Koruna během roku mírně oslabí, tipuje nejnovější průzkum

Česká koruna může v horizontu příštích měsíců oslabit. Alespoň tak to očekávají analytici, které v rámci průzkumu oslovila agentura Reuters. Hlavní příčinou je podle nich utlumenější výkon tuzemské ekonomiky a také celková negativní nálada na globálních finančních trzích.

Česká měna vůči euru podle scénáře analytiků v průběhu 12 měsíců oslabí na úroveň 24,55 za euro, což se mírně odlišuje od předešlého průzkumu, který korunu viděl na 24,60 za euro. V pátek dopoledne se kurz koruny k euru pohyboval kolem 24,45, tedy deset haléřů od odhadované úrovně.

Výkon koruny posledních několik měsíců podporují především intervence České národní banky (ČNB). Ta na světových trzích nakupuje koruny za své devizové úspory a zvyšuje tak zájem o českou měnu. Tím brání v jejím prudším oslabení. Pokud by totiž koruna výrazně oslabila, zvýšily by se náklady na dovoz zboží (zejména energií) do Česka, což by dále posilovalo inflační tlaky.

Svůj výhled na vývoj koruny představila ve čtvrtek i ČNB v rámci své nejnovější, podzimní prognózy. V té centrální banka předpokládá v letošním roce průměrný kurz koruny 24,60 koruny za euro. Příští rok by měl kurz být 24,80 koruny za euro. V srpnu odhadovala letošní kurz na 24,80 koruny za euro a pro příští rok 25,70 koruny za euro.

Podle analytiků bude režim intervencí pokračovat i v příštím roce. To je v souladu i se slovy guvernéra ČNB Aleše Michla, který na čtvrteční tiskové konferenci po zasedání bankovní rady zopakoval, že centrální banka nenechá korunu výrazně oslabit.

Podle člena bankovní rady Tomáše Holuba je relativně silná měna pozitivním faktorem. Slabší kurz v prostředí vysoké inflace by podle něj nebyl vítaný faktor, pouze by „přiléval olej do ohně a přiživoval inflaci“.

„O ukončení intervencí by se dalo uvažovat až ve chvíli, kdy by se kurz stabilizoval na úrovni přijatelné pro banku i bez podpory. Nejsem si jist, že v situaci poměrně turbulentních globálních finančních trhů můžeme doufat, že k tomu dojde v nejbližší době,“ řekl Holub agentuře Reuters.

ČNB od poloviny května vydala na intervence podle všeho v přepočtu již přes 800 miliard korun, tedy více než pětinu jejich celkového objemu. Zatím má ale i nadále dost „palebné síly“ k pokračování intervencí.

Měny střední a východní Evropy se dostaly pod prodejní tlak v důsledku energetické krize a zvyšování úrokových sazeb po celém světě. Nejvíce je však podle analytiků poznamenán maďarský forint, protože vysoké účty za energie se negativně projevují na běžném účtu Maďarska.

Maďarská centrální banka zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu na 13 procent, což je téměř dvojnásobek úrovně ostatních zemí střední Evropy. Od té doby ale preferuje stabilitu základní sazby a měnové podmínky zpřísňuje pomocí jiných opatření. Například prostřednictvím jednodenní depozitní sazby ve výši 18 procent. Depozitní sazbou centrální banka úročí peníze, které si u ní ukládají komerční banky.

Co se tedy týče výhledu pro forint, ten by měl podle průzkumu v příštích 12 měsících překonat úroveň 400 za euro. Budapešť zároveň pracuje na uvolnění financí od Evropské unie a nerovnováha na běžném účtu se podle analytiků začíná zlepšovat.

Experti odhadují, že maďarská měna by mohla v ročním horizontu proti euru posílit o tři procenta, což by z forintu udělalo „tahouna“ mezi středoevropskými měnami.

Forint dosáhl 13. října na rekordní minimum 434,40 za euro. Maďarskou měnu srážel silný dolar, závislost země na dovozu energetických surovin z Ruska i spory vlády v Budapešti s Evropskou unií kvůli porušování principu právního státu, uvedla agentura Reuters.

Od té doby ale forint k evropské společné měně posílil o více než sedm procent. V pátek dopoledne stál jeden forint přibližně 403 eur a další posílení ho dle průzkumu ještě čeká. Během jednoho roku by měl zpevnit na hladinu 394,55 za euro.