Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Co se v analýze dočtete
- Dominance americké měny znehodnocuje ostatní po celém světě, zhoršuje vyhlídky pro globální ekonomiku a dopadá na ziskovost nadnárodních společností.
- Pokud by se situace v Evropě vinou války zhoršila a k tomu americká inflace dále vzrostla, dolar může ještě prudce růst. Nejvíce by tak ztrácely menší měny jako česká koruna, polský zlotý nebo třeba maďarský forint.
- Oslabování koruny proti dolaru bude mít na českou ekonomiku z širšího pohledu negativní dopad. Koruna vůči dolaru od začátku roku ztrácí zhruba 10 procent, což v dovozních cenách bude nepochybně postupně vidět.
- Klíčové komodity a vstupy pro výroby se obchodují v americké měně. I z našeho pohledu tak silnější dolar znamená další zdražení vstupů a tedy další proinflační faktor v již tak rozvířeném inflačním prostředí.
Americký dolar má nakročeno k nejlepšímu ročnímu výkonu od roku 1997, ale pro svět to nemusí být dobrá zpráva. Současná dominance americké měny totiž znehodnocuje ty ostatní po celém světě, zhoršuje vyhlídky pro globální ekonomiku a v neposlední řadě dopadá na ziskovost nadnárodních společností.
Dolar, který je zároveň světovou rezervní měnou, pohání globální ekonomiku. Před koronavirovou pandemií probíhalo v americké měně 90 procent všech devizových transakcí a hodnota obratu denních obchodů dosahovala šesti bilionů dolarů. A to díky turistům používajícím své kreditní karty až po společnosti provádějící velké mezinárodní investice.
Dolar jako nejdůležitější světová měna v dobách nepokojů často roste, částečně proto, že jej investoři považují za relativně bezpečný a stabilní. Především díky těmto faktorům má americký dolar za sebou nejlepší pololetí za více než deset let.
„Posilování dolaru je primárně výsledkem války na Ukrajině a všech jejích důsledků. Z nich je v tuto chvíli nejzásadnější hrozba výrazného omezení či zastavení dodávek plynu z Ruska do Evropy a samozřejmě s tím související cenový dopad do všech energetických surovin,“ říká Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.
Inflace nejen ve Spojených státech zároveň hledá svůj vrchol, úrokové sazby se takřka po celém světě zvyšují a obavy z hospodářského růstu se prohlubují. A podle ekonomů je toto celkem „slušný“ toxický mix, který může vést až ke globální recesi.
Hodnota dolaru se měří podle takzvaného dolarového indexu, ve kterém je zastoupeno šest hlavních světových měn, jako například euro či japonský jen. Podle tohoto měřítka je americká měna letos silnější asi o deset procent, a dostala se tak na své dvacetileté maximum. A to je obrovský pohyb, vezmeme-li v úvahu, že index dolaru se v klidném období na denní bázi vyvíjí o nepatrné zlomky.
Začátkem tohoto měsíce se kurz japonského jenu vůči dolaru propadl dokonce na 24leté minimum a euro poprvé od roku 2002 kleslo na paritu, tedy na kurz jedna ku jedné vůči dolaru. Ale můžeme si vybrat téměř jakoukoli jinou měnu na světě - kolumbijské peso nebo indickou rupii, polský zlotý nebo jihoafrický rand - a pravděpodobně zjistíme, že vůči dolaru ztratila na hodnotě, zejména v posledních zhruba šesti měsících.
Přísnější Fed
Faktory, které otřásají světovou ekonomikou, částečně vysvětlují, proč americká měna najednou tolik posílila. Zatímco centrální bankéři po celém světě se snaží zkrotit inflaci zvyšováním úrokových sazeb, americká centrální banka (Fed) postupuje rychleji a agresivněji než většina ostatních.
V důsledku toho jsou nyní sazby ve Spojených státech výrazně vyšší než v mnoha jiných velkých ekonomikách. To přitahuje investory, které lákají vyšší výnosy i z relativně konzervativních investic, jako jsou státní dluhopisy. A s přílivem peněz do těchto aktiv se pochopitelně zvyšuje hodnota dolaru.
