Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dolar za 156 jenů. To jeden z největších rozdílů těchto dvou měn od roku 1990. Nastalá situace přinutila japonskou vládu k první intervenci do měnového kurzu od roku 2022, když se v květnu rozhodla investovat více jak devět miliard jenů na podporu kurzu vlastní měny.
Do té doby japonští představitelé vyčkávali. Podle guvernéra Japonské národní banky (BOJ) Kazuo Uedy byl zásah přípustný až při viditelném ovlivnění ekonomiky. „Pokud mají pohyby jenu vliv na ekonomiku a ceny, je těžké to ignorovat. Může to být důvod k úpravě politiky,“ řekl Ueda na tiskové konferenci v dubnu.
Za propadem jsou úrokové sazby
V roce 2024 je propad jenu oproti dolaru zatím ten nejmarkantnější mezi nejpoužívanějšími světovými platidly – téměř deset procent. Podle informací serveru Bloomberg bylo hlavním důvodem, proč jen oproti dolaru slábne, zavedení nejnižší úrokové sazby na světě – minus 0,1 procent. Dorovnat propast v sazbách se podle informací, které pro Bloomberg řekl guvernér BOJ, Japonci moc nesnaží. Patrný nárůst sazeb poprvé za 17 let sice proběhl a dostal se tak ze záporných čísel na hodnotu 0,01 procenta, v porovnání s 5,25–5,50 procenty, jež mají ve Spojených státech, je to stále propastný rozdíl. Právě obří mezera, kterou mezi sebou státy mají, podporuje japonské investice v USA.
Měnit úrokové sazby díky silnému výkonu své ekonomiky nehodlají ani Spojené státy. Plánované zvýšení úrokových sazeb se rozhodly odložit a propast mezi Amerikou a Japonskem zůstane dále markantní.
Slabý jen pomáhá turismu, prodraží ale dovoz
Za tři dekády nejnižší cena jenu oproti dolaru obecně pomáhá zahraničním obchodům, které přinášejí zisk zpátky do země. Slabá měna napomáhá ve velké míře i turismu. Návštěvníci si zde za dolar nakoupí nejvíce věcí za dlouhou dobu. To potvrzují i data Japonské turistické národní organizace, která v březnu zaznamenala druhý měsíc po sobě více než tři miliony návštěvníků a počátek sezony rozkvetlých třešní překonal hodnoty před pandemií covidu-19. Na druhou stranu slabý kurz jenu ovlivňuje cenu dovozu. Japonští spotřebitelé se tak dočkají zdražení například energií nebo některých potravin. Zvýšení cen nebude pro Japonce ovšem tak patrné. Největší odborová skupina země oznámila v tomto fiskálním roce nejvyšší nárůst mezd za poslední tři dekády. Japonský premiér Fumio Kishida doufá, že navýšení platů, které převyšuje i aktuální inflaci, podpoří chuť Japonců více utrácet. Pokud se přání státníka splní a opravdu se spotřeba zvýší, mohl by podle informací z dotazníku serveru Bloomberg v říjnu přijít další nárůst úrokových sazeb. Oficiální informace s dalšími kroky přinese zasedání BOJ ohledně měnové politiky 14. června.