrdí odborníci

Koruna je v posledních týdnech úzce svázaná s vývojem polského zlotého, který oslabil v důsledku nečekaně prudkého snížení sazeb polskou centrální bankou. Ta na svém posledním zasedání snížila úroky o tři čtvrtiny procentního bodu, což zlotý „odskákal“.

A právě s polskou měnou oslabila i ta česká, která je podle ekonomů momentálně lehce zranitelná. Pomyslnému „knock-outu“ by se však měla úspěšně vyhnout, shodli se odborníci v úterním pořadu Fresh z dílny Finančních trhů ČSOB.

Koruna má za sebou poměrně složité dva měsíce. Od srpnového zasedání České národní banky (ČNB), kdy bankovní rada po více než roce rozhodla o formálním ukončení intervenčního režimu na podporu koruny, je domácí měna rozkolísaná a její oslabení se nápadně zrychlilo.

„Ihned po ukončení intervenčního závazku jsme očekávali, že nastanou dvě věci. Za prvé, že koruna bude slabší a za druhé, že bude taky podstatně zranitelnější. Jednoduše proto, že jí bude chybět garance ze strany ČNB,“ uvedl makroekonomický analytik ČSOB Dominik Rusinko, podle nějž se tento scénář naplňuje.

Proč však polský zlotý stahuje i českou korunu? Rusinko pro to má snadné vysvětlení. Velcí investoři vnímají celý středoevropský region, kam patříme my i Polsko, poměrně stejnou optikou.

„Takže trhy si rozhodnutí polské centrální banky vyhodnotily tak, že jejich centrální banka se chová podobně jako ČNB, což ale víme, není úplně pravda. Každopádně ta negativní nálada se jednoduše přelila i do Česka. Důsledkem je, že polský zlotý potápí i českou měnu,“ vysvětluje Rusinko.

Svázanost zlotého s korunou je podle něj v posledním měsíci na první pohled vidět, což může korunu ovlivňovat i nadále. „Ve středu navíc máme další zasedání polské centrální banky. Uvidíme, jestli dojde k dalšímu překvapení a centrální banka dále sníží úrokové sazby více, než čekají trhy,“ upozorňuje ekonom.

Připomíná také, že za necelé dva týdny se v Polsku konají parlamentní volby, což bude korunu krátkodobě udržovat v napětí a lehké nervozitě.

S jeho tvrzením souhlasí také specialistka na devizové obchody Magdaléna Kutnerová z oddělení dealingu banky ČSOB.

„Koruna se stala opět extrémně citlivou na dění na globálních trzích. Byli jsme svědky jejího více než dvouprocentního oslabení proti euru po nečekaném rozhodnutí polské centrální banky. Koruna k euru rychle seběhla na nejslabší úrovně od listopadu loňského roku,“ hodnotí vývoj domácí měny Kutnerová.

Tato situace podle ní vytvořila příležitost pro exportéry zajistit si své kurzy prostřednictvím tradičních zajišťovacích nástrojů. Slabou korunu totiž vítají exportéři, protože slabší kurz jim zvyšuje konkurenceschopnost na zahraničních trzích. Za stejné množství zboží nebo služeb totiž dostanou více korun.

Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš očekává, že největší prodejní tlak může korunu postihnout v první polovině příštího roku. Za hlavní důvod považuje postupně se zužující úrokový diferenciál, tedy rozdíl úrokových sazeb mezi Českem a eurozónou, potažmo i Spojenými státy.

„ČNB půjde se sazbami dolů podstatně dříve než americká i Evropská centrální banka, takže lze korunu očekávat na ještě slabších úrovních,“ předvídá Bureš. Pro zahraniční investory totiž bude postupně mizet hlavní lákadlo, které představuje právě kladný rozdíl mezi úroky.

„Ten pomáhal koruně ještě do začátku letošního roku, aby se držela na docela atraktivních a silných úrovních. Jenže tento faktor vymizí a důsledkem může být oslabení koruny někam k úrovním 24,60 až 24,70 za euro,“ odhaduje Bureš. V úterý se kurz koruny pohyboval kolem úrovně 24,48 Kč.

Jistý zlom by měl podle ekonomů nastat teprve kolem roku 2025, kdy by měla tuzemská měna opět nacházet důvody pro postupné posilování.

„Tím hlavním bude narovnávající se nerovnováha v české ekonomice, dočkáme se lepších ekonomických čísel, ať už jde o svižnější hospodářský růst, zkrocení inflace nebo přebytky na obchodním účtu, které koruně mohou pomoci,“ shodují se Bureš s Rusinkem.

Tuzemská měna je slabší nejen vůči jednotné evropské měně, mnohem rychleji totiž ztrácí také vůči americkému dolaru. Ještě v dubnu byl jeden dolar k mání za 21 korun, dnes je kurz slabší o 11 procent na úrovni 23,38 Kč za dolar.

Ekonom Rusinko to přisuzuje vývoji kurzu eura proti dolaru. Zatímco euro ztrácí půdu pod nohama, dolar nabírá na síle, což se propisuje rovněž do kurzu koruny k dolaru.

„Americké ekonomice se daří podstatně lépe než ekonomice eurozóny a hlavně mnohem lépe než té německé, která je pro náš region klíčová. Ta momentálně přešlapuje na místě a nejspíše ještě nějakou dobu bude. Do toho jsou americké sazby na vyšších úrovních než sazby v eurozóně,“ vysvětluje ekonom příčiny silnější americké měny.

Připomíná ještě jeden důležitý aspekt, který Evropa stále ještě úplně nevyřešila. „Je to riziko vyšších cen energií, protože s tímto prostě Spojené státy problém nemají. Když se podíváme, kolik stojí plyn v USA, tak je to asi šestina proti evropským cenám. Je to tedy konkurenční výhoda, která se nakonec i v kurzu může promítat,“ dodává.

Kam až může tuzemská měna vůči dolaru oslabit, je podle Rusinka těžko předvídatelné. Domnívá se však, že síla dolaru může ještě nějakou chvíli vydržet, i s ohledem na výše zmíněné argumenty.

„Nicméně ve střednědobém a dlouhodobém horizontu spíše očekáváme, že by měl dolar ztrácet, respektive, že by euro mělo znovu posilovat s tím, jak se bude normalizovat hospodářská situace v eurozóně,“ uzavírá Rusinko.