Od šedesátých let 20. století byla americká měna silnější pouze třikrát, jak zmiňují analytici americké investiční banky Bank of America. Ti se zároveň domnívají, že za více než polovinou letošního růstu dolaru stojí poměrně agresivní měnová politika Fedu.
Americký dolar je širokým spektrem investorů vnímán jako takzvaný bezpečný přístav, kam investoři přelévají svůj kapitál v době zhoršujících se hospodářských podmínek a turbulencí na akciových trzích, čehož jsme v současné době nepochybně svědky. Jedním z dalších důvodů, proč dolar nabírá na síle, jsou i zvyšující se ceny energetických komodit.
Vysoké ceny energií totiž zasahují ekonomiky dovozců, kam patří většina Evropy včetně Česka, o dost více než ekonomiku Spojených států, která je na nákupu ropy a plynu ze zahraničí daleko méně závislá.
Pro spotřebitele plus, pro firmy minus
Silný dolar je pro americké spotřebitele a podniky dvousečnou zbraní. Na jedné straně podporuje nákupy na domácím trhu, na druhé straně však snižuje příjmy nadnárodních firem. Například společnost Microsoft v červnu snížila výhled zisku poté, co v dubnu uvedla, že silný dolar snížil její příjmy za první tři měsíce roku přibližně o 300 milionů dolarů.
Společnost Apple generuje více než 60 procent svých tržeb mimo Spojené státy a stejně jako další technologičtí giganti, kteří mají dominantní postavení v mnoha akciových indexech, bude pravděpodobně silným dolarem trpět, až v nadcházejících týdnech zveřejní své nejnovější finanční výsledky v rámci výsledkové sezony.
Někteří tržní stratégové odhadují, že posílení dolaru sníží růst zisků společností v širokém indexu S&P 500 v letošním roce o pět procent, tedy zhruba o 100 miliard dolarů. Podle indexů sestavovaných společností S&P Dow Jones Indices si společnosti, které generují většinu svých příjmů ve Spojených státech, v současné době vedou lépe než jejich konkurenti s větší mezinárodní expozicí, jak potvrzuje grafika níže.
Naše měna, váš problém
Mnoho podniků a vlád v zahraničí si půjčuje v dolarech a síla této měny je velkým problémem, což platí zejména pro chudší země, které mají dluh denominovaný v dolarech. „Dolar je naše měna, ale váš problém,“ řekl bývalý ministr financí USA John Connally svým protějškům na summitu na počátku 70. let. A v tomto případě to skutečně problém je.
Nejvíce budou pravděpodobně postiženy země, kde dolarový dluh představuje velkou část jejich hrubého domácího produktu. Splácení úroků věřitelům v dolarech se stalo obzvláště obtížným pro země s rychle oslabujícími měnami, jako je Argentina, Turecko či Srí Lanka. Mezinárodní měnový fond navíc varuje, že do podobné situace se může dostat řada dalších zemí, zejména pak asijských.
Státy si na mezinárodních trzích půjčují právě v amerických dolarech, aby mohly nakupovat a dovážet do země suroviny, které potřebují a které se zároveň jinak než za dolary neobchodují. Výrazně posilující americká měna tím pádem prodražuje nejen správu dluhu, ale rovněž většinu dovozu. Mnoho států se tak může lehce dostat do situace, kdy jim dojdou devizové rezervy a své dluhy zkrátka nebudou schopny splácet.
Některé měny dolar poráží
Některé měny ale mají letos vůči dolaru naopak navrch. Růst cen energií a potravin, který se zrychlil po ruské invazi na Ukrajinu, byl přínosem pro měny zemí, jako je Angola, která je významným producentem ropy. Uruguay je zase významným vývozcem potravin. Ze situace těží rovněž Brazílie, která prodává velké množství energetických a zemědělských komodit.
Ruský rubl je možná překvapivě jednou z nejvýkonnějších měn vůči dolaru v tomto roce. Vysoké ceny ropy a plynu a kapitálové kontroly, které Rusko zavedlo, aby udrželo peníze v zemi, podpořily oficiální směnný kurz. Rusové navíc nemohou jen tak směnit rubly za dolary, což také vede k poklesu kurzu. Nutno však zdůraznit, že s rublem se nedá na volném trhu prakticky vůbec obchodovat, tudíž jeho síla je jen „na papíře“.
