Euru se nedaří a stahuje korunu, hlavně vůči dolaru

Parita mezi eurem a dolarem je bezpochyby významnou událostí na světových devizových trzích, která tu nebyla 20 let. Jednotná evropská měna se vůči dolaru propadá téměř rok a půl, přičemž velkou roli v tomto příběhu hrají rozdílné politiky centrálních bank. Zatímco americká centrální banka (Fed) svou měnovou politiku postupně normalizovala, tak Evropská centrální banka (ECB) nereagovala téměř na nic.

Americký dolar je aktuálně podporován americkým Fedem, který bojuje proti inflaci zvyšováním sazeb, čímž současně zvyšuje úrokový rozdíl s většinou vyspělých zemí. Riziko hrozící recese rovněž zvýhodňuje dolar vzhledem k jeho pověsti bezpečného přístavu mezi investory. Na euro mezitím tlačí nejistý přístup ECB k úrokovým sazbám a vyšší riziko recese na kontinentu, které zhoršilo zdvojnásobení místních cen plynu v posledním měsíci.

Kromě rozdílných měnových politik obou centrálních bank existují i další faktory, které vedou k oslabování eura. Jedním z nich je rozhodně válka na Ukrajině, která se negativně přelévá do kurzu jednotné evropské měny. Rusko totiž omezilo vývoz plynu do Evropy a existuje riziko, že dodávky této klíčové suroviny odstřihne úplně. Státy, které jsou na ruském plynu závislé, především Německo, by se tak jednoduše mohly dostat do recese.

Dosažení parity mezi oběma světovými měnami je široce vnímaným milníkem na devizových trzích. Co to ovšem znamená pro tuzemskou měnu či zdejší firmy? Pro české firmy je referenční měnou typicky euro, tedy klíčovým a sledovaným měnovým párem je kurz koruny vůči euru. Ten je v posledních měsících víceméně stabilní, jeho případné výraznější oslabení brání Česká národní banka (ČNB).

Obecně platí, že posilující dolar vůči euru je negativní zprávou pro středoevropské měny vůči společné evropské měně, které se kvůli tomu dostávají pod prodejní tlak.

„Vidíme to na polském zlotém i maďarském forintu. V případě české koruny je ale situace jiná kvůli tomu, že ČNB oslabování koruny vůči euru aktivně brání svými intervencemi. Proti trendu posilujícího dolaru ale nemá šanci bojovat. Dolar tak pro české občany a firmy zdražuje,“ říká pro SZ Byznys Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.

Jen od začátku letošního roku je koruna vůči dolaru slabší přibližně o 11 procent. Kolem 14:00 našeho času se jeden dolar na devizovém trhu prodával za 24,24 korun.

„V obecném měřítku oslabení kurzu pomáhá vývozcům, nicméně drtivá většina českých exportů jde do zemí EU a platby jsou v eurech. Proto tento kanál nebude tak silný. Na druhou stranu slabý kurz prodražuje dovozy a v dolarech se uskutečňuje velká část světového obchodu s komoditami,“ doplňuje Jiří Polanský, makroekonomický analytik České spořitelny.

Oslabování koruny proti dolaru má na českou ekonomiku z makropohledu negativní dopad.

„Exportérů vyvážejících za dolary, a tedy profitujících na jeho zhodnocování, je totiž výrazně méně než dovozců za dolary. Klíčové komodity a vstupy pro výroby se obchodují v americké měně. I z našeho pohledu tak silnější dolar znamená další zdražení vstupů, a tedy další proinflační faktor v již tak rozvířeném inflačním prostředí,“ říká Vejmělek.

„Obavy z vývoje globální ekonomiky se v těchto týdnech postupně promítají do poklesu cen ropy, různých kovů, ale například i kontejnerové dopravy, což následně znamená pokles některých nákladů českých firem. Velká část plateb je ale v dolarech, takže v korunovém vyjádření kvůli slabší koruně k dolaru nebude tento pokles nákladů tak výrazný, jako by byl při stabilním kurzu,“ dodává analytik Polanský.

