Článek
Evropská komise představila reformní balíček s cílem aktualizovat deset let stará pravidla a otevřít trh plateb. Stěžejním bodem je i zavedení digitálního eura, které by mělo snížit závislost Evropy na platebních společnostech mimo EU, mezi něž patří americké silné duo Mastercard a Visa.
Krok k vytvoření digitální verze jednotné evropské měny začal již v roce 2020, kdy prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová s tímto nápadem přišla a rozpoutala veřejnou diskuzi. Centrální banka předpokládá, že digitální euro bude oficiálně spuštěno přibližně od roku 2027.
Tento překotný vývoj, kdy význam hotovosti klesá, ohrožuje moc centrálních bank, které se snaží, aby velké technologické firmy nepřevzaly nad penězi kontrolu. Pracují proto na vytvoření vlastních digitálních měn.
„V praxi tento návrh povede k inovativnějším finančním produktům a službám pro uživatele a podpoří hospodářskou soutěž ve finančním sektoru,“ uvedla Komise ve svém prohlášení. O konečném rozhodnutí ohledně tohoto balíčku rozhodnou členské státy EU a Evropský parlament a je pravděpodobné, že dojde k některým změnám.
Zákonný platební prostředek
Stejně jako v současné době bankovky a mince by rovněž digitální euro bylo univerzálním platebním prostředkem v celé eurozóně. Navrhovaný status zákonného platidla pro digitální euro by zajistil, že bude široce jako oficiální platební prostředek přijímáno.
Návrh rovněž předpokládá, že by lidé mohli využívat základní služby digitálního eura zdarma. Současně návrh nabízí soukromým zprostředkovatelům vhodné ekonomické nástroje, aby digitální euro rozšiřovali stejně jako jiná digitální platidla.
Zároveň zabraňuje nadměrným poplatkům pro obchodníky. Nabízelo by totiž možnost přímých transakcí mezi kupujícími a prodávajícími, tedy bez potřeby prostředníků. Tím by se eliminovala nutnost používání tradičních platebních bran a zprostředkovatelů, kteří obvykle účtují poplatky za zpracování transakcí.
Transakce offline
Navrhované právní předpisy navíc podporují ochranu soukromí a údajů uživatelů a zároveň minimalizují rizika praní špinavých peněz a financování terorismu. Zaručují dále „offline“ platby, tedy bez nutnosti připojení k internetu. To by mělo všem plátcům poskytnout stejnou úroveň anonymity jako při platbě v hotovosti.
„Euro je nejhmatatelnějším symbolem evropské integrace,“ uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. „Občané si toho velmi váží a důvěřují mu. Těšíme se na další spolupráci s ostatními institucemi EU na digitálním euru, abychom zajistili, že naše měna bude vhodná pro digitální éru,“ dodala.
Zjišťovací fáze projektu digitálního eura skončí v říjnu 2023. Poté Rada guvernérů ECB rozhodne, zda přejde do další fáze projektu. V té by ECB dále rozvíjela a testovala technická řešení a obchodní mechanismy. Případné rozhodnutí Rady guvernérů o vydání digitálního eura by bylo přijato až po přijetí legislativního předpisu.
„Legislativní návrh je klíčový pro zajištění toho, aby digitální euro přineslo lidem hodnotu a přeneslo uznávané vlastnosti hotovosti do digitální sféry,“ uvedl člen Výkonné rady Fabio Panetta, který předsedá pracovní skupině pro digitální euro.
Rizika existují
Čerstvý návrh se však potýká s kritikou ze strany komerčních bank, pro které takto podporovaná měna představuje konkurenci jejich vlastního systému digitálních plateb a potenciálně i alternativu ke spořicím účtům.
Digitální euro by totiž mohlo například přinést snížení nákladů spojených se správou spořicích účtů, jako jsou poplatky za vedení účtu. Rovněž by mohlo nabízet rychlé transakce bez nutnosti čekání na vyrovnání mezi bankami.
„Vedle hlavních znaků digitálního eura je důležité diskutovat o širších otázkách jeho přidané hodnoty,“ uvedl podle agentury AFP Wim Mijs, výkonný ředitel Evropské bankovní federace. Podle něj by digitální euro potřebovalo pevné limity na množství vkladů a transakcí, aby se zabránilo odlivu vkladů z bank.
V současném návrhu úředníci ECB navrhli limit 3000 eur (přibližně 71 tisíc Kč), které by lidé mohli držet v digitálních eurech.
Podle odborníků rovněž existují obavy, že digitální euro by umožnilo rozsáhlé sledování finančních transakcí jednotlivců a ohrozilo by jejich soukromí. Centrální banka by mohla shromažďovat a analyzovat finanční data, což by vedlo k nedostatku osobní svobody. Digitální měna by podle nich také mohla být vystavena riziku kybernetických útoků a podvodů.
