Článek
Pevná lana, která více než rok těsně obepínala českou měnu, povolují. Uzdy se rozhodla popustit Česká národní banka (ČNB), která po svém čtvrtečním zasedání trhům oznámila, že formálně ukončuje intervenční režim započatý v květnu loňského roku. Byť současně sdělila, že koruně kdykoliv přispěchá na pomoc, pokud by její kurz oslabil na takovou úroveň, která by ohrožovala cenovou a finanční stabilitu země.
Odborníci se vesměs shodují, že oznámený krok dává smysl, neboť centrální banka posledního tři čtvrtě roku na devizovém trhu nemusela aktivně zasahovat. Koruna byla i bez její pomoci na bezpečně silných úrovních, se kterými byla ČNB spokojena. Silná koruna totiž pomáhala zlevňovat dovážené zboží, zejména energetické suroviny včetně ropy a zemního plynu, čímž stlačovala dováženou inflaci.
Odezva na trzích na sebe po čtvrtečním rozhodnutí nenechala dlouho čekat. Česká měna proti euru skokově propadla přibližně o procento a její kurz se zakotvil nad úrovní 24,20 Kč/EUR. Prudký pohyb koruny tak prohloubil již předchozí ztráty, které měna začala sčítat od poloviny dubna, kdy ještě kroužila kolem nejsilnějších úrovní od roku 2008. Od té doby je proti jednotné evropské měně asi o čtyři procenta slabší.
A podle čerstvě zveřejněné prognózy z dílny ČNB se rýsuje její další oslabení. Průměrný kurz v příštím roce by měl být 24,70 Kč/EUR, tedy asi o padesátník slabší oproti aktuálním hodnotám. Tento předpokládaný pokles kurzu se pravděpodobně propíše do peněženek Čechů, zvláště těch, kteří se v příštím roce chystají na zahraniční dovolenou do zemí platících eurem. Dovolená pro ně bude nejspíš o něco dražší.
Částečně by naopak mohli zajásat vývozci, jejichž výrobky se díky slabší koruně mohou na zahraničních trzích stát cenově dostupnějšími.
Odprodeje bez zásadních dopadů
Česká národní banka ve čtvrtek současně oznámila, že obnoví program odprodeje části výnosů z devizových rezerv. V praxi to zjednodušeně znamená, že ČNB bude prodávat určitou část z těch peněz, které vydělala z úroků na svých devizových rezervách. I to může ve finále ovlivňovat měnový kurz.
Centrální banka však konkrétní rozsah odprodejů neupřesnila, a proto dopady na kurz koruny nelze přímo odhadnout. Podle devizového analytika Jana Berky z finanční skupiny Roklen bude záležet na tom, jakou strategii ČNB zvolí.
Při pohledu na čtvrteční usazení kurzu kolem 24,20 Kč/EUR podle analytiků nelze vyloučit, že se ČNB rozhodla utlumit výraznější propad koruny právě okamžitým odprodejem části výnosů z devizových rezerv.
„Historicky byly tyto odprodeje koncipovány tak, aby neměly na trh výraznější vliv. Mohou být pravidelné i nepravidelné, přičemž objemy guvernér Aleš Michl na tiskové konferenci po zasedání ČNB neuvedl. Centrální banka je však zveřejní se zpožděním několika měsíců,“ říká Berka pro SZ Byznys s tím, že na kurz koruny nebudou mít odprodeje nejspíš zásadní vliv.
Dle nás může odpovídat rozsah včerejšího oslabení koruny zhruba jednomu snížení sazeb o čtvrt procentního bodu
„Odprodeje centrální banka po dlouhé pauze obnovila v lednu minulého roku a trvaly do začátku intervencí. Pohybovaly se kolem 120 až 130 milionů eur za měsíc. Dřívější odprodeje výnosů od roku 2009 do roku 2012 činily v průměru 83 milionů eur měsíčně. V letech 2004 až 2008 byly mírně nižší a ne zcela pravidelné,“ připomíná hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Půda pro uvolnění měnových podmínek?
Trhy výsledek čtvrtečního zasedání vnímaly tak, že ČNB si oznámenými kroky postupně připravuje půdu k prvnímu snížení úrokových sazeb. „Dle nás může odpovídat rozsah včerejšího oslabení koruny zhruba jednomu snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. Z tohoto důvodu se tak nedá vyloučit, že čtvrteční rozhodnutí je začátkem pozvolného uvolňování měnových podmínek v české ekonomice,“ uvedl analytik České spořitelny Jiří Polanský.
Podle guvernéra Michla to tak ovšem vnímat nelze, což zdůraznil na tiskové konferenci.
„Michl řekl, že zmíněné prohlášení má pouze formální charakter a má přispět ke zvýšení transparentnosti politiky ČNB. Je však otázkou, zdali nenapáchalo více škody než užitku, když koruna reagovala bezprostředním oslabením,“ poznamenal analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Pozvánka pro spekulanty
Formální ukončení intervenčního režimu může být podle odborníků navíc pozvánkou pro spekulanty. Jasně deklarovaná ochrana koruny ze strany ČNB totiž doposud působila jako taková psychologická pojistka, díky které se trh neodvážil proti koruně ve větších objemech sázet.
Celkově jsou rizika koruny jasně na straně dalšího oslabení s ohledem na výhled snižování sazeb
Pokud spekulanti přeci jen sázeli na oslabení koruny, ČNB jim zisky snadno mohla intervencemi redukovat. Spekulantům se zkrátka takto riskantní a drahé obchody nevyplácelo dělat. Tento faktor se ovšem se čtvrtečním zasedáním do určité míry vypařil.
„ČNB sice může na koruně stále zasáhnout, trh si je však vědom toho, že oslabení z posledních několika měsíců nechalo ČNB klidnou. Aktualizovaná prognóza navíc pracuje s dalším oslabením naší měny. Celkově jsou rizika koruny jasně na straně dalšího oslabení s ohledem na výhled snižování sazeb,“ vysvětluje Berka z Roklenu.
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš předpokládá, že koruna se sice může v nejbližších dnech stabilizovat, zůstane však bez „záruk“ ČNB o poznání zranitelnější vůči veškerým zahraničním šokům. „Bude pravděpodobně i více než v minulosti svázaná se sousedními středoevropskými měnami, vůči kterým v uplynulém roce výrazněji posílila,“ uvedl ekonom.
Kde je ovšem ta pomyslná červená linie, za kterou už centrální banka nenechá kurz oslabit? „Prognóza ČNB očekává oslabení koruny až na hladinu 24,70, pomyslná hranice by tak mohla být spíše až nad touto hladinou, kolem 25 Kč/EUR. Ale je to jen možný odhad,“ zdůrazňuje Polanský z České spořitelny.
Analytik Berka se domnívá, že ČNB nemusí mít nastavenou konkrétní hranici, u které by zasahovala. „Pravděpodobně by řešila sílu samotného pohybu, u něhož by se muselo jednat o oslabení v řádech desítek haléřů v krátkém čase. Z historického hlediska můžeme poukázat na úroveň 24,70 za euro, u které bylo loni očividné, že ji ČNB brání,“ zdůvodňuje.
Nevylučuje ovšem, že centrální banka může mít současný pomyslný „práh bolesti“ ještě o něco výše, zejména pokud se vyplní její odhad poklesu inflace směrem ke dvouprocentnímu cíli.