Lze nastartovaný dolar zastavit? Americká ekonomika se zdá být stále nejistější vzhledem k možné recesi. Vyhlídky mnoha dalších ekonomik se ale zdají být ještě chmurnější, což přitažlivost dolaru zvyšuje. Například potenciální energetická krize v eurozóně nutí investory pochybovat o tom, že Evropská centrální banka (ECB) může zvýšit sazby do takové výše, aniž by to poškodilo hospodářský růst a uvalilo některé ekonomiky eurozóny, zejména pak těch na jihu Evropy, do velkých problémů.
Změna trendu?
Japonsko se zvyšování úrokových sazeb brání úplně, čínská politika nulové tolerance vůči covidu zase omezuje její dodavatelské řetězce a další země se potácejí pod tíhou vysoké inflace. Takže poptávka po dolaru vypadá i nadále slibně. I když nemusí být jasné, na jak dlouho.
Každopádně řada ekonomů zatím předpovídá, že americký dolar bude i nadále poptávanou měnou, což by mohlo vést k jejímu dalšímu růstu. Zároveň je ale dost možné, že velkou část pohybu už může mít dolar za sebou a nyní spatřuje svůj vrchol. Navíc, pokud by to americký Fed s utahováním měnové politiky přestřelil a dostal tamní ekonomiku do recese, mohl by dolar otočit směr.
Podle mediánové prognózy průzkumu agentury Reuters ze začátku tohoto měsíce oslovení analytici očekávají, že dolar vůči euru v příštím roce poklesne o osm procent. Většina z nich ale zároveň vidí jeho posílení v příštích třech měsících.
„Americký dolar již své aktuální síly vyčerpal, neboť je silně překoupený. Nyní ho pravděpodobně čeká korekce, čímž ovšem zatím nemyslím změnu celkového trendu, ale spíše změnu krátkodobého a střednědobého pohybu,“ komentuje možný vývoj investor Ondřej Hartman z portálu FXstreet.cz.
Hartman se domnívá, že prostor pro pokles dolaru je především vůči euru a japonskému jenu, kde dolar v posledních týdnech získal největší zisky a ty budou investoři nyní realizovat. Tato situace by podle něj měla alespoň dočasně způsobit korekci rozjetého dolaru.
„Pokud by se ale situace v Evropě a ve světě zhoršila a k tomu americká inflace dále vzrostla, tak dolar může opět rozpumpovat své svaly a opět bychom viděli jeho prudký růst. Nejvíce by tak ale ztrácely menší měny jako třeba česká koruna, polský zlotý nebo třeba maďarský forint,“ myslí si Hartman.
Silný dolar může Česku uškodit
Podle ekonoma Vejmělka z Komerční banky má oslabování koruny proti dolaru na českou ekonomiku z širšího pohledu negativní dopad. Koruna vůči dolaru od začátku roku ztrácí zhruba 10 procent, což v dovozních cenách bude nepochybně postupně vidět.
„Exportérů vyvážejících za dolary, a tedy profitujících na jeho zhodnocování, je totiž výrazně méně než dovozců za dolary. Klíčové komodity a vstupy pro výroby se obchodují v americké měně. I z našeho pohledu tak silnější dolar znamená další zdražení vstupů a tedy další proinflační faktor v již tak rozvířeném inflačním prostředí,“ tvrdí.
Z dlouhodobější perspektivy je dolar podle něj výrazně nadhodnocený. „Osobně se domnívám, že se kurz eura proti dolaru nachází v blízkosti svého dna za předpokladu, že se plynová krize nevyhrotí a že Evropská centrální banka započne cyklus zvyšujících se úrokových sazeb. V hlavním scénáři tak předpokládám pohyb kurzu ve zbytku roku nad paritou,“ odhaduje Vejmělek.
„Pro setrvání dlouhodobého trendu sílícího amerického dolaru by muselo dojít k zintenzivnění rusko-ukrajinské, plynové nebo dluhové krize v Evropě a zároveň setrvání v silně jestřábím módu amerického Fedu,“ doplňuje Hartman z FXstreet.cz.
Analýzy Seznam Zpráv: