Hackeři a obavy o ekonomiku otřásají bitcoinem

Bitcoin, největší světová kryptoměna podle tržní hodnoty, zaznamenal v posledních týdnech výraznější pokles. Jeho cena klesla pod 90 000 dolarů, což je nejnižší úroveň od poloviny listopadu. Od svého lednového maxima tak přišel zhruba o pětinu své hodnoty.

Hlubší korekce se odehrává v kontextu širšího oslabení kryptoměnového trhu, jehož celková kapitalizace se za poslední měsíc zmenšila o téměř 800 miliard dolarů na 2,8 bilionu dolarů.

Jedním z hlavních faktorů, který negativně ovlivňuje cenu bitcoinu, je obava o ekonomickou situaci ve Spojených státech. Organizace Conference Board v úterý uvedla, že spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v únoru vykázala nejprudší pokles za tři a půl roku, zatímco inflační očekávání spotřebitelů vzrostla.

Spotřebitelé podle únorového průzkumu předpokládají, že meziroční míra inflace v USA bude v příštích dvanácti měsících činit šest procent, zatímco v lednu ji odhadovali na 5,2 procenta. Podle agentury Reuters přispěly k růstu inflačních očekávání obavy z Trumpových plánů na uvalování rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států.

To by mohlo způsobit další růst cen a zpomalit ekonomický růst, což následně ovlivňuje i trhy s rizikovými aktivy, jako jsou akcie a kryptoměny.

„Kryptoměnové trhy reagují na makroekonomické změny podobně jako tradiční aktiva – sledují pohyb úrokových sazeb, inflaci i tržní sentiment. Na rozdíl od nich však mají schopnost se s pozoruhodnou odolností rychle odrazit zpět,“ říká pro SZ Byznys generální ředitel kryptoměnové burzy Binance Richard Teng.

Současný vývoj považuje spíše za krátkodobou korekci než za strukturální propad. „Viděli jsme to už dříve – když americká centrální banka v roce 2022 razantně zvýšila sazby, bitcoin se krátce propadl pod 20 000 dolarů, jen aby se po stabilizaci podmínek zotavil,“ připomíná.

Podle manažera kryptoměnového fondu Dopamine Investments Tomáše Pacalta vstoupil trh začátkem února do fáze poklesu.

„Trumpova administrativa věnuje pozornost především geopolitické situaci a svým přístupem ještě zvyšuje tenzi na trzích. Poslední týdny došlo na trhu kryptoaktiv k vystřízlivění a poslední agresivní spekulativní kapitál inkasoval tvrdý úder přes spekulativní kryptoměny Trump, Melania a Libra, které nenávratně odsály obrovské množství spekulativního kapitálu,“ vysvětluje pro SZ Byznys.

Dalším významným faktorem, který přispěl k poklesu bitcoinu, byl nedávný hackerský útok na Bybit, jednu z největších kryptoměnových burz na světě. Burza sídlící v Dubaji oznámila, že v pátek 21. února došlo k odcizení přibližně 1,5 miliardy dolarů v kryptoměnách, převážně v ethereu, což z této krádeže činí největší incident svého druhu v historii kryptoměnového sektoru.

Podle analytické společnosti Elliptic za útokem stojí severokorejská skupina Lazarus Group, která je napojena na státní struktury Pchjongjangu. Útočníci se dokázali dostat do tzv. „studené peněženky“ burzy – offline úložiště kryptoměn, které má být obvykle chráněno proti kybernetickým útokům. Přesto se jim podařilo překonat bezpečnostní opatření a převést více než 400 000 etherů na neznámou adresu.

„Ujišťujeme vás, že všechny ostatní chladné peněženky jsou bezpečné,“ reagoval na sociální síti X generální ředitel Bybitu Pen Čou a ujistil, že burza je schopna pokrýt ztráty z vlastních rezerv.

„Bybit je dostatečně silný na to, aby hackerský útok ustál a investory sanoval ze svých rezerv. Koneckonců je to druhá největší burza, co se týče objemů na spotovém trhu - na poplatcích tedy vydělává každodenně jmění. Je otázka, jak moc tento incident otřese jejím postavením,“ komentuje pro SZ Byznys situaci hlavní analytik ze společnosti Soft Vision Petr Hotovec.

Nejistota na kryptotrhu se odráží i v rekordním odlivu kapitálu z bitcoinových burzovně obchodovaných fondů (ETF). Podle dat společnosti Sosovalue investoři během dvou týdnů do 21. února vybrali z těchto fondů více než 1,14 miliardy dolarů.

To je historicky nejvyšší dvoutýdenní odliv od spuštění těchto fondů. Jen v pondělí zaznamenaly ETF druhý největší jednodenní odliv v letošním roce, když z fondů odteklo 539 milionů dolarů, informuje server Investopedia.

Analytici varují, že těmto masivním výprodejům by nemusel být konec, dokud se neuklidní obchodní spory a tlak na růst inflace. „Pád bitcoinu se může prohloubit až k hranici 80 tisíc dolarů, takže ještě není čas na nákupy za výhodnou cenu,“ varoval Geoff Kendrick, vedoucí výzkumu digitálních aktiv ve Standard Chartered.

Bitcoin na konci loňského roku výrazně posiloval, zejména po volebním vítězství Donalda Trumpa, který ve své kampani sliboval vytvoření strategických zásob bitcoinu a podporu jeho domácí těžby. V den jeho inaugurace 20. ledna se cena bitcoinu vyšplhala na rekordních více než 109 000 dolarů.

„Nikdy v historii neměl bitcoin ani ostatní kryptoměny tak silné zastání v americké administrativě a netěšil se respektu a uznání téměř srovnatelnému s tradičními aktivy. Nerozporuju, že v posledních týdnech došlo k výraznému propadu, tato volatilita však k bitcoinu a kryptoměnám vždy patřila a z dlouhodobého pohledu se nyní nenacházíme ve výrazně volatilním období,“ komentuje situaci Hotovec ze Soft Vision.

Podle něj bitcoin ani kryptoměny nikdy nebudou alternativou ke spořicímu účtu nebo dluhopisům, a jakákoli spekulace s nimi by tedy měla probíhat s vědomím, že pětinový propad ceny je na tomto typu trhu běžným.

Současný propad však naznačuje, že kryptotrh čelí složitějšímu období. Investoři proto s napětím očekávají nadcházející makroekonomická data, zejména páteční zveřejnění inflačního indexu PCE – klíčového ukazatele, který sleduje americká centrální banka. Vyšší než očekávaná inflace by mohla oddálit snižování úrokových sazeb, což by dále mohlo investory znervóznět.

Zatímco někteří investoři doufají v rychlou stabilizaci, jiní varují, že bitcoin může v následujících týdnech dále oslabovat, než trh nalezne své nové rovnovážné pásmo.