Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News prohlásil, že přijetí společné evropské měny pro Českou republiku nepřináší zásadní výhodu. „Euro není žádná spása,“ uvedl.
Podle něj je klíčem k vyšším mzdám zejména rostoucí produktivita práce, podnikavost a posilující koruna, nikoli pouhá změna měny.
Michl tím reagoval na názor prezidenta Petra Pavla, který ve svém novoročním projevu zmínil, že přijetí eura by Česku mohlo pomoci přiblížit se k německým platům. Guvernér ČNB ale upozorňuje, že samotná změna měny mzdy nezvýší. Koruna podle něj funguje jako stabilizační prvek a motivuje firmy k inovacím.
„Euro je dobré ve chvíli, kdy nefunguje kurzový vyrovnávací mechanismus platební bilance. V Česku ale funguje dobře,“ vysvětlil. To znamená, že kurz koruny se dokáže sám přizpůsobovat poptávce a nabídce v zahraničním obchodě.
Michl zdůraznil, že řada českých podniků už euro pro své transakce či financování dobrovolně používá. „Ekonomika se ‚euroizuje‘ sama, krok za krokem,“ konstatoval. Zároveň ale upozornil, že tento proces vyžaduje čas a není třeba ho uspěchat.
Bitcoin v hlavě, ale ne v trezoru
V debatě se krátce zmínil také o kryptoměnách, především o bitcoinu. Přiznal, že o možnosti investice ČNB do bitcoinu uvažoval. „Ano, měl jsem bitcoin v hlavě.“
Dodal ale, že ČNB setrvává u konzervativní strategie založené na nízké inflaci a finanční stabilitě, a proto zatím dává přednost zlatu. Přesto bitcoin nevyloučil jako případnou zajímavou formu diverzifikace, ovšem pouze v malém objemu.
Důležitým prvkem pro ČNB je podle Michla posilování devizových rezerv. Centrální banka tak v posledních letech výrazně zvýšila zásoby zlata – z původních osmi tun na současných padesát. „Cílíme na sto tun,“ řekl guvernér s tím, že ČNB kombinuje zlato, akcie a dluhopisy, aby minimalizovala rizika.
Michl potvrdil, že inflace by se letos měla přiblížit k 2,5 procenta, a rád by ji stlačil až ke dvěma procentům nebo i níž. Za jeden z největších inflačních tlaků označil vysoký schodek státního rozpočtu.
„Největší inflační riziko je deficit státního rozpočtu. Je potřeba ho snižovat,“ upozornil. Silná koruna podle něj k nižší inflaci již přispěla a bude v tom hrát významnou roli i nadále.