Je podle ekonomů teoreticky možné, že by stát nyní nakupoval například ropu za eura místo v dolarech? Podle Jana Vejmělka z Komerční banky je teoreticky možné všechno, prakticky je ale šance v tomto případě minimální.

„Již v minulosti jsme tady podobné úvahy čas od času měli, bez úspěchu. Vyžadovalo by to samozřejmě, aby prodávající byl ochoten za eura prodávat. Proč by ale přistupoval na méně hodnotnou měnu? Navíc měnové kurzy se mění v čase. Až začne někdy v budoucnu dolar slábnout, budou chtít vlády opět nakupovat za dolary? Těžko čekat, že by se referenční měna měnila podle aktuálního kurzu,“ pochybuje ekonom.

„Ropa se obchoduje v dolarech. Státy a firmy za ni teoreticky mohou platit v eurech, nicméně v takové ceně již bude vývoj EUR/USD promítnut, a proto by se na tom nejspíše nevydělalo. Navíc by eurová cena mohla obsahovat i náklady na zajištění kurzu. V tomto ohledu je důležité, že drtivá většina ropy pochází ze zemí mimo země eurozóny. Navíc dolar je stále považován za bezpečnější měnu, než je euro,“ dodává analytik Jiří Polanský.

Měla by se nyní Evropská centrální banka zachovat podobně jako ČNB, tedy intervencemi podpořit kurz? Podle ekonoma Vejmělka by měla ECB primárně používat standardní nástroje, jako jsou úrokové sazby.

„Devizové intervence patří mezi ty spíše nestandardní. Slabé euro navíc asi není v tuto chvíli ten největší problém, kterému měnová politika eurozóny čelí. Eurozóna je totiž velká uzavřená ekonomika, kde kurz hraje menší roli, než je tomu třeba v případě české ekonomiky,“ říká Vejmělek.

Spíše než slabý kurz je podle něj problémem eurozóny a potažmo ECB vysoká inflace a zvyšující se inflační očekávání. „ECB zároveň sleduje otázku finanční stability, primárně pohledem na vývoj výnosů státních dluhopisů. A dnes opět hrozí problém výrazného nárůstu nákladů na obsluhu dluhu vysoce zadlužených zemí, zejména z jihu kontinentu.“

„Na jedné straně slabé euro pomáhá vývozcům například v Německu či Francii, ale na druhé straně zvyšuje inflaci, respektive bude brzdit její budoucí zpomalení. ECB intervence s velkou pravděpodobností používat nebude. Prvním důvodem bude snaha právě pomoci vývozcům ponechat měnu, druhým a důležitějším důvodem bude nezačínat měnové války s americkým Fedem,“ doplňuje Polanský z České spořitelny.

Česká koruna i v dobách nejvyšší inflace od roku 1993 posiluje a ve středu dokonce dosáhla vůči euru nejsilnější pozice od letošního února. Kolem 14:00 našeho času se kurz nacházel kolem úrovně 24,39 Kč/EUR.

„V posledních týdnech jsme svědky zajímavého chování u klíčových středoevropských a východoevropských měn. Zatímco polský zlotý a maďarský forint oslabují pod tlakem obav o udržitelnost dodávek ruského plynu do Evropy, česká koruna k euru posiluje,“ uvedl Roman Ziruk, analytik společnosti Ebury.

Česko má podle něj obecně silnější makroekonomické fundamenty než Polsko nebo Maďarsko a má tendenci být odolnější vůči šokům, které mohou kurz koruny ovlivňovat.

„Je nepravděpodobné, že pohyby, kterých jsme v posledních dnech svědky, odráží skutečnou situaci na trhu. Pravděpodobnější je, že se nová bankovní rada ČNB rozhodla přistoupit k razantním intervencím, aby pomohla zmírnit inflaci,“ dodává na závěr.