ČNB zasahuje proti slabé koruně, její zásoby deviz obrátily trend

Česká koruna kvůli ruské agresi na Ukrajině citelně oslabuje a zároveň vykazuje zvýšenou kolísavost. To jsou hlavní dva důvody, proč Česká národní banka (ČNB) v pátek svými intervencemi zasáhla na devizovém trhu. Intervence si můžeme představit tak, že centrální banka silně prodává eura a dolary a nakupuje korunu na devizovém trhu.

Koruna vůči oběma hlavním světovým měnám prudce oslabuje zhruba od pondělí 21. února. Tehdy ruský prezident Vladimir Putin podepsal dokumenty uznávající nezávislost území na východě Ukrajiny ovládaných proruskými separatisty, samozvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.

Také páteční obchodování začala koruna dalším oslabováním, po oznámení intervencí České národní banky ale obrátila směr. Kolem 11:00 byla proti čtvrtečnímu závěru k euru silnější o 15 haléřů na 25,62 korun za euro, vůči dolaru si polepšila o pět haléřů na 23,24 korun za dolar. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online.

„Tento krok je plně v souladu s předchozí komunikací ČNB. Ta zdůrazňovala připravenost centrální banky reagovat na nadměrné výkyvy kurzu jejími nástroji, a to v souladu s režimem řízeného plování kurzu,“ uvedla banka ke své intervenci. Další podrobnosti k operacím na podporu koruny prý banka nebude sdělovat.

„ČNB v podstatě ukázala svou takzvanou čáru v písku, což je hladina 25,90 až 26,00 korun za euro, kde jim už došla trpělivost a budou se snažit tuto oblast bránit reálnými intervencemi a operacemi na devizovém trhu. Uvidíme, zdali se jim to podaří,“ uvedl pro SZ Byznys Ondřej Hartman z tradingového portálu FXstreet.cz.

Podle něj se dá očekávat, že by centrální bance mohli pomoci také spekulanti sázející na uklidnění situace, tedy na opětovné posílení koruny.

„Tento krok lze v současné situaci považovat za žádoucí a ČNB k němu přistoupila patrně za dvou důvodu. Tím prvním je, aby uklidnila trh i veřejnost, že koruna nebude následkem zvýšené nejistoty z titulu ruské agrese na Ukrajině výrazněji oslabovat. Druhým důvodem je, aby koruna svým oslabováním dále nezvyšovala v tuzemské ekonomice inflaci výrazněji nad desetiprocentní hranici,“ uvedl Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

„Krok centrální banky se dal očekávat, protože vývoj měn na středoevropském trhu byl opravdu extrémně rozkolísaný a intervence již před pár dny ohlásila také polská centrální banka. Od čtvrtka minulého týdne, kdy invaze na Ukrajinu začala, až do včerejška koruna dle údajů oslabila o více než pět procent. To je nejvýraznější oslabení mezi měnami zemí ekonomicky vyspělého světa,“ říká Hartman z FXstreet.cz.

„Ačkoli koruna oslabila ve srovnání s měnami regionu méně, otázky ohledně možných intervencí ČNB se na trhu objevují stále častěji. ČNB disponuje z dob kurzového závazku vysokým objemem devizových rezerv a kredibilita intervencí ČNB je tak ve srovnání s okolními zeměmi podstatně vyšší,“ tvrdí Seidler z České bankovní asociace.

„ČNB má v mezinárodním srovnání vysoké devizové rezervy, jejichž využití ve výjimečné situaci, jaká momentálně nyní je, je plně opodstatněné. Dá se předpokládat, že ČNB bude s intervencemi úspěšná a podaří se jí zastavit oslabující korunu. Centrální banka má velkou palebnou sílu, protože disponuje devizovými rezervami ve výši 157 miliard eur,“ dodává Hartman.

Pokud by došlo k další eskalaci napětí a konfliktu, tak by podle něj koruna mohla oslabit nad úroveň 26 korun za euro.

„Z titulu inflačního vývoje se domníváme, že se zvyšuje šance, že ČNB na trh při dalším oslabování koruny vstoupí, a to navzdory tomu, že se ČNB obecně využití kurzu koruny pro tlumení inflace brání. ČNB koneckonců v době kurzového závazku a hromadění devizových rezerv často argumentovala, že je pak bude moci využít v nepříznivých časech,“ dodává Seiler z České bankovní asociace.

Naposledy centrální banka intervenovala na devizovém trhu v rámci kurzového závazku v letech 2013 až 2017. Tehdy ovšem působila na trhu proti posilování koruny a kurz tak držela kolem 27 korun za euro.