Článek
Japonská vláda začala na devizových trzích intervenovat na obranu měny, která vytrvale oslabuje a která k americkému dolaru za poslední rok ztratila asi 30 procent hodnoty. K intervenci, tedy nákupu jenu na mezibankovním trhu, japonské úřady přikročily poprvé od roku 1998, informovala ve čtvrtek agentura Reuters.
Silný růst japonského jenu nastal kolem 10:00 středoevropského času a asi o 15 minut později Masato Kanda, náměstek ministra financí, potvrdil, že intervence skutečně proběhla. Kanda řekl, že vláda bude i nadále monitorovat trhy, protože se obává nadměrného znehodnocení japonské měny.
„Není se čemu divit, jelikož tento krok se mezi investory už pár týdnů a měsíců očekával. Extrémní oslabení japonského jenu je totiž velký problém pro tamní ekonomiku,“ komentuje rozhodnutí japonské vlády Ondřej Hartman z tradingového portálu FXstreet.cz.
Japonská centrální banka jen krátce předtím rozhodla, že ponechá mimořádně uvolněnou měnovou politiku a úrokové sazby zatím zvyšovat nebude. Cíl pro krátkodobé úrokové sazby ponechala na minus 0,1 procenta a cíl pro výnosy desetiletých vládních dluhopisů na nule. Právě nízké sazby přispívají k oslabování kurzu, hlavně v situaci, kdy jiné centrální banky ve snaze bojovat s vysokou inflací úroky zvyšují.
Japonský jen na trzích extrémně oslaboval přibližně od začátku roku 2021, především z důvodu naprosto rozdílných měnových politik mezi japonskou a americkou centrální bankou (Fed). Japonsko je členem skupiny vyspělých zemí G7, jako jediná země v této skupině ale zatím úrokové sazby zvyšovat nezačala.
Jak probíhá intervence
- Intervence prakticky probíhají tak, že japonská centrální banka začne prodávat obrovské množství amerických dolarů a nakupovat velké množství japonského jenu přímo na mezibankovním trhu.
- Ministerstvo financí v takovém případě ve spolupráci s centrální bankou zahajuje v masivních objemech prodej dolarů, čímž na trhu vyvolá umělou poptávku po japonské měně.
„Nicméně představitelé japonské centrální banky i ministerstva financí několik posledních měsíců trh upozorňovali, že se jim situace japonského jenu nelíbí a že jsou připraveni zahájit intervenci. Toto strašení ale zřejmě trvalo až příliš dlouho a bylo neúspěšné, trh si na to zvykl a ignoroval to. Protože tyto takzvané slovní intervence se ukázaly jako neúčinné, musela tedy ve čtvrtek japonská centrální banka opravdu zmáčknout červené intervenční tlačítko,“ vysvětluje Hartman.
Éru záporných úroků v Evropě ve čtvrtek ukončila švýcarská centrální banka, která základní sazbu zvýšila o 0,75 procentního bodu na 0,50 procenta. To je nejvýraznější zvýšení za dobu existence této měnové autority. Sazby zvyšují i další centrální banky, včetně norské, švédské nebo české. Evropská centrální banka (ECB) začala opouštět politiku nulových sazeb v létě.
