Experiment ve Střední Americe potvrdil, že dolar je král

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V roce 2021 se středoamerický Salvador stal první zemí na světě, která zavedla bitcoin jako oficiální měnu. Prezident země Nayib Bukele tehdy čelil ostré kritice – Mezinárodním měnovým fondem počínaje přes americké banky a konče běžnými Salvadorci.

„Zavedení bitcoinu v roce 2021 bylo motivováno snahou o další inovaci, zvýšení finanční inkluze díky vládní bitcoinové peněžence pro každého i snahou Salvadoru se zviditelnit na světové scéně,“ uvedl pro SZ Byznys Kryštof Kozák z katedry severoamerických studií na Univerzitě Karlově.

Jedním z důvodů, kterým Bukele zavedení bitcoinu jako dalšího platidla k americkému dolaru zdůvodňoval, byla úspora na poplatcích. Miliony Salvadorců totiž pracují v USA a posílají zbytku rodiny peníze – jenže tady narážejí na problém. V domovině nejsou moc rozšířené bankovní služby, a tak se z peněz poslaných z USA příbuzným spousta dolarů rozutekla kvůli nejrůznějším poplatkům.

Směnit dolary na bitcoiny a ty poslat do speciální aplikace Chivo, kterou salvadorská vláda propagovala a do které spoluobčanům nahrála 30 dolarů v bitcoinech, mělo být jednoduché jako okamžitá platba v Česku. Ale to úplně nedopadlo – a to nejen kvůli technickým problémům, které aplikaci provázely.

„Očekávalo se, že bitcoin zlevní a usnadní remitence peněz občanů pracujících v zahraničí, což je validní teze, ale není pravda, že by mělo masový význam,“ konstatoval Jakub Jedlinský, který vyučuje o alternativních měnách na VŠE v Praze a je zakladatelem poradenské firmy Altlift. „Výzvou byl také medvědí trh zejména v předminulém roce, kdy se investice jevila dočasně jako ztrátová.“

„Bitcoin přinesl problémy s implementací a přijetím, zejména u chudších či sociálně vyloučených občanů, politicky vedl k napětí mezi vládou a opozicí,“ uvedl také Kozák. „Zatímco se vláda snažila prezentovat bitcoin jako nástroj pro ekonomický růst a finanční inkluzi, výrazná volatilita kryptoměny vedla k finančním ztrátám a zvýšenému ekonomickému riziku.“

Kozák si myslí, že někteří občané přijali bitcoin jako inovativní krok, ale většina z nich vyjádřila obavu a odpor, protože dostatečně nerozuměli technologiím. „Zajímavé je, že Nayib Bukele aktivně podporuje bitcoinovou komunitu a každé zvýšení ceny kryptoměny jásavě oslavuje,“ podotkl.

Jedlinský si myslí, že investice do kryptoměny stála za to, ale nepřinesla to hlavní slibované, tedy finanční stabilitu a příliv nových investic.

„Především to byl marketingový tah. Část místní veřejnosti to kritizovala a ani dnes nelze říci, že by byl bitcoin běžně v Salvadoru používán, spíš to většina lidí ignoruje,“ uvedl Jedlinský. Podobný názor má i Kozák. „Iniciativa Bitcoin určitě vedla ke zvýšení mezinárodní pozornosti na Salvador, což je samo o sobě určitý úspěch.“

Zavedení nové měny tedy rozhodně nebylo ekonomické terno. Naštěstí pro Bukeleho však Salvadorci jeho funkční období nehodnotili podle bitcoinových tanců, ale podle jeho tahu proti katastrofální kriminalitě. Ta svírala zemi po desítky let a Bukelemu se podařilo ji zásadním způsobem snížit. Kozák připomíná, že se to neobešlo bez masivního zatýkání – a to i z řad politických odpůrců.

Od svého prvního zvolení před pěti lety potlačil Bukele téměř veškerou opozici. Dle nevládní organizace Human Rights Watch došlo během jeho prvního období k hromadnému zadržování, násilnému zmizení osob, špatnému zacházení ve vazbě a porušování práva na spravedlivý proces.

„Bukeleho popularita je spíše spojena s jeho celkovým přístupem k bezpečnosti,“ odpověděl expert, proč Bukele vyhrál poslední volby. Jen pro doplnění, podle ústavy by neměl mít na druhé funkční období nárok, ale Bukele to provedl „na Putina“ – nastrčil místo sebe do funkce jako půlroční záskok svou tajemnici Claudiu Juanu Rodríguez de Guevarovou. A cesta k dalšímu mandátu byla volná.

„Nayib Bukele opakovaně prokázal poměrně autoritářské tendence ve snaze udržet se u moci,“ uvedl pro redakci Kryštof Kozák z katedry severoamerických studií na Univerzitě Karlově. „To, že může z pozice vlády suverénního státu v podstatě bez omezení nakládat s celým rozpočtem země ve měně, která je ze své podstaty obtížně dostopovatelná a regulovatelná, se může ukázat jako svůdný a mocný nástroj,“ varuje expert.

Salvadorský prezident totiž před dvěma měsíci oznámil, že velká část bitcoinů v zemi bude přesunuta do offline peněženky. Tento krok by měl ochránit 407 milionů dolarů, které má země zainvestované.

Peníze budou přesunuty do trezoru na bezpečné místo, oznámil prezident země Nayib Bukele. „Rozhodli jsme se přesunout velkou část našich bitcoinů do offline peněženky, která bude uložena v trezoru v na území našeho státu.“ Dle X (dříve Twitter) účtu prezidenta Salvadoru by mělo být uloženo kolem 407 milionů dolarů, uvedla agentura Reuters.

„Zkusím si zahrát na ďáblova advokáta,“ upozornil Jakub Jedlinský z VŠE. „Mám trochu obavu, že pokud pan Bukele přestane být prezidentem, tak bude muset země tuto investici odepsat,“ řekl k zabezpečení investice do trezoru. „A to by nebyla pro bitcoin dobrá reklama,“ dodal.

„Bitcoiny jako takové se dají uložit několika způsoby. Lze je držet za pomocí aplikace, která se nainstaluje na zařízení. Například mobil je neustále připojený na internet a je konektivní, právě to ho dělá zranitelným,“ vysvětlil kryptoměnový copywriter Viktor Kořínek.

„Druhou možností jsou hardwarové peněženky. Jde o malé počítače, které jsou odpojené od zařízení, nemají trvalé připojení k internetu a dají se ukládat do trezoru. K tomu, aby byly peníze odeslány, tak je zapotřebí stisknout tlačítko a uvést kód pro odemčení, teprve poté jde provést transakci,“ popsal Kořínek.

Dle Reuters naznačil Bukele zrušení daně z kryptoměny. Kořínek krok označil za gesto, které by mělo obyvatele nalákat na používání bitcoinu. „Dočasně to je dobrý krok, ale dlouhodobě by mohlo jít o šizení státu,“ dodal.