Článek
Šestimilionový středoamerický Salvador se v září minulého roku stal prvním státem, který přijal nejznámější kryptoměnu jako oficiální platidlo. Tento krok, který bitcoinová komunita oslavovala, se ale doma i v tradičním finančním světě nesetkal s velkým nadšením.
Skeptici se obávali, že by do křehké ekonomiky země mohlo nové platidlo přinést nestabilitu a zbytečná rizika.
Prezident Nayib Bukele, horlivý zastánce bitcoinu, přijetí digitální měny propagoval a prezentoval ji jako způsob, jak zapojit více Salvadorců do formální ekonomiky. Asi 70 procent obyvatel země totiž do té doby nemělo ani vlastní bankovní účet, uváděly světové agentury.
Bukele také sliboval zrychlení a především zlevnění zasílání peněz ze zahraničí, tedy od lidí pracujících hlavně v USA a posílajících část vydělaných dolarů zbytku rodiny. Navíc měl v plánu vymanit zadluženou zemi z „područí“ tradičního globálního finančního systému.
Uživatelé peněženku odstranili
Sázka na bitcoin místo amerického dolaru, kterým se ve středoamerické zemi platí už od roku 2001, se však zatím nevyplácí tak, jak prezident Bukele a příznivci kryptoměn doufali.
Salvadorská vláda se zpočátku snažila obyvatele navnadit. Na podporu používání nové měny spustila digitální peněženku nazvanou Chivo, ve které každý uživatel po aktivaci našel zhruba 30 dolarů převedených na bitcoin.
Jenže běžní Salvadorci prezidentovo nadšení pro kryptopeněženku zjevně nesdílejí. Podle slov výzkumníka v oblasti technologií, životního prostředí a rozvoje Petera Howsona z Northumbrijské univerzity pro agenturu Reuters si většina lidí směnila darované bitcoiny z peněženky zpět na dolary a ty si vybrala z klasického bankomatu – pak peněženku z telefonu jednoduše vymazala.
Salvadorské průzkumy podle agentury Bloomberg navíc ukazují, že ti, kdo si peněženku ponechali, do ní převedli jen malé částky. Převážná část obyvatel totiž preferuje hotovost.
Salvadorská obchodní komora k tomu dodala, že naprostá většina firem v zemi kryptoměny k podnikání ani nepoužívá. Pouze 14 procent respondentů z výzkumu komory uvedlo, že od září, kdy země jako první na světě uznala digitální token jako zákonné platidlo, uskutečnilo transakce v bitcoinech. Ani salvadorští obchodníci tak k bitcoinu zřejmě příliš nepřilnuli.
Do karet salvadorské vládě nenahrává ani současná hodnota bitcoinu. Ta klesla od maxima v listopadu minulého roku o více než 70 procent, což pro salvadorskou ekonomiku znamená další zátěž.
Salvadorská vláda kryptoměnu stále nakupuje
Vláda si však přesto nárokuje vítězství. Bitcoin podle ministra financí Alejandra Zelayi přilákal zahraniční investice a zvýšil přístup „nebankovního“ obyvatelstva k finančnímu světu.
Kabinet navíc tvrdí, že digitální peněženku Chivo má více než čtyři miliony uživatelů, což však nesedí s květnovou zprávou amerického Národního úřadu pro ekonomický výzkum. Ta uvádí, že Chivo používá jen 20 procent dospělých občanů země, a to i přes mnohem větší počet prvních stažení.
Podle salvadorské ministryně cestovního ruchu Moreny Valdezové zaznamenala země od uzákonění bitcoinu coby oficiální měny 30% nárůst cestovního ruchu. Jen v letošním roce přicestovalo do země přes půl milionu turistů a v nedávném tweetu prezident Bukele poznamenal, že se cestovní ruch v zemi zotavil na úroveň před pandemií, přičemž jako hlavní důvody uvedl „bitcoin a surfování“.
Salvadorská vláda tak digitální měnu dál nakupuje. Jakub Jedlinský, technický ředitel společnosti Altlift zabývající se kryptoměnami a bitcoinem, pro Seznam Zprávy uvedl, že jde především o politický signál.
„Prezident Bukele chce ukázat, že nelituje svého rozhodnutí přijmout digitální měnu. Myslím, že uznat platidlo bylo odvážné rozhodnutí. Salvadoru však nevyšlo načasování nákupu, dnes je cena bitcoinu poloviční,“ říká Jedlinský. Hodnota kryptoměny se nyní pohybuje pod 20 tisíci dolary.
Salvador není jediná země, která se pyšní digitální měnou. V dubnu bitcoin jako zákonné platidlo zavedla i Středoafrická republika.
„Domnívám se, že už jen kvůli propadu cen se žádná další země s přijetím bitcoinu jako národní měny nepřipojí. Navíc nejde o státy, které by udávaly směr,“ vysvětluje Jedlinský. Podle něj by však mohlo dojít k zařazení digitálního platidla do rezervních aktiv. „Může jít o jakoukoli zemi, například USA,“ dodává